Reklama

Až se vyřeší plyn, musí se Evropa zbavit závislosti na ruském uranu. Česku by to trvalo roky

Temelín
iStock
Stanislav Šulc

Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.

Reklama

Sázka na plyn a jádro jako bezpečnou alternativu uhlí se zejména ve střední a východní Evropě hroutí jako domeček z karet. Akutně se řeší zejména geopolitické dopady závislosti na ruském plynu, díky němuž například Rusko vypíná většinu uhelných a jaderných elektráren. Najít a zajistit alternativní dodávky plynu bude sice drahé, ale je to možné.

Pak ale podle agentury Bloomberg přijde další rána – dopady závislosti na ruském jaderném palivu.

„Čím dál více zemí si tento problém kvůli nastalé situaci uvědomuje,“ prohlásila šéfka americké jaderné bezpečnosti Bonnie Jenkinsová. Podle propočtů Bloombergu je pak na ruském palivu závislých zhruba 100 milionů Evropanů, zejména v bývalé sovětské části železné opony. Pro ně jde o hlavní zdroj „čisté“ (či spíše nefosilní) energie.

Země nejvíce závislé na jaderném palivu z Ruska Bloomberg

„Navzdory tomu, že jinak na Rusko uvalili téměř všichni velmi tvrdé sankce, na Rosatom tyto sankce zatím nedopadají. Právě ten je přitom globálním lídrem ve stavbě jaderných reaktorů a má téměř monopol na dodávky paliva pro jaderné elektrárny,“ připomíná Bloomberg. Agentura zároveň upozorňuje, že uvalit právě na Rosatom sankce se zdráhá Evropská unie i USA, protože by to mohlo zhatit jejich jednání o dodávkách ropy a plynu ze středního východu. Spotřeba těchto komodit by totiž zejména v Evropě zásadním způsobem vzrostla, což by bylo velmi problematické.

Jan Palaščák

Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi

V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.

Přečíst článek

Reklama

Nahradit ruský uran? Akce na roky

Pro Rusko tak právě jaderné palivo zůstává jednou ze zásadních geopolitických pák. Navíc Rosatom nadále pokračuje v rozšiřování svých trhů. Nové jednotky staví v Číně, Indii, Íránu či Turecku, tedy v zemích, které se k západním sankcím stále nepřipojily a využívají možností nakupovat ruské energetické komodity s diskontem.

Odborníci na jadernou energetiku navíc upozorňují, že nahradit ruské palivo není otázkou týdnů ani měsíců, ale přinejmenším let. „Trvá to nejméně pět let, než země uzavře kontrakt s novým dodavatelem, a deset let, než začne dostávat palivo ideální pro své reaktory,“ upozornil španělský jaderný fyzik Jose Emeterio Gutierrez, který pracoval ve společnosti Westinghouse, hlavním konkurentovi Rosatomu.

O přechod od ruského uranu na konkurenční se v posledních desetiletích pokoušelo například Finsko nebo Ukrajina. Finsko nakonec zůstalo u dodávek Rosatomu, podle Bloombergu zejména kvůli nižším cenám. Ukrajinské reaktory, které jsou i po invazi stále v držení Zelenského vlády, nyní skutečně zásobuje Westinghouse, ale trvalo to deset let. „Je to na základně mezivládní dohody uzavřené mezi Kyjevem a Washingtonem. Přechod je ale kvůli technologickým specifikacím extrémně složitý,“ vysvětluje Gutierrez.

Ekonom Lubomír Lízal

Lubomír Lízal: Řešení závislosti na ruském plynu? Přestaňme ho využívat na výrobu elektřiny

Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.

Přečíst článek

Co české a slovenské reaktory?

Bloomberg připomíná, že řada sovětských jaderných reaktorů na území střední a východní Evropy dosluhuje a přechod na alternativní dodavatele by mohl být ekonomicky nesmyslný.

Přesto podle odborníků může současná geopolitická situace i tyto státy donutit ke změně dodavatele. Agentura zvlášť vypichuje případy slovenských a českých reaktorů, Američané se podle informací Bloombergu snaží pomoci oběma zemím diverzifikovat zdroje jaderného paliva.

Liisa Heikinheimo z energetické sekce finského ministerstva pro hospodářství však namítá, že i taková změna je na roky. „V případě Finska by kompletní přesun k jinému dodavateli trval nejméně tři až pět let,“ odhadla odbornice.

Temelín

Bez jádra to nepůjde. Dukovany a Temelín téměř vyrovnaly rekordní výrobu elektřiny

Díky modernizaci stávajících bloků českých jaderných elektráren se povedlo zvýšit výrobu jaderné energie stejně, jako by přibyl celý nový blok Dukovan, uvedl šéf ČEZ Daniel Beneš.

Přečíst článek

Jaroslav Míl

Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Přečíst článek

Alexandr Vondra

Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra

Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme