Konec tajností kolem mezd. Firmy budou muset ukázat, jak své lidi platí
Výplaty přestanou být ve firmách přísně střeženým tajemstvím. Zaměstnavatelé budou muset zprůhlednit pravidla odměňování, říkat uchazečům nabízenou mzdu předem a připravit se i na nové kontroly a reporting. Co konkrétně zaměstnavatelům přinese transparentní odměňování, rozebírají právníci z advokátní kanceláře PRK Partners v podcastu na Kus řeči s právníky.
Rovné odměňování mužů a žen, nová pravidla při náboru, konec doložek o mlčenlivosti i povinné hodnocení pozic napříč celou organizací. Evropská směrnice o transparentnosti odměňování přináší zásadní změny, které se dotknou všech zaměstnavatelů bez ohledu na počet zaměstnanců.
„Nejde o zavedení úplně nových pravidel zákazu diskriminace, ta v právním řádu máme řadu let. Směrnice má především docílit toho, aby se tato práva skutečně respektovala v praxi. Dává zaměstnancům do rukou data a nástroje, jak se jich efektivně domoci,“ vysvětluje Jaroslav Škubal, partner a vedoucí pracovněprávního týmu advokátní kanceláře PRK Partners.
V novém dílu pořadu Na kus řeči s právníky rozebírá s kolegyní, advokátkou Terezou Erényi, dopady chystané legislativy, časový harmonogram i konkrétní kroky, kterým by se firmy měly začít věnovat bez odkladu.
Ačkoli Česko, podobně jako většina evropských zemí, nestihlo původní transpoziční lhůtu z června 2026, legislativní práce finišují a nová pravidla by měla začít platit ve dvou vlnách – od 1. ledna 2027 a následně od ledna 2028. Pro zaměstnavatele to znamená nejen nutnost vytvořit transparentní vnitřní systém odměňování a zařadit do něj všechny pozice včetně dohodářů či agenturních pracovníků, ale také připravit se na nové náborové standardy i budoucí reporting.
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou musí Česko do své legislativy implementovat do června příštího roku, zřejmě i přes obavy a žádost o dvouletý odklad účinnosti ze strany zaměstnavatelských svazů v platnost vstoupí. Experti ale upozorňují, že zejména menší firmy budou čelit problémům. Takový byl závěr panelové diskuze „Pomůže směrnice EU snížit Gender Pay Gap v Česku?“, kterou uspořádala organizace Business & Professional Women CR (BPWCR).
Výše mzdy už nebude tabu. Směrnice EU o transparentnosti je výzva, která vyžaduje další diskusi
Money
Co zaznělo v podcastu?
V úvodní části rozhovoru Tereza Erényi s Jaroslavem Škubalem shrnují aktuální legislativní vývoj a povinnosti, které na zaměstnavatele dopadnou v první vlně od začátku roku 2027.
Klíčovým úkolem pro každého zaměstnavatele bude zavedení transparentního systému odměňování. Ten vyžaduje rozřazení všech pracovních pozic podle objektivních a nediskriminačních kritérií – složitosti, namáhavosti, odpovědnosti a pracovních podmínek podle § 110 zákoníku práce – do skupin srovnatelné práce nebo práce stejné hodnoty. Za nesplnění této povinnosti přitom firmám hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun.
Výrazné novinky čekají také oblast náboru. Zaměstnavatelé se uchazečů na pohovorech nebudou smět vyptávat na jejich předchozí výdělky a naopak budou povinni kandidátům sdělit nástupní mzdu nebo její rozpětí ještě před uzavřením smlouvy.
Zpřísňuje se také zákaz omezovat zaměstnance ve sdílení informací o výši vlastní mzdy a benefitů a do zákoníku práce přibude výslovná povinnost sjednávat dohody o mzdě písemně.
Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat. 
Rovnost v odměňování je právem každé ženy, říká finanční ředitelka Raiffeisenbank
Money
Kalkulačka hodnoty prací a reporting gender pay gapu
Ve druhé části diskuse se experti zaměřují na praktickou realizaci mzdových systémů a úskalí, na která firmy narážejí.
Jaroslav Škubal podrobně vysvětluje často opomíjený koncept „práce stejné hodnoty“, kdy do stejné mzdové kategorie mohou spadat zcela odlišné profese – například skladník a prodavačka nebo dispečer a mzdová účetní.
Upozorňuje také, že při interním hodnocení pozic nelze zohledňovat tržní výjimečnost ani regionální rozdíly v životních nákladech, zatímco individuální výkon a výsledky konkrétního zaměstnance mohou odlišné odměňování legitimně odůvodnit.
Pro zaměstnavatele, kteří dosud systematický grading nemají, rozebírá novou ministerskou metodiku a nástroj KaHoP (Kalkulačka hodnoty prací), který může posloužit jako praktické vodítko i referenční rámec při budoucích kontrolách inspektorátů práce.
Závěr rozhovoru patří druhé vlně povinností od roku 2028 – reportingu gender pay gapu pro firmy nad 150 zaměstnanců, sběru statistických dat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) a individuálnímu právu zaměstnanců dotazovat se na průměrné odměny v rámci srovnatelných skupin.
Podcast se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také na Newstream TV a oblíbených podcastových platformách.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
