Manažerka Penty Vaculíková: V péči o seniory jsme jedničkou na trhu. A budeme dál růst

Společnost Penta Hospitals v Česku provozuje 31 domů pro lidi s Alzheimerovou chorobou, jinými slovy stařeckou demencí. Penta je největším soukromým poskytovatelem „pobytových sociálních služeb v Česku“. Nejsou to jen Alzheimer centra, ale i nový model zařízení pro seniory, kde je kombinovaná zdravotní a sociální péče. Penta vytváří nový model sociální péče o staré lidi, kterou stát nedokáže poskytnout. Ale samozřejmě jde i o byznys. Penta Hospitals měla za poslední rok obrat pět a půl miliardy korun. „Máme akviziční apetit,“ říká Barbora Vaculíková, šéfka Penta Hospitals a jedna z nejvlivnějších manažerek v Česku.

Vaše firma je nyní velmi aktivní v akvizicích zařízení následné péče. Nedávno jste oznamovali nákup zařízení v Písku nebo ve Slavkově u Brna. Teď chystáte nový projekt následné péče spojený se zdravotnickými službami v Praze 8, Alzheimer Home Jasmín. Jak tento nový model péče bude vypadat?

Tento model je na konci celé řady aktivit, které rozvíjíme. Pro kontext nejdříve řeknu, jak o rozvoji následné péče přemýšlíme. Investice Penty do českého zdravotnictví začala nákupem nemocnice Vrchlabí v roce 2016. Stáli jsme tehdy před rozhodnutím, jak naplnit požadavek investora, aby celá strategie dávala smysl jak v návratnosti, tak v patřičné velikosti. A zároveň jsme na českém zdravotnickém trhu chtěli najít nějaké mezery, abychom tato očekávání naplnili. Vyšli jsme z toho, kdo jakou péči potřebuje a jaká na trhu chybí. A ukazuje se, že jsme šli dobrou cestou, i kvůli demografickému vývoji napříč Evropou.

Potřebné jsou domy s následnou péčí, terénní služby, což je domácí péče. Čísla nám říkají, že v roce 2020 tady bylo 2,1 milionu seniorů, do roku 2050 to bude o milion víc. A zvyšuje se i podíl starších lidí s nějakým typem demence. Řekli jsme si, Česko má poměrně kvalitní systém zdravotnictví. A dostat se do segmentu akutní péče nebylo možné. I vzhledem k tomu, že tato péče je pokrytá sítí státních fakultních nemocnic nebo velkými krajskými holdingy. Akvizice nebyly na trhu. Byly to do jisté míry zavřené dveře. Něco se nám podařilo, teď máme sedm nemocnic.

Tržby lékáren Dr. Max ze skupiny Penta za „covidové zboží“ loni klesly. Přesto síť celkem utržila o desetinu více než předloni

Zprávy z firem

Síti lékáren Dr. Max ze skupiny Penta loni vzrostly tržby o desetinu na téměř 25 miliard. Posílil prodej online. Společnost rozšířila počet zapojených lékáren a otevřela centrální laboratoř v Praze, v níž při výpadcích některých léčiv připravuje lékové náhrady.

ČTK

Přečíst článek

Proč vlastně chtěla Penta před sedmi roky vstoupit do českého zdravotnického byznysu? Cítila tam peníze?

Jednak už měla zkušenosti s velkým zdravotnickým holdingem na Slovensku. Je to poměrně velký byznys, s kterým už Penta měla zkušenosti. Druhým důvodem bylo, že investičním ředitelem byl Václav Jirků, lékař, který měl s oborem zkušenosti zevnitř. On byl u vzniku holdingu Dr. Max. A potom samozřejmě Penta je zvyklá vyhledávat příležitosti. V tomto segmentu jsme viděli příležitost, a tento úsudek se ověřil i v době pandemie, že tato diverzifikace byla velmi výhodná. Zdravotnictví je anticyklický byznys a má garantovanou existenci.

Před pár lety, když se skupina Penta Hospitals formovala, uvažovali majitelé i o vstupu dalšího investora nebo o prodeji celého tohoto byznysu. Nakonec se tak nestalo a Penta si zdravotní byznys ponechala. Proč?

