Summit NATO posílil spojenectví. Trump se jasně přihlásil k závazku společné obrany
Všechny členské státy Severoatlantické aliance potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let, uvedl po summitu v Haagu český prezident Petr Pavel.
Shoda spojenců podle Petra Pavla znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes tento cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co bude za peníze pořízeno, doplnil.
Přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, zbývajících 1,5 procenta pak na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Se samotnou tabulkou, že jsme dosáhli pěti procent, se žádný konflikt vyhrát nedá. Ale s reálnými schopnostmi, které jsou dostupné v čase, kdy je potřebuji, ano,“ uvedl Pavel.
V nizozemském Haagu ve středu dopoledne začalo se zhruba 50minutovým zpožděním jednání prezidentů a premiérů členských států Severoatlantické aliance. Středobodem summitu, od kterého se čeká shoda na zvýšení závazků obranných výdajů států NATO až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), je americký prezident Donald Trump, kterého všichni zahrnují komplimenty, všímají si nizozemská média.
Summit NATO v Haagu začal. Trumpa si lídři předcházejí, dokonce i král
Politika
Každá země si podle vzájemné dohody stanoví konkrétní cíle, které budou každoročně revidovány. Umožní to podle hlavy státu reagovat nejen na vývoj bezpečnostní situace, ale také na to, jak se daří plnit požadavky stanovené v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029.
Na summitu NATO byla podle Pavla shoda na mnohem užší spolupráci obranného průmyslu v Evropě, ale také mezi Evropou a Severní Amerikou. „Jako předpoklad toho, abychom byli schopni v co nejkratších možných lhůtách doplnit a modernizovat vojenské schopnosti tak, aby byly věrohodným odstrašením pro případnou agresi a dlouhodobě dokázaly zajistit fungování našich ozbrojených sil,“ podotkl Pavel.
Státy aliance musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.
V odpovědi na otázku, která zazněla na tiskové konferenci, Rutte odmítl, že by navýšení výdajů bylo úlitbou americkému prezidentovi Trumpovi, který kritizoval evropské spojence a Kanadu, že málo utrácejí za obranu. „Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ dodal.
Státy NATO „stojí za Ukrajinou“, zdůraznil šéf NATO. „Chceme zaručit, aby Ukrajina byla co nejsilnější,“ poznamenal v situaci, kdy není jasné, jak se bude vyvíjet vojenská pomoc ze strany USA, které loni Ukrajině z vojenského hlediska pomáhaly nejvíce.
Trump podle Rutteho i německého kancléře Friedrich Merze během summitu jasně řekl, že USA ctí své závazky v Severoatlantické alianci. Americký prezident v některých svých předchozích vyjádřeních dával najevo, že USA by zvážily, jakou formu pomoci by nabídly v případě napadení jiného člena NATO, čímž podle komentátorů naznačoval, že by nemusely nutně zasáhnout vojensky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v závěru summitu prohlásil, že po Evropanech nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy. Macron tak vyzval k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA.
„Nemůžeme jako spojenci říkat, že musíme utrácet více (...) a pak vést obchodní válku,“ cituje agentura Reuters Macrona.
Severoatlantická aliance se má na summitu v Haagu shodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Generální tajemník NATO Mark Rutte považuje za největší a přímou hrozbu pro NATO Rusko. Uvedl, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, a právě NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné.
Agentura Bloomberg spočítala, kolik by svět stála válka mezi NATO a Ruskem
Politika
