Úspěch pro britský vesmírný průmysl. V severské divočině spustí nový kosmodrom
Spaceport na nejsevernějším místě Skotska i celého Spojeného království získal potřebnou licenci a od příštího roku může posílat satelity do vesmíru. Bude prvním zařízením svého druhu v západní Evropě.
Britský Úřad civilního letectví udělil povolení kosmodromu SaxaVord sídlícímu na Shetlandských ostrovech. Znamená to, že nejen Spojené království, ale celá západní Evropa má k dispozici první spaceport pro vertikálně vzlétající rakety. Podobné zařízení už funguje například v Cornwallu na jihozápadě Anglie, odkud ale rakety musí vynést horizontálně startující letoun.
„Udělení licence společnosti SaxaVord je pro britský vesmírný sektor zlomovým okamžikem,“ uvedl Tim Johnson, ředitel vesmírných regulací úřadu, který zjišťoval, zda zařízení splňuje přísná bezpečnostní, technická i environmentální kritéria. První lety můžou odstartovat už příští rok.
Nový soukromě financovaný kosmodrom, který dosud stál kolem 30 milionů liber, bude moci do vesmíru vyslat až třicet raket ročně, nejčastěji s novými satelity, které různé subjekty potřebují vynést na polární dráhu. „Satelity na polární dráze se používají pro různé aplikace, jako je mapování Země, sledování počasí, komunikace a bezpečnost,“ vysvětluje zpravodajka BBC Scotland pro oblast inovací Laura Goodwinová.
Unst, nejseverněji položený ostrov Shetland i celého UK, bude mít kosmodrom:
Místo turistů spaceport
SaxaVord se přitom nebude omezovat jen na domácí klienty, ale na spolupráci se dohodl se zahraničními společnostmi, jako například německými firmami Rocket Factory Augsburg, HyImpulse nebo známým americkým leteckým výrobcem Lockheed Martin.
„Udělení licence na kosmodrom má pro Shetlandy, Skotsko a Spojené království historický význam a staví nás na přední místo v evropské a světové kosmické ekonomice,“ uvedl CEO SaxaVordu Frank Strang. Udělení povolení je důležitým mezníkem i pro skotského byznysmena osobně. Proces trval tři roky, ale cesta k otevření vlastního kosmodromu trvala výrazně déle.
Útesy, rozbouřené moře, vítr a severská divočina. To jsou Shetlandy. Podívejte se:
Bývalou základnu britského letectva si se svou manželkou Debbie pořídili už v roce 2004 a o vesmírné podnikání tehdy vůbec nešlo. Původně tu měl vzniknout areál pro ekologickou turistiku. Iniciativa britské vlády však umožnila zcela jiný příběh.
Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.
České přístroje mohou ve vesmíru zkoumat jeho nerostné bohatství
Enjoy
Ptáci, útesy… a rakety
Dalším dílem do úspěšné skládačky je místo. Kosmodrom totiž stojí na Unstu, nejseverněji položeném ostrově Shetland i celého Spojeného království, kde žije ani ne tisícovka obyvatel. Jinak jen vysoké útesy, rozbouřené moře, vítr a severská divočina. „Z Unstu mají operátoři dobrou trajektorii, po které mohou dostat své satelity na polární oběžnou dráhu,“ uvádí Goodwinová. Sešly se ale i dobré bezpečnostní i environmentální podmínky.
Strangovi se ale přece jenom alespoň trochu drží i původního plánu. Postupně na ostrově plánují postavit i návštěvnické centrum a hotel. Toto všechno dohromady by mělo být vzpruhou pro hospodářství poměrně odlehlých ostrovů, kam se lze dostat ze skotské pevniny menším letadlem nebo i čtrnáct hodin trvající plavbou trajektem. Ekonomika stojí zejména na rybolovu, energetice a obrovském ropném terminálu Sullom Voe a samozřejmě turismu.
Samotný Unst, kam cesta z největšího města Lerwicku trvá kolem dvou hodin a zahrnuje dvě krátké plavby trajektem, je turisty vyhledávaný už nyní. Na severu se nachází rezervace Hermaness, kde v dramaticky vyhlížejících útesech hnízdí tisíce ptáků, což je skvělá podívaná nejen pro ornitology a fotografy s gigantickými objektivy. Pokud přibude ještě vesmírné středisko, bude to určitě hit.
Ze Shetland je to prý na severní pól blíže než do Londýna, a je to znát. Nejenom tím, že je tu mnohem větší zima. Kdyby se tu nemluvilo anglicky, a na hlavní ulici v Lerwicku obchody nenabízeli Fish and Chips, člověk by si mohl připadat jako ve Skandinávii.
REPORTÁŽ: Vikingové, papuchalkové, ropa a Jimmy Perez. Shetlandy jsou jiná Británie
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