Penta si chtěla zkonsolidovat portfolio a vyzkoušet, jaká je cena jeho jednotlivých částí. Byli jsme toho součástí. Penta je investor, a v případě hodně lukrativní nabídky odkupu by o ní uvažovala. Ale na konci možného prodeje v tom viděli další potenciál pro rozvoj. Takže se rozhodli do tohoto segmentu naopak investovat. Vyčlenili investiční peníze do projektu nemocnic v Česku, v Polsku a na Slovensku. Máme objem prostředků pro investice kolem dvou set milionů eur. Jde o rámec, každá konkrétní investice musí dávat smysl. Uskutečnila se velká akvizice nemocnic v Polsku, kde už Penta jedenáct nemocnic akutní péče provozuje. A teď přibylo dalších deset nemocnic ze skupiny Nowy Szpital, dochází ke zdvojnásobení byznysu v Polsku. Na Slovensku jde o velký projekt nové nemocnice Bory v Bratislavě. V Česku je tím rozvojem vstup do domácí péče a další rozšiřování projektů na zdravotně-sociálním pomezí.

Penta loni vydělala 11,6 miliardy korun, hodně investovala do pozemků, lekáren a nemocnice

Zprávy z firem

Investiční skupině Penta loni meziročně klesl čistý zisk o 15 procent na 11,6 miliardy korun. Je to druhý nejlepší výsledek v historii firmy od jejího založení v roce 1994. Tržby firem v portfoliu skupiny stouply o deset procent na 192 miliard korun. K celkovým výsledkům skupiny přispěly podle ní zejména firmy Dr.Max, Slovalco a Empik. Pozitivní vývoj zaznamenaly také společnosti Penta Real Estate, Primabanka, Privatbanka a polský Iglotex.

ČTK

Přečíst článek

Byznys se stářím jako lukrativní obor

Máte možnost z pozice šéfky české části Penta Hospitals International zasahovat do těchto rozvojových plánů celé skupiny?

Jsme součástí jednoho holdingu. Můj tým je zodpovědný za rozvoj v Česku. S holdingem, který má sídlo na Slovensku, máme řadu společných projektů, jako je třeba digitalizace nebo společný nákup.

Kolik z oněch dvou set milionů eur je připravených na akvizice v Česku?

Záleží, nakolik jsme schopní přesvědčit partnery, aby investovali. Zatím se nám to daří, necítíme limit. Jdeme projekt po projektu.

Jaká je v současnosti strategie české Penta Hospitals? Je vidět tendence propojovat následnou péči s pomocí starým lidem s dušeními chorobami, rozvoj Alzheimer center. To je ten cíl?

Zaměření vychází z demografického vývoje a našeho investičního potenciálu. Před několika lety jsme vstoupili do prvního Alzheimer centra v Praze, kde jsme si vyzkoušeli, jak to funguje. Jaká je poptávka, co jsme schopni dodat navíc, čím se můžeme odlišovat. Využili jsme synergie s tím, že máme ambulance a nemocnice. Naše domovy se zvláštním režimem jsou vlastně pobytová sociální služba, zaměřená na kompenzaci nesoběstačnosti klientů. A ta je nejčastěji daná nějakým druhem demence, spojeným nejčastěji se stářím. Náš zdravotnický holding vytvořil unikátní koncept, kdy zdravotnické služby přivedeme za těmito lidmi do domova. Chodí tam naši specializovaní lékaři.

Můžu uvést třeba příklad očního lékaře nebo zubaře. Při zhoršené dostupnosti zdravotnických služeb v Česku má starý člověk potíž si takovou službu sám vyhledat. My odborníky přivedeme za nimi. Zjistili jsme, že tento způsob propojení služeb v Česku není dostatečný. Otevíráme proto v tomto směru náš nový projekt v Praze 8.

