V nejnovějším dílu talkshow „Na kus řeči s právníky“ advokátní kanceláře PRK Partners moderátorka Kristýna Faltýnková vyzpovídala nového associate partnera Daniela Vejsadu na téma připravované flexinovely zákoníku práce, která vstoupí v účinnost od 1. června 2025. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Víte, co je „právo na odpojení“? Nemuset po pracovní době přijímat hovory a zprávy od zaměstnavatele. V Evropě tento výdobytek znají například Belgičani a nově mohou pracovní komunikaci v době svého volna ignorovat Australané.
Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) se chce vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zaměřit na urychlení investic do dopravy, zrychlení výstavby, modernizaci trhu práce a zkvalitnění školství.
Trh práce a novely pracovněprávních předpisů. Svaz průmyslu a dopravy odhaduje, že na českém trhu práce chybí v tuto chvíli až 250 tisíc zaměstnanců. O tomto dlouhodobém nedostatku pracovní síly, který brání (nejen) českým firmám v rozvoji a z toho pramenící potřebě jej řešit, se hovoří již několik let. A ačkoliv je problém znám i zákonodárci, přesto doposud nenašel jeho koncepční řešení. Namísto toho realizuje pouze rychlá, nesystematická a záplatová řešení dílčích souvisejících problémů.
Vláda schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Novela počítá od příštího roku i se zrušením zaručené mzdy při práci v soukromém sektoru. Zaručené výdělky budou platit už jen pro veřejný sektor.
Nelegální práce, švarcsystém a pseudoagenturní zaměstnávání. První díl podcastu Právo k Ranní Kávě v roce 2024 se zaměří na to, jaké novinky přinesla poslední novela zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024.
Novela zákoníku práce platná od začátku letošního října, umožňuje uzavírat pracovní smlouvy a dohody elektronicky. Výrazně tak nahrává digitalizaci veškeré komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
V říjnu letošního roku vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která přináší zásadní novinky pro podnikatele a jejich zaměstnance. Novela upravuje zejména pravidla týkající se odpočinku, práce z domova a dohod mimo pracovní poměr. V rozhovoru pro FreshStart je blíže rozebírá daňový poradce Jan Ježek.
Je tu další vlna protestů doktorů. Mladí lékaři hrozí, že od prosince nebudou dělat přesčasy. To by bylo celkem pochopitelné, nikdo nechce jen tak dělat přesčasy. Tady je ovšem v pozadí výhrůžka, že když nenastoupí do služby, nebude v Česku dostatečná zdravotní péče a někdo by to mohl odnést životem. Máme tady takové drobné vydírání.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo připravit novelu zákoníku práce. Jedním z navrhovaných ustanovení bude také možnost zjistit, kolik berou vaši kolegové. A když to na stejné pozici bude výrazně víc, budete mít právo se zeptat, proč. Dobré úmysly tentokrát zastírá fakt, že půjde jen o další růst závisti ve společnosti, které nevadí, když trpí, hlavně když vedle trpí víc.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.