Snadno se řídí a neušpiní vás benzinem. Rozvoji elektroaut mohl uškodit genderový stereotyp
Je to vlastně kuriozita, která hrála ve vývoji automobilismu jen chvilkovou roli, ale ukazuje, jaké detaily mohou ovlivňovat uplatnění významného výrobku na trhu. V tomto případě v souboji mezi elektromobily a vozy se spalovacími motory.
Přestože se některým laikům dnes elektromobily jeví jako novinka, není tomu tak. Možná v době jejich rozvoje stačilo jen málo a dnes bychom měli pouze elektromobily. O spalovacích motorech bychom už ani nevěděli.
Na začátku 20. století probíhal ve světě (zejména v kolébce automobilismu, Spojených státech) velký boj o dobytí rodícího se automobilového trhu. Americký statistický úřad uskutečnil první výzkum automobilové výroby v zemi za rok 1900. A zjistil, že tehdy 109 výrobců vyrobilo 1681 silničních vozů na parní pohon, 1575 vozů na elektrický pohon a jen 936 vozů s motorem s vnitřním spalováním.
Vozy s parním pohonem, navzdory původnímu náskoku, ze souboje vypadly, protože komu by se chtělo udržovat oheň pod kotlem s vodou. Hlavní boj o trh probíhal mezi spalovacími a elektrickými motory.
Dlouhá doba nabíjení. To byl a je jeden z argumentů milovníků aut se spalovacím motorem, proč si nekupovat elektromobil. Rozmetat by jej mohla čínská automobilka BYD. Ta oznámila, že její připravovaný elektrický sedan Han L, který v současné době testuje, se dokáže plně nabít za přibližně stejnou dobu, která je potřeba k dotankování plné nádrže.
Smrtící úder pro spalovací motory? Nový elektromobil od BYD se nabije za pár minut
Zprávy z firem
Nepohoda versus relativní pohodlí
Vůz se spalovacím motorem nebyl z dnešního hlediska nijak pohodlný. Startoval se klikou, a to nejen na začátku jízdy, ale pokaždé, když motor zhasl. Řidič se ušpinil, když doléval benzin. V té době ani nebyly čerpací stanice, benzin se obvykle kupoval v drogerii. Do prvních vozů foukalo, protože obvykle neměly v oknech žádná skla. Motor nepříjemně „klepal“ a otřásal autem kvůli špatně načasovaným zažehnutím benzinu. Až v roce 1921 se začalo do benzinu přidávat olovo, což problém vyřešilo, ale zase způsobilo zdravotní maléry.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
VÝROČÍ: Vynálezce, který poškodil svět. Jednou neúmyslně, jednou zcela nezodpovědně
Enjoy
Oproti tomu elektromobil nepotřeboval ke startování kliku. Při jízdě nebylo třeba manuálně řadit rychlosti. Náklady na jejich provoz byly nižší a řidič se při tankování nepolil páchnoucím benzinem.
Avšak zatímco vůz se spalovacím motorem si mohl vézt rezervní benzin s sebou a koupit si ho i na odlehlém venkově, elektromobil potřeboval dostupné elektrické sítě. A tak byl do značné míry odkázán na jízdy ve městech. Jeho obsluha byla čistší, řízení pohodlnější, a když se mu do oken ještě přidala ochranná skla, zdálo se reklamním stratégům, že by se dal nabízet ženám. Mohly se v něm nechat vozit a neponičit si vzhled, anebo jej samy snadno řídit.
Jak nyní popisuje docent ekonomických dějin z jihošvédské Lundské univerzity Josef Taalbi, tato reklama odrážela genderové stereotypy o muži, který je silnou hlavou rodiny, a křehké ženě, jež potřebuje pohodlný a na obsluhu jednoduchý elektromobil.
V poslední době zaznamenal trh s ojetými elektromobily v České republice významný růst. Ten byl doprovázený změnami v počtu registrací, preferovaných značkách i cenách. Na českých a moravských silnicích výrazně přibývá i ojetých elektromobilů z dovozu.
Hazard, nebo dobrá investice? Češi objevili kouzlo ojetých elektromobilů z dovozu
Zprávy z firem
Problematická reklama
Zabralo to? Možná až příliš. Docent Taalbi dokazuje rozborem motoristických časopisů z let 1910 až 1919, že elektromobily začaly být opravdu považovány za ženská auta. Což byl u mužských zákazníků v té době vlastně handicap. Chtěli spíše ukazovat, že jsou vládci nad technikou a nepotřebují „ženské“, byť pohodlnější a snadněji ovladatelné elektromobily. Oni přece s řadicí pákou v ruce zvládnou i třesoucí se benzinová auta nahazovaná startovací klikou.
Na výsledek konkurenčního boje mezi oběma druhy pohonu měl však mnohem větší vliv podnikatel Henry Ford. Zejména jeho legendární vůz Ford model T vyráběný na nově se rodících výrobních pásech a prodávaný za cenu vcelku dostupnou i běžným lidem. Ford jej směroval do měst i na venkov, a tak byl jeho volbou spalovací motor.
K tomu výrobci napodobili pohodlné rysy elektromobilů. Například zasklená okna nebo elektrický startér, který nahradil kliku.
Možná, soudí již zmiňovaný Josef Talbi v jiném svém rozboru, by elektromobily vyhrály, pokud by se v začátcích automobilismu investice nepřesouvaly do infrastruktury pro benzinové vozy, ale místo toho mířily do rozmachu rozvodných sítí a stálou modernizaci elektromobilů.
Na podstatě věci se tím už nic nezmění. Ale možná se dá tato krátká historické exkurze použít na připomenutí, jak důležitý může marketing být. Zvlášť když se nepovede.
Problémem elektromobilů jsou jejich baterie. Pokud začnou hořet, nedá se požár téměř uhasit. Takže existuje poptávka po méně hořlavých či nejlépe úplně nehořlavých bateriích. A vědci nabízejí možnosti, jak poptávku naplnit.
Baterie pro elektromobily, která nehoří, ale sama se uhasí
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
