Lukáš Kovanda: Čerpadláři už vyfukují marže. Benzin se dostal pod 42 korun za litr

Pohonné hmoty v Česku nadále rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se včera poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 42 korun za litr, konkrétně za 41,99.

Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 5,80 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvního březnového víkendu. Včera stál litr průměrně 43,45 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot je momentálně poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen na světových trzích a s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. To svědčí o tom, že čerpadláři „vyfukují své marže“, které byly v červenci nebývale vysoké. Činí tak z částečně z důvodu hrozby zastropování marží, kterým v důsledku červencového sledování marží pohrozila vláda, částečně je důvodem obecnější zklidnění situace na evropském trhu s palivy.

Toto zklidnění by nemělo narušit ani přerušení dodávek ropy jižní větví ropovodu Družba, k němuž došlo v uplynulých dnech. Včera byla obnovena přeprava ruské ropy tímto potrubím do Maďarska a na Slovensko. Vlastník českých rafinérií, polská společnost PKN Orlen, přitom problémy s nedostatkem ropy k rafinaci nesignalizuje, přestože do Česka nyní ropa Družbou stále neproudí.

Ropa Družbou proudí, ale jen na Slovensko. Do Česka nedoteče

Money

Slovenský přepravce ropy Transpetrol napsal, že dodávky ropy ropovodem Družba do Česka obnoveny nebudou. Barbora Putová, mluvčí společnosti Mero, která je částečným vlastníkem ropovodu Družba, potvrdila, že dodávky ropy jsou stále pozastaveny.

ČTK, elz

Přečíst článek

Pohonné hmoty budou nadále zlevňovat

V příštím týdnu by měly pohonné hmoty dále výrazněji zlevnit, o zhruba korunu na litr. „Vyfukování marží“ a uklidňování situace na evropském trhu s palivy, které nyní hraje podobně zásadní cenotvornou roli jako vývoj cen ropy nebo směnného kursu koruny k dolaru, bude pokračovat i v příštích sedmi dnech.

Ke snižování cen pohonných hmot přispívá měnová politika Česká národní banky, zejména její intervence za silnější korunu. ČNB v jejím rámci od první poloviny května, za uplynulé zhruba tři měsíce, prodala devizové rezervy za v přepočtu zhruba 575 miliard korun. Primárním cílem centrální banky je stabilizovat kurz na relativně pevné úrovni vůči euru, intervence však zpevňuje korunu také vůči dolaru. To následně přispívá ke snižování dovozních cen ropy a ropných produktů.

Cenu pohonných hmot dále snižují vládní opatření, zejména snížení spotřební daně z pohonných hmot, k němuž došlo letos v červnu. Toto opatření trvá do konce září, poté by měla být nadále snížena daň z nafty. Řidiči benzínových vozů se tak musí připravit na skokové zdražení benzínu na přelomu září a října.    

Lukáš Kovanda: „Válečná“ daň je boudou na voliče. Fialův kabinet porušuje předvolební slib

Názory

Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde