Reklama

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Humanoid
ČTK
Josef Tuček

Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.

Reklama

Zdánlivě je to těžké retro: vědci z Yaleovy a Pensylvánské univerzity v USA zpracovali data z období let 1993 až 2007. Právě časový odstup jim zpřístupnil už dobře zdokumentované údaje. Vzali čísla o zavádění automatizace v amerických průmyslových odvětvích a lokalitách a porovnali je s úmrtními listy. V odborném periodiku Demography nyní napsali, že existuje příčinná souvislost mezi automatizací a zvyšující se úmrtností, která je z velké části způsobena nárůstem „úmrtí ze zoufalství“, jako jsou sebevraždy a předávkování drogami.

Dodatečná úmrtí

Autoři studie vyvozují, že zavedení každého nového robotu na 1000 pracovníků vedlo přibližně k osmi dodatečným úmrtím na 100 tisíc mužů a čtyřem dodatečným úmrtím na 100 tisíc žen. Údaj se týká věkové skupiny 45 až 54 let. V jiných věkových kategoriích vyšla čísla nižší. Pod dodatečnými úmrtími autoři myslí úmrtí nad počty v obdobné oblasti, ale bez zavádění robotů.

Simona Kijonková, majitelka zásilkovny

Simona Kijonková nasadila do Zásilkovny roboty. Lidi si však nechá

Zásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.

Přečíst článek

Analýza dále uvádí, že automatizace způsobila podstatný nárůst sebevražd u mužů středního věku a počtu úmrtí na předávkování drogami u mužů všech věkových kategorií a u žen ve věku 20 až 29 let. Celkově prý lze na vrub automatizace přičíst 12 procent nárůstu úmrtnosti na předávkování drogami mezi všemi dospělými v produktivním věku.
Výzkumníci také dokazují, že ztráta pracovních míst a snížení příjmů způsobené automatizací zvedla rovněž počet vražd a výskyt nádorových a kardiovaskulárních onemocnění v určitých skupinách podle věku a pohlaví.

Příčiny: zoufalství i neschopnost platit léčbu

„Automatizace zaváděná proto, aby si výrobci udrželi konkurenceschopnost na globálním trhu, snížila počet kvalitních pracovních míst dostupných pro dospělé bez vysokoškolského vzdělání – skupinu, která v posledních letech čelí zvýšené úmrtnosti,“ hodnotí první autor studie Rourke O’Brien z Yaleovy univerzity.

Reklama

Výsledkem je zoufalství vedoucí k sebevraždám, nadužívání drog či návykových léků. Rovněž počet vražd může být spojen se zhoršenou ekonomickou situací. Také rozšíření nebezpečných nemocí může mít v USA souvislost se zanedbáním léčby kvůli neschopnosti zaplatit ji.

O něco příznivější byla situace v komunitách, které vytvořily lepší sociální záchranné sítě než jiné lokality.

>>>>>> Zajímáte se o aplikace vědy v byznysu? Čtěte zde <<<<<<

Zákonitost, nebo náhoda?

Samozřejmě se dá diskutovat o tom, jestli vývody autorů studie odpovídají realitě a jestli by platily ještě dnes. Ve hře je stále možnost, že popsané jevy jsou jen náhodnou korelací – vypadají, jako by spolu souvisely, ale nemusejí. Nelze ani vyloučit, že automatizace a stoupající vyšší úmrtnost k sobě nemají vztah příčiny a následku, ale jsou průvodními jevy nějaké společné, zatím neznámé příčiny.

To ponechejme onačejším odborníkům. Zajímavý na studii je fakt, že znovu otevírá otázku, zda stroje nepřipraví lidi o práci a učiní je chudými a nešťastnými.

Radomír Lapčík, zakladatel a člen představenstva Trinity Bank a holdingu SAB Finance

Čtyřdenní pracovní týden je pro lidi hodně motivační, říká finančník Radomír Lapčík

Finanční skupina SAB Finance v roce 2021 dosáhla rekordního zisku 200 milionů korun. Rostla ve svém hlavním segmentu měnového zajišťování pro firmy, daří se také fintechové platformě ProStream či dvojici bank, v nichž má holding SAB Finance majetkový podíl. Jaký je recept na úspěch zakladatele SAB Finance Radomíra Lapčíka?

Přečíst článek

Zájem jen o špičkové a nekvalifikované pracovníky

Obvyklá odpověď zní, že lidé vytlačení z továren si najdou práci jinde – třeba ve službách. Avšak tam kvalifikovanějším dělníkům stejně klesá životní úroveň. Navíc dnes automatizace vytlačuje také zaměstnance ze služeb. A zasáhla i teplá místa v kancelářích – bankovní úředníky nahrazuje internetové bankovnictví, počítačové programy zastoupí daňové účetní i právníky při jednoduchých procedurách.

Ekonomové David Autor (z americké Massachusettské techniky) a David Dorn (z Curyšské univerzity) soudí, že brzy přijde polarizovaná poptávka: po manažerech a špičkových vývojářích, a pak po zaměstnancích na nejnižších příčkách pracovního žebříčku, na jejichž práci se robot nevyplatí. Ostatní budou mít smůlu.

Teoretikové tedy vymýšlejí možná řešení. Jedním z nich by mohla být povinnost zaměstnavatelů platit za roboty sociální pojištění. Tím by se jednoduše využily současné mechanismy a pro lidi, kteří by přišli o práci, by byla k dispozici podporu i díky práci strojů. Takovýto návrh však v roce 2017 odmítl Evropský parlament.

Autonomní robotický systém uskutečnil čtyři experimentální laparoskopické operace na prasatech, a nastoupil tak dlouhou cestu k chirurgii bez chirurgů.

Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech

Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.

Přečíst článek

Jiným řešením je takzvaný základní (nepodmíněný) příjem – každý občan dostává od státu peníze postačující na základní potřeby, ať už pracuje, nebo ne. Neexistují však důchody a sociální dávky. Kdo chce víc, musí si najít práci. Měl by však vždy prostředky na případnou rekvalifikaci.

Mezi příznivci myšlenky jsou ekonomové levicoví, kteří ji chápou jako sociální záchrannou síť, i někteří pravicoví – ti oceňují, že systém by nahradil současnou nákladnou soustavu sociálních dávek. Ve Švýcarsku o základním příjmu proběhlo v roce 2016 referendum – a odmítlo jej.

Jaká tedy bude koexistence robotů a lidí? Budou se objevovat nové studie dokazující, že ti první škodí těm druhým? Uvidíme.

Robotická napodobenina okounka pstruhového a vpravo jeho „kořist“ – škodlivá živorodka komáří.

Vědci vyvíjí roboty s povolením zabíjet, aby ochránili turistický ruch

Roboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme