Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.

Produktivita práce vyjadřuje hrubý domácí produkt přepočtený na odpracovanou hodinu. V uplynulých 30 letech většinou meziročně rostla, nejvíc v roce 2001, kdy se zvýšila o 7,7 procenta. Pokles produktivity práce zaznamenalo Česko jen čtyřikrát, nejhlubší byl o 2,3 procenta za finanční krize v roce 2009.

Ze zemí Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) mělo Česko na počátku 90. let minulého století v produktivitě práce nejlepší výchozí pozici. V roce 2010 ho ale předstihlo Slovensko. „Česká republika měla v 90. letech ze zemí V4 nejvyšší produktivitu práce a udržela si ji až do ekonomické krize v roce 2009. Po ní ale zrychlilo dynamiku svého růstu Slovensko a předstihlo nejen Maďarsko, ale i Českou republiku,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V současnosti podle něj rychle roste produktivita práce v Polsku, které v roce 2016 předstihlo Maďarsko a blíží se Česku.

Týden tradera: „Medvědi“ se vracejí naplno do hry, burzy ohrožuje zvýšení sazeb Fedu

Trhy

„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Česká produktivita práce se přibližuje západním zemím, zatím ale nedosáhla průměru Evropské unie. Podle Hospodářské komory je to také důvod, proč mzdy českých zaměstnanců nedosahují průměrných mezd v Německu nebo v Rakousku. Pro zlepšení vývoje produktivity práce, a následně i zlepšení výkonnosti ekonomiky jako celku, je podle komory klíčový přechod k ekonomickým činnostem s vyšší přidanou hodnotou.

„Chceme-li, aby lidé měli vyšší životní úroveň a mzdy jim rostly více i reálně, tedy po očištění od inflace, musí se zvýšit produktivita práce. Toho lze dosáhnout investicemi firem do výkonnějších strojů, orientací na inovace a produkci s vysokou přidanou hodnotou, ale také změnou organizace práce,“ uvedl Dlouhý. Upozornil také, že k nižší produktivitě práce přispívá i neproduktivní agenda, kterou musí firmy věnovat administrativní zátěži.