Já drogy neberu, dušuje se Elon Musk
Během prezidentské kampaně užíval drogy mnohem častěji než jen příležitostně, napsal americký deník The New York Times o nejbohatším člověku světa Elonu Muskovi. Ten se dušuje, že to tak nebylo.
Podle zprávy deníku The New York Times měl Elon Musk během loňské prezidentské kampaně Donalda Trumpa hojně užívat ketamin a další drogy. Musk se stal jedním z Trumpových nejbližších spojenců a na jeho vítěznou kampaň přispěl částkou přibližně 275 milionů dolarů (šest miliard korun), píše deník.
Problémy se zdravím
„Musk užíval drogy mnohem častěji než jen příležitostně,“ píše The New York Times s odvoláním na zdroje s informacemi o chování miliardáře. Musk podle nich bral tolik silného anestetika ketaminu, že se u něj objevily problémy s močovým měchýřem, což je běžný následek chronického užívání této drogy. Musk rovněž bral extázi, psychoaktivní houby a nosil u sebe krabičku na léky, která obsahovala asi 20 tablet, včetně těch označených jako stimulant Adderall, píše americký deník.
Není jasné, zda Musk užíval drogy i během svého působení v čele skupiny pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou Trump po nástupu do Bílého domu pověřil rozsáhlými škrty ve vládní sféře. Musk dohlížel na propouštění desítek tisíc federálních pracovníků.
Elon Musk byl pod veřejným tlakem, proto opustil takzvané ministerstvo efektivity, které utvářel, s tím, že se bude věnovat Tesle. Firma totiž na jeho politické angažmá čím dál silněji doplácela. Zdaleka to ale neznamená, že jeho vliv na Donalda Trumpa, potažmo Spojené státy, zeslábl.
Elon se stáhl z vlády, nikoli ze hry
Leaders
Musk se brání
„Aby bylo jasno, já drogy NEBERU! New York Times lhal, jako když tiskne,“ napsal Musk v příspěvku na sociální síti X. Musk dodal, že před několika lety bral ketamin na předpis, což tehdy sdílel na X. „Pomáhá mi dostat se z temných duševních propastí, ale od té doby jsem to už nebral,“ dodal miliardář.
Musk se poprvé vyhnul otázce ohledně užívání drog při pátečním výstupu s Trumpem v Oválné pracovně, kde formálně ukončil své působení v DOGE. Musk vzbudil pozornost, když se do Bílého domu dostavil s nápadnou modřinou kolem oka.
Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Trump bohatým dává, chudým bere a všechny zadlužuje. Jeho „velký a krásný“ zákon rozděluje i republikány
Politika
Zprávy o zranění ředitele společností Tesla a SpaceX se objevily nedlouho poté, co The New York Times zveřejnil článek o jeho údajném užívání drog. Deník připomněl jeho nevyzpytatelné chování včetně gesta přirovnávaného k hajlování na lednovém shromáždění na oslavu Trumpovy inaugurace.
Musk řekl, že se zranil při hře se svým malým synem jménem X poté, co dítě vyzval, aby ho udeřilo do obličeje. „A on to udělal. Ukázalo se, že i pětileté dítě, které vás udeří do obličeje, je vlastně...,“ dodal a pak se odmlčel.
Musk ve středu oznámil, že končí své působení ve vládě poté, co si postěžoval, kolik času strávil politikou místo podnikání.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