Biohacking: Rutin tlumí nástup Alzheimerovy choroby. A nejen to

Enjoy

Vědci stále lépe chápou procesy v těle, které vedou ke stárnutí organismu. Na zpomalení stárnutí se pozitivně podepisuje celá řada látek, které postupně představujeme v seriálu Biohacking. Tentokrát se budeme věnovat rutinu, látce, která má pozitivní vliv zejména na srdeční činnost, ale také tlumí nástup neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou či Parkinsonem. Rutin přitom najdeme v běžných potravinách, včetně jablek nebo třeba v zeleném čaji.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Jsme víc než „eldéenka“

Tím se vlastně vracíme k první otázce. V čem spočívá koncept spojování sociálních a zdravotnických služeb pro seniory? Jak to bude v Jasmínu vypadat?

Nemocnice následné péče, nazývané LDN, a mě se ten název nelíbí, mají historicky negativní konotaci. Dlouhodobě je v Česku preferovaná akutní péče. Následné péči se pozornost nevěnovala. Což mělo negativní dopad i do kvality personálu. Teď se to mění. My jsme součástí této změny, a vlastně její iniciátoři. Ve svém týmu máme paliatra, rehabilitační péči. Jsme nad rámec klasické „eldéenky“. Chodí k nám rehabilitovat pacienti po totálních endoprotézách nebo po větších operačních zákrocích. Kdy se ale počítá s tím, že se velmi rychle vrátí do aktivního života. Propojujeme všechny tyto sféry dohromady.

S tím souvisí celková změna těchto zařízení, která jsou často stará sto let. S tím souvisí i takové „drobnosti“, jako je parkoviště, umožňování rodinných návštěv. V Praze 8 máme novou budovu se sto čtyřiceti lůžky. Zbytek objektu byl majitelem určen na domov péče pro seniory. Majiteli tento koncept nefungoval, společně jsme přišli na řešení. V Praze chybí kapacita pro následnou péči. Domluvili jsme se, investovali asi 23 milionů korun, aby objekt vyhovoval našim potřebám. Přesuneme tam osmdesát lůžek následné péče z Bubenče. Jednáme o rozšíření péče se zdravotními pojišťovnami.

Zároveň chceme navýšit kapacitu Alzheimer home ze sto čtyřiceti na sto devadesát lůžek. Budou tam i byty pro seniory, které budou v naší režii. Součástí konceptu je i restaurace, která je otevřená i veřejnosti. Bude tam ambulance, fyzioterapie, psychiatrie, ale i paliativní péče pro lidi, kteří tam přicházejí dožít. To nebývá podchycené. Bude tam sto dvacet lůžek následné péče, což je provázené s akutní péčí, třeba s nemocnicí ve Vršovicích, kde skvěle umí totální endoprotézy.

Multimilionář Sam Altman nalil peníze do startu-pu, který vyvíjí elixír mládí

Enjoy

Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.

Josef Tuček

Přečíst článek

Chceme růst. Nabízí se akvizice

V Bohnicích na Praze 8 jde o váš první projekt tohoto druhu. Kde ho budete dál rozvíjet?

Jednáme s městy o velikosti dvacet, třicet tisíc obyvatel, kde mají nedostatek takových zařízení. Na několika místech máme tento koncept rozjednaný. Jednáme o tom, že bychom takovouto nemocnici vytvořili na míru v potřebném rozsahu. Zároveň na úrovni vlády probíhá debata o reformě dlouhodobé péče, a přesně to my umíme. Za stát to řeší dva resorty, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. A přitom jde o péči o jednoho člověka v nějaké životní situaci. Lidé nároky obou úřadů těžko propojují, my to umíme.

Bude Penta sama stavět takováto zařízení, nebo bude pouze kupovat jiné projekty či pronajímat jejich kapacity?

Pracujeme na tom. Teď finalizujeme záměr, má to řadu detailů. Z jedné strany jde o parametry budovy, aby byla pro klienty bezpečná. Je to z pohledu pacientů s alzheimerem trochu věda. S naší realitní divizí jsme začali stavět první takový dům v Bystřici nad Perštýnem. Tam to vzniklo, jak jsem uváděla, z potřeby města. Tam to bude bez nemocnice, „pouze“ Alzheimer home. Pracujeme na tom, abychom byli sami schopni si developovat s Penta Real Estate takové domy. Takové projekty však musí mít potřebnou velikost.

