Čína chce z lukrativního plavebního byznysu urvat co nejvíc
Ještě před čtyřiceti lety se v Číně dalo projet na loni leda v uniformě čínského námořnictva anebo jako rybář. Byznys plaveb pro turisty se zrodil teprve v 90. letech minulého století, když příliv zahraničních turistů vedl k rozvoji luxusních říčních plaveb.
Okružní plavby se zalíbili také samotným Číňanům. Nyní platí Čína za bezkonkurenčně nejperspektivnější trh v oblasti výletních plaveb a rychle dohání Spojené státy. Nepřekvapí tak, že se na Čínu zaměřili největší světoví provozovatelé výletních lodí.
První exkluzivně čínská
Letos 1. října vyplula Čao Šang I-tun ze svého domovského přístavu v Šen-čenu na osmidenní plavbu po Jihočínském moři. Cesta byla mezníkem, a to nejen proto, že vedla námořními cestami, které si nárokuje hned několik států. Ještě zásadnější bylo, že jde o první výletní loď určenou výhradně pro čínský trh. Původně se jmenovala Viking Sun, ale v červnu došlo k jejímu oficiálnímu překřtění.
Na pětihvězdičkovou Čao Šang I-tun se vejde 930 pasažérů a společně ji provozují Viking Cruises a čínská státní firma China Merchant Shekou. Její první plavba je výsledkem dlouholetých snah čínské vlády o přihrání části lukrativního plavebního byznysu domácím hráčům.
Čína chce kousek koláče
Největší operátor výletních lodí na světě – společnost Carnival – začal v roce 2006 nabízet pětidenní plavby z Šanghaje do Jižní Koreje a Japonska. Začátky ale byly pěkně krušné. V Číně naprosto chyběla infastruktura, na kterou jsou mezinárodní výletní lodě a jejich pasažéři zvyklí.
Dodavatelské řetězce již druhým rokem nefungují tak hladce, jak byli dodavatelé i odběratelé zvyklí před vypuknutím pandemie. Částečně si za to mohou výrobci, maloobchodníci i zákazníci sami. Všichni objednávají více, než potřebují ve snaze se předzásobit z obavy z dalších výpadků dodávek. Tento koktejl ale paradoxně celou situaci ještě více zhoršuje. 
Panické syslení zhoršuje krizi v zásobování
Money
Terminály, kde tyto plovoucí hotely kotví, na ně nebyly vůbec připraveny a přívětivostí vůči turistům rozhodně neoplývaly. Z pohledu čínské vlády tu byl ale jeden větší problém - odvětví dominovali zahraniční hráči. Nejen, že lodě operovali, ale také je stavěli. Čína, která přitom má obrovský loďařský sektor zaměřený na výrobu nákladních kontejnerových lodí, toužila urvat pro sebe část trhu výletních lodí. Peking v roce 2008 vydal pokyny k rozvoji domácího byznysu výletních plaveb.
Druzí hned za Američany
Rostoucí zájem čínské vlády se v uplynulé dekádě odrážel také v zájmu samotných čínských turistů o výletní plavby. Jak vyplývá z údajů Asociace provozovatelů výletních lodí (CLIA) zatímco v roce 2011 na nějakou plavbu vyrazilo 87 tisíc Číňanů, v roce 2018 jich bylo již téměř 2,4 milionu. To z nich udělalo druhý největší plavební národ hned po Američanech.
V roce 2019 se Čína kvůli devatenáctiprocentnímu úbytku cestujících propadla až na 4. místo těsně za Německem a Velkou Británii. Podle analytiků je za poklesem asijského trhu v roce 2019 nastupující koronavirová pandemie a počet čínských výletníků na palubách lodí doma i po celém světě se podle nich po konci pandemických restrikcí vrátí na růstovou trajektorii.
Za oblibou okružních plaveb mezi Číňani stojí hned několik důvodů. Zaprvé, pokud jde o mezinárodní cestování, je to pro většinu z nich stále novinka a zadruhé platby jsou ideální pro skupinové cestování.
S možností pořídit si dům za jedno euro přišlo před několika lety pár městeček na Sicílii. V současné době se k projektu připojilo přes 40 italských obcí a zdá se, že levné nemovitosti si nachází své kupce. Která města dům za euro nabízí a jak tento koncept vůbec funguje?
Domy za jedno euro. Víme, kde všude je nabízí
Money
V 90. letech zavedla čínská vláda systém povolení, která umožňovala výlety do zahraničí pouze v rámci organizovaných skupinových zájezdů. Tato pravidla již byla značně rozvolněna, ale tradice přetrvává. I v roce 2018 polovina Číňanů, kteří vyjeli do zahraničí, tak učinili v rámci skupinového zájezdu.
Plujeme i za covidu
Rok 2020 byl pro výletní lodě nejhorším v historii. Zásadní omezení mezinárodního cestování a nevole turistů být uzavřeni na jedné lodi znamenalo jediné. Celé odvětví šlo do hibernace. Ne však to domácí čínské.
Již během loňského roku povolila vláda v Pekingu obnovení domácích výletních plaveb po řece Jang-c’-ťiang. Ty se staly hitem mezi čínskými turisty lačnícími po plavbě, když se do zahraničí vyjet nedalo. Za první pololetí letošního roku se na Jang-c’-ťiangu vystřídalo 2083 plaveb. To bylo jen o 17 procent méně než ve stejném období roku 2019. Ceny přitom vzrostly o 30 procent.
Raději menší množství, ale ve špičkové kvalitě. Tenhle gastronomický trend je jednoznačný. A týká se většiny surovin, ty základní nevyjímaje. Třeba pepř. 
Miláček šéfkuchařů. Víme, jak chutná nejlepší pepř na světě
Enjoy
To dává čínskému byznysu výletních plaveb dobré předpoklady pro období po restartu mezinárodního cestování. Plavby omezené na čínské řeky či pobřeží zatím poskytují ideální alternativu v době zavřených hranic a čínské nulové toleranci vůči covidu. Tamní úřady nejdou pro místní lockdown kvůli jednomu nakaženému nikdy daleko.
Mezitím nastává moment, na který se čínská vláda připravovala dlouhé roky. Práce na první velké výletní lodi postavené v Číně úspěšně pokračují v šanghajských loděnicích Waj-kao-čchiao. A až bude loď, na jejíž stavbě se podílí společnost Carnival, v roce 2023 dokončena, dá se téměř s jistotou říct, že po letech covidových restrikcí nebude o turisty toužící po mezinárodní plavbě nouze.
Soukromý tryskáč, ostrov nebo jachta jsou hlavními prioritami pro čím dál větší počet cestovatelů. Segment luxusních dovolených během pandemie nebývale narostl a stejně tak i zisky cestovních kanceláří, které je zajišťují.
Covid vystřelil zájem o luxusní dovolené. Před davy bohatí utíkají i na jižní pól
Enjoy
Den na cestách kvůli hodinovému obědu s klientem? To firmám již nezní jako dobře utracené peníze a čas. Pracovní cesty, tak jak je svět zná, jsou patrně záležitostí minulosti. 
Obchodní cestující, připoutejte se! Čekají nás turbulence
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
