Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Zdánlivě je to těžké retro: vědci z Yaleovy a Pensylvánské univerzity v USA zpracovali data z období let 1993 až 2007. Právě časový odstup jim zpřístupnil už dobře zdokumentované údaje. Vzali čísla o zavádění automatizace v amerických průmyslových odvětvích a lokalitách a porovnali je s úmrtními listy. V odborném periodiku Demography nyní napsali, že existuje příčinná souvislost mezi automatizací a zvyšující se úmrtností, která je z velké části způsobena nárůstem „úmrtí ze zoufalství“, jako jsou sebevraždy a předávkování drogami.
Dodatečná úmrtí
Autoři studie vyvozují, že zavedení každého nového robotu na 1000 pracovníků vedlo přibližně k osmi dodatečným úmrtím na 100 tisíc mužů a čtyřem dodatečným úmrtím na 100 tisíc žen. Údaj se týká věkové skupiny 45 až 54 let. V jiných věkových kategoriích vyšla čísla nižší. Pod dodatečnými úmrtími autoři myslí úmrtí nad počty v obdobné oblasti, ale bez zavádění robotů.
Zásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.
Simona Kijonková nasadila do Zásilkovny roboty. Lidi si však nechá
Zprávy z firem
Analýza dále uvádí, že automatizace způsobila podstatný nárůst sebevražd u mužů středního věku a počtu úmrtí na předávkování drogami u mužů všech věkových kategorií a u žen ve věku 20 až 29 let. Celkově prý lze na vrub automatizace přičíst 12 procent nárůstu úmrtnosti na předávkování drogami mezi všemi dospělými v produktivním věku.
Výzkumníci také dokazují, že ztráta pracovních míst a snížení příjmů způsobené automatizací zvedla rovněž počet vražd a výskyt nádorových a kardiovaskulárních onemocnění v určitých skupinách podle věku a pohlaví.
Příčiny: zoufalství i neschopnost platit léčbu
„Automatizace zaváděná proto, aby si výrobci udrželi konkurenceschopnost na globálním trhu, snížila počet kvalitních pracovních míst dostupných pro dospělé bez vysokoškolského vzdělání – skupinu, která v posledních letech čelí zvýšené úmrtnosti,“ hodnotí první autor studie Rourke O’Brien z Yaleovy univerzity.
Výsledkem je zoufalství vedoucí k sebevraždám, nadužívání drog či návykových léků. Rovněž počet vražd může být spojen se zhoršenou ekonomickou situací. Také rozšíření nebezpečných nemocí může mít v USA souvislost se zanedbáním léčby kvůli neschopnosti zaplatit ji.
O něco příznivější byla situace v komunitách, které vytvořily lepší sociální záchranné sítě než jiné lokality.
>>>>>> Zajímáte se o aplikace vědy v byznysu? Čtěte zde <<<<<<
Zákonitost, nebo náhoda?
Samozřejmě se dá diskutovat o tom, jestli vývody autorů studie odpovídají realitě a jestli by platily ještě dnes. Ve hře je stále možnost, že popsané jevy jsou jen náhodnou korelací – vypadají, jako by spolu souvisely, ale nemusejí. Nelze ani vyloučit, že automatizace a stoupající vyšší úmrtnost k sobě nemají vztah příčiny a následku, ale jsou průvodními jevy nějaké společné, zatím neznámé příčiny.
To ponechejme onačejším odborníkům. Zajímavý na studii je fakt, že znovu otevírá otázku, zda stroje nepřipraví lidi o práci a učiní je chudými a nešťastnými.
Finanční skupina SAB Finance v roce 2021 dosáhla rekordního zisku 200 milionů korun. Rostla ve svém hlavním segmentu měnového zajišťování pro firmy, daří se také fintechové platformě ProStream či dvojici bank, v nichž má holding SAB Finance majetkový podíl. Jaký je recept na úspěch zakladatele SAB Finance Radomíra Lapčíka?
Čtyřdenní pracovní týden je pro lidi hodně motivační, říká finančník Radomír Lapčík
Newstream TV
Zájem jen o špičkové a nekvalifikované pracovníky
Obvyklá odpověď zní, že lidé vytlačení z továren si najdou práci jinde – třeba ve službách. Avšak tam kvalifikovanějším dělníkům stejně klesá životní úroveň. Navíc dnes automatizace vytlačuje také zaměstnance ze služeb. A zasáhla i teplá místa v kancelářích – bankovní úředníky nahrazuje internetové bankovnictví, počítačové programy zastoupí daňové účetní i právníky při jednoduchých procedurách.
Ekonomové David Autor (z americké Massachusettské techniky) a David Dorn (z Curyšské univerzity) soudí, že brzy přijde polarizovaná poptávka: po manažerech a špičkových vývojářích, a pak po zaměstnancích na nejnižších příčkách pracovního žebříčku, na jejichž práci se robot nevyplatí. Ostatní budou mít smůlu.
Teoretikové tedy vymýšlejí možná řešení. Jedním z nich by mohla být povinnost zaměstnavatelů platit za roboty sociální pojištění. Tím by se jednoduše využily současné mechanismy a pro lidi, kteří by přišli o práci, by byla k dispozici podporu i díky práci strojů. Takovýto návrh však v roce 2017 odmítl Evropský parlament.
Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech
Enjoy
Jiným řešením je takzvaný základní (nepodmíněný) příjem – každý občan dostává od státu peníze postačující na základní potřeby, ať už pracuje, nebo ne. Neexistují však důchody a sociální dávky. Kdo chce víc, musí si najít práci. Měl by však vždy prostředky na případnou rekvalifikaci.
Mezi příznivci myšlenky jsou ekonomové levicoví, kteří ji chápou jako sociální záchrannou síť, i někteří pravicoví – ti oceňují, že systém by nahradil současnou nákladnou soustavu sociálních dávek. Ve Švýcarsku o základním příjmu proběhlo v roce 2016 referendum – a odmítlo jej.
Jaká tedy bude koexistence robotů a lidí? Budou se objevovat nové studie dokazující, že ti první škodí těm druhým? Uvidíme.
Roboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.
Vědci vyvíjí roboty s povolením zabíjet, aby ochránili turistický ruch
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
