Češi mají stamiliony v ruských akciích. Nedostanou se k nim
Nemožnost obchodovat s ruskými akciemi vedla k pozastavení obchodování s fondy, které do ruských cenných papírů investovaly. Čeští investoři se tak již měsíce nedostanou ke svým investicím za vyšší stovky milionů korun.
Tuzemští investoři mohou od března jen doufat, že někdy ještě uvidí peníze „nalité“ do investičních podílových fondů, které za ně nakoupily cenné papíry v Rusku. Správci aktiv je po vypuknutí ruské krize museli de facto zmrazit. Podle zjištění serveru Newstream.cz mají Češi v těchto investičních fondech zablokované celkem stamiliony korun.
V Česku se investorům prodávaly zhruba dvě desítky fondů, se kterými nyní nelze obchodovat. Nejvíce čeští investoři vložili fondu ČSOB Akciový rozvíjející se Evropa, který je korunovou třídou fondu mateřské belgické ČSOB. „K 18. únoru, tedy čtyři dny před „zamčením“ to bylo 222 milionů korun,“ uvedl Patrik Madle, mluvčí ČSOB.
Válka na Ukrajině, stupňující se sankce Západu a ruská odvetná opatření přepisují všechna letošní doporučení, jak a do čeho investovat. Pohnutá doba navíc přináší docela nečekané věci. Pro ty, kdo mají dostatek odvahy. 
Jak investovat za války? Do akcií německých zbrojařů, amerických bank nebo krvácejících ruských podniků
Money
Ve fondu Amundi Funds Emerging Europe and Mediterranean Equity, se kterým se rovněž přestalo obchodovat, byly investice za 150 milionů korun. „Ruská aktiva v době uzavření fondu tvořila méně než 20 procent celkových aktiv fondu. Pokles cen ruských aktiv na výkonnost fondu je tedy omezený,“ říká Václav Kinský ze společnosti Amundi.
Erste Esset Management, která spravuje fondy pro Českou spořitelnu, má fond Erste Stock Russia. Podle jejího šéfa Martina Řezáče má fond zhruba tisícovku klientů, kteří měli zainvestováno zhruba 80 milionů korun, což představuje 0,2 procenta celkových aktiv spravovaných společností Erste Esset Management.
Z nabídky společnosti Conseq, která v Česku zprostředkovává podílové fondy velkých světových správců, se pozastavení obchodování dotklo patnácti
fondů. Celkem v nich bylo zainvestováno 50 milionů korun. Také zde byl podíl ruských aktiv na celkovém majetku mizivý. „Bylo to méně než 0,1 procenta celkových aktiv našich klientů ve fondech,“ uvádí šéf představenstva Conseq Investment Management Richard Siuda.
Výhled pro investory zůstává značně mlhavý a rozhodně ne růžový. Naděje, že se obchodování s ruskými akciemi v dohledné době obnoví a že by jejich hodnota mohla být blízko cenám z února, jsou v tuto chvíli malé.
Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice. 
Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard
Money
„V celém Lucemburku s tisícovkami fondů došlo k pozastavení obchodování u cca třiceti fondy silně nebo výhradně orientovaných na Rusko,“ říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.
Správci fondů také opakují, že co se pozastavených fondů týče, jde o kapku v moři a marginálii a investoři se vlastně nemají čeho bát. „Tehdy se stalo, že většinu aktiv nešlo reálně ocenit, protože buď na moskevské burze ceny nebyly, neodpovídaly realitě popř. jsou pod sankcemi. Fond má právo odkupy a prodeje zastavit do doby, kdy se situace zklidní. Ten majetek v něm dál je, jen je třeba počkat do zklidnění a zreálnění situace,” vysvětlil Řezáč.
Bez ruských akcií
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zažily ruské cenné papíry volný pád. Například index Dow Jones Russia GDR, který sledoval společnosti jako Gazprom a Sberbank, se za dva týdny po začátku války na Ukrajině propadl o 98 procent. Společnosti sestavující akciové indexy, jako MSCI, FTSE Russell či Stoxx vyřadily ruské tituly ze svých indexů již během března. Moskva na padající ceny reagovala uzavřením burzy. Ta se později sice znovu otevřela, ale s mnoha restrikcemi a západním investorům zůstala nedostupná úplně.
Kvůli sankcím vůči Rusku musely ze západních burz zmizet duální kotace ruských společností. Minulý měsíc pak americký prezident Joe Biden vydal dekret, který vysloveně zakazuje komukoliv ve Spojených státech koupit akcie či dluhopisy vydané jakoukoliv entitou z Ruské federace.
Akciové trhy patrně na úplné dno ještě neklesly. Počkal bych s většími nákupy spíše až do podzimu, budeme už chytřejší, říká šéf Erste Asset Managementu v ČR a zároveň šéf Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Centrální banky by si podle něj měly dát pozor, aby přílišným růstem sazeb nezadusily ekonomiku na dlouho.
Martin Řezáč: Inflace přestane růst. Bude to pro všechny úleva
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