Penta koupila další čtyři zařízení pro pacienty s Alzheimerem

Reality

Skupina Penta nadále posiluje síť domovů pro seniory. Do rodiny Alzeheimer Home přibydou další čtyři zařízení. Poslední akvizicí chce zvyšovat standardy služeb.

nst

Přečíst článek

Postavit nový dům v Česku trvá mnoho let. Jaké jsou tedy krátkodobější plány Penta Hospitals, budete pokračovat v akvizicích zařízení s péčí o staré?

Chceme růst akvizičně, koupí soukromých poskytovatelů podobné péče. Chápeme, že pro provozovatele jednoho takového zařízení je to finančně náročné, my už máme synergie, investiční sílu i know-how. Ale umíme například investovat i do rekonstrukcí zastaralých budov. Nebo umíme postavit na obecním pozemku novou budovu, klienty přestěhovat, a starou budovu může město využít pro jiné účely.

Motivace zaměstnanců je důležitá

Není v Česku „úzkým hrdlem“ v péči o seniory personál? Sestřičky, pečovatelé, nebo i doktoři?

Je to celoevropský problém. Hodně jsme to cítili před pár lety v našich začátcích. Za těch sedm let jsme již predikovatelný zaměstnavatel. Umíme lékaře motivovat jak odborností, tak odměnou za pracovní výkon. Umíme vzdělávat lékaře, ale je to i o platech. U sester musíte mít na konkurenceschopné úrovni jak mzdy, tak další benefity. Je to i o firemní kultuře. V domovech se zvláštní péčí jsou jak sestry, tak pečovatelé. Pro sestry je to relativně zajímavá práce, pokud mají ke starým lidem vztah. Získat kvalitního pečovatele je poměrně náročné. Obecně je v této oblasti poměrně velká fluktuace. Ve mzdách se vždy snažíme být féroví a konkurenceschopní. Každý rok děláme revize mezd a jejich navýšení. V motivačních složkách jsme nad trhem.

Jste šéfkou Penta Hospitals, a z této pozice jednou z nejvlivnějších žen v Česku. Máte pod sebou přes tři tisíce lidí. Dlouhou dobu před svým nástupem do této vrcholné pozice jste se pohybovala v oblasti péče. Jaké to bylo, stát se členkou top managementu velké firmy, dostat se mezi samé muže, kteří přemýšleli hlavně o penězích?

Byla to pro mě nová zkušenost. Všechny své zkušenosti jsem přetavila do našeho projektu. Mé odborné zkušenosti byly má výhoda. Mezitím jsme vybudovali velkou firmu, obrat máme přes pět a půl miliardy korun. Schopnosti, které jsem měla, se za tu dobu vyvinuly. Je to skoro sedm let, kdy jsem se permanentně učila. Praxí i studiem. V Pentě se hodnotí podle výsledků, jde to, když výsledky máte. Ale máte pravdu, není to úplně tak snadné.

Je rozdíl mezi přemýšlením mužů a žen?

Je předsudkem, že ženy jsou víc emoční a muži víc racionální. Zažila jsem spoustu mužů v takových emocích, že jako hodně racionální a pragmatický člověk jsem měla problém to číst. Musela jsem se naučit číst, kdy muž je v emocích. A jakým způsobem reagovat. To pro mě bylo překvapivé. Asi mám pragmatický a racionální přístup, a předsudek je, že ženy takový přístup nemají.

Barbora Vaculíková (51)

První dáma českého zdravotnictví vede zdravotnické aktivity Penty v Česku, kam patří řada nemocnic s celkovým obratem přes tři miliardy korun. Někdejší zdravotní sestra, která svoji kariéru zahájila v 90. letech v pražské nemocnici na Homolce, dnes řídí a aktivně rozvíjí skupinu Penta Hospitals, která zastřešuje několik regionálních i pražských nemocnic, desítky ambulancí i domovů pobytových sociálních služeb.