Přidáno loni dostaly čtyři pětiny lidí. Málokdo to ale vnímá
Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující.
I když 80 procent zaměstnavatelů loni plošně zvyšovalo mzdy, jen polovina zaměstnanců vnímá, že skutečně dostala přidáno. Důvodem rozdílu je jen mírný růst mezd. Třetina lidí si plánuje říct v letošním roce o více peněz. Vyplývá to z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zástupců zaměstnavatelů.
Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující. Ve většině případů šlo o zaměstnance velkých firem, méně o ty, kteří pracují v malých firmách. „I když data ukazují, že reálné mzdy rostou, se svou mzdou vychází jen 43 procent lidí. Plných 46 procent žije od výplaty k výplatě a jedenáct procent se svou mzdou nevychází vůbec,“ uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.
S plošným navyšováním mezd počítají i zaměstnavatelé, pro letošní rok jej plánuje 77 procent společností. Nejčastějším důvodem je firemní politika, což uvádí 71 procent respondentů. Dvě pětiny firem zmiňují jako důvod i inflaci a třetina se navyšováním mezd snaží zabránit fluktuaci zaměstnanců.
Nejvíce firem plánuje přidávat v Královéhradeckém kraji s 94 procenty a v Jihomoravském kraji s 93 procenty, nejméně v Praze, kde se k tomuto kroku chystá 72 procent zaměstnavatelů.
Podobná disproporce mezi tvrzeními zaměstnavatelů a zaměstnanců panuje i u benefitů. Zatímco z informací firem vyplývá, že benefity v podobě cafeterie, benefitních bodů nebo flexipassů poskytují svým zaměstnancům dvě třetiny společností, zaměstnanci v průzkumu tvrdí, že tento typ benefitů nedostává téměř 60 procent z nich. Shoda v názorech nastává jen u dnů volna navíc.
„Rozdíly v tom, co tvrdí zaměstnavatelé a co vnímají zaměstnanci, mohou být způsobené špatnou komunikací firem směrem k jejich lidem,“ upozornila Kouba. Zvýšení mzdy bylo loni podle ní často jen v řádu několika málo procent, což u nižších rolí představovalo pouze kosmetickou úpravu. Pokud navíc například „modré límečky“ mají kvůli různým směnám, a tedy i různým zákonným příplatkům za noční či práci o svátcích a víkendech, každý měsíc jinou mzdu, nemusí na první pohled poznat, že jim zaměstnavatel základní mzdu zvýšil, dodala.
Navzdory obecnému přesvědčení, že v ČR vydělávají na stejných pozicích muži více než ženy, tři čtvrtiny zaměstnavatelů tvrdí, že v jejich společnostech jsou lidé odměňováni rovně. Zaměstnanci ovšem tento pohled nesdílejí. Jen 35 procent respondentů si myslí, že muži a ženy na stejných pozicích vydělávají srovnatelně. Naopak 37 procent se domnívá, že muži jsou odměňováni lépe. Čtyři procenta tvrdí, že vyšší mzdy mají ženy.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
Lukáš Kovanda: Češi platí německé ceny elektřiny za české mzdy
Názory
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.
Na minimální důstojnou mzdu většina Čechů nedosáhne
Money
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
