Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující.

I když 80 procent zaměstnavatelů loni plošně zvyšovalo mzdy, jen polovina zaměstnanců vnímá, že skutečně dostala přidáno. Důvodem rozdílu je jen mírný růst mezd. Třetina lidí si plánuje říct v letošním roce o více peněz. Vyplývá to z průzkumu Grafton Recruitment, do kterého se zapojilo 1500 respondentů z řad zaměstnanců a 269 zástupců zaměstnavatelů.

Častěji zaznamenali zvýšení platu lidé v kancelářských pozicích s 57 procenty, méně často se 49 procenty ti manuálně pracující. Ve většině případů šlo o zaměstnance velkých firem, méně o ty, kteří pracují v malých firmách. „I když data ukazují, že reálné mzdy rostou, se svou mzdou vychází jen 43 procent lidí. Plných 46 procent žije od výplaty k výplatě a jedenáct procent se svou mzdou nevychází vůbec,“ uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.

S plošným navyšováním mezd počítají i zaměstnavatelé, pro letošní rok jej plánuje 77 procent společností. Nejčastějším důvodem je firemní politika, což uvádí 71 procent respondentů. Dvě pětiny firem zmiňují jako důvod i inflaci a třetina se navyšováním mezd snaží zabránit fluktuaci zaměstnanců.

Nejvíce firem plánuje přidávat v Královéhradeckém kraji s 94 procenty a v Jihomoravském kraji s 93 procenty, nejméně v Praze, kde se k tomuto kroku chystá 72 procent zaměstnavatelů.

Podobná disproporce mezi tvrzeními zaměstnavatelů a zaměstnanců panuje i u benefitů. Zatímco z informací firem vyplývá, že benefity v podobě cafeterie, benefitních bodů nebo flexipassů poskytují svým zaměstnancům dvě třetiny společností, zaměstnanci v průzkumu tvrdí, že tento typ benefitů nedostává téměř 60 procent z nich. Shoda v názorech nastává jen u dnů volna navíc.

„Rozdíly v tom, co tvrdí zaměstnavatelé a co vnímají zaměstnanci, mohou být způsobené špatnou komunikací firem směrem k jejich lidem,“ upozornila Kouba. Zvýšení mzdy bylo loni podle ní často jen v řádu několika málo procent, což u nižších rolí představovalo pouze kosmetickou úpravu. Pokud navíc například „modré límečky“ mají kvůli různým směnám, a tedy i různým zákonným příplatkům za noční či práci o svátcích a víkendech, každý měsíc jinou mzdu, nemusí na první pohled poznat, že jim zaměstnavatel základní mzdu zvýšil, dodala.

Navzdory obecnému přesvědčení, že v ČR vydělávají na stejných pozicích muži více než ženy, tři čtvrtiny zaměstnavatelů tvrdí, že v jejich společnostech jsou lidé odměňováni rovně. Zaměstnanci ovšem tento pohled nesdílejí. Jen 35 procent respondentů si myslí, že muži a ženy na stejných pozicích vydělávají srovnatelně. Naopak 37 procent se domnívá, že muži jsou odměňováni lépe. Čtyři procenta tvrdí, že vyšší mzdy mají ženy.

Lukáš Kovanda: Češi platí německé ceny elektřiny za české mzdy

Názory

Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Na minimální důstojnou mzdu většina Čechů nedosáhne

Money

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45 865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

ČTK

Přečíst článek