Trpaslíci pomáhají Vratislavi vydělávat miliardy. Z recese se stal turistický hit
Na chodníku před Vratislavskou univerzitou klečí drobná bronzová postavička s knihou. O několik ulic dál se jiný trpaslík pokouší vybrat peníze z bankomatu. Další tlačí kouli, hasí požár, veze kufr nebo sedí před restaurací s příborem v ruce, nebo vesluje u řeky.
Jakmile je člověk začne hledat, město se promění v herní plán. Děti pobíhají od místa k místu, dospělí vytahují telefony a obchodníci dobře vědí, že bronzová postava před vchodem dokáže přitáhnout pozornost, za kterou by jinak museli draze platit. "Pro děti je nalézání trpaslíků velká zábava. Vratislav je první město, kde se v historickém centru nenudí a baví se," pochvaluje si česká turistka Jana, která právě vypustila děti s manželem na náměstí, s tím, že v současném vedru by jinak v centru rodina nevydržela a z procházky by nebylo nic.
Vratislav díky trpaslíkům získala turistickou atrakci bez jediné budovy, otevírací doby i vstupného. Rozprostírá se prakticky po celém městě a návštěvníky nenápadně vede od hlavního náměstí ke kavárnám, hotelům, obchodům, institucím i do méně známých ulic. Za umístění trpaslíka město žádné poplatky nevybírá. Investor platí pouze jednorázové náklady na výrobu a instalaci sošky a ty se pohybují v přepočtu do 25 tisíc korun.
FOTOGALERIE: Vratislavští trpaslíci
Zrodili se z protikomunistické recese
Dnešní trpaslíci působí naprosto apoliticky. Jejich příběh však začal jako výsměch komunistické moci. V osmdesátých letech malovali členové hnutí Pomarańczowa Alternatywa, česky Oranžová alternativa, postavičky trpaslíků na místa, kde úřady přetřely protirežimní nápisy. Recesistické hnutí vedené Waldemarem Fydrychem bojovalo proti režimu humorem, absurditou a pouličními happeningy.
Když se v centru města objevily stovky lidí v trpasličích čepicích, bezpečnostní složky stály před absurdním problémem. Musely vysvětlovat, proč zatýkají občany převlečené za pohádkové bytosti.
Nejvíce malovaných trpaslíků se podle městského turistického portálu objevovalo v ulici Świdnicka. Právě tam byl v roce 2001 odhalen Papa Krasnal, větší pomník připomínající Oranžovou alternativu a politické kořeny pozdější turistické atrakce.
Prvních pět drobných bronzových figurek, které se staly základem dnešního fenoménu, přibylo v ulicích v roce 2005. Od té doby se jejich počet rozrostl přes tisícovku.
Přesné číslo už dnes prakticky nelze určit. Nové postavy stále vznikají, některé se stěhují, jiné mizí nebo čekají na opravu. Jen sochařka Beata Zwolańska-Hołod podle vratislavského magistrátu vytvořila více než pět set figurek, informuje městský portál Wrocław.pl.
Cestovní ruch v Česku má před sebou dobrou sezonu. Sice chybí Rusové, počet turistů z této země se propadl o devadesát procent, a také kvůli covidu Číňané, ti se však postupně vracejí. Výpadek nahradili nově turisté ze Spojených států nebo Velké Británie. V Česku také zůstává stále více Čechů, a to ne kvůli financím. „Česko má potenciál být gastro-destinací,“ říká František Reismüller, ředitel státní agentury CzechTourism.
Ztratili jsme půl milionu Číňanů a půl milionu Rusů, říká šéf CzechTourism František Reismüller
Enjoy
Reklama, kterou turisté sami hledají
Ne všechny sošky patří městu. Vlastní trpaslíky si objednávají banky, restaurace, hotely, univerzity, úřady i profesní organizace. Postavičky tak fungují jako zvláštní druh venkovní reklamy, kterou návštěvníci aktivně hledají, fotografují a sdílejí na sociálních sítích.
Zatímco běžný reklamní poutač lidé ignorují, před trpaslíkem se zastaví. Do fotografie se tak často dostane výloha, logo nebo budova jeho majitele.
Každá postava má jméno, povolání a zpravidla i vlastní příběh. Před bankami sedí drobní finančníci, hotely hlídají cestovatelé s kufry a u vodárenských objektů se objevují trpaslíci spojení s vodou. Jiní drží notebook, půllitr, fotoaparát nebo lékařské nástroje.
Městu se tím podařilo vytvořit decentralizovaný marketingový systém, který pomáhají financovat a rozšiřovat soukromé subjekty. Každý nový trpaslík posiluje společnou značku Vratislavi a současně propaguje konkrétní podnik nebo instituci.
Kolem figurek navíc vyrostl vlastní drobný průmysl. Práci dávají výtvarníkům, slévárnám, průvodcům, vydavatelům map, výrobcům suvenýrů i provozovatelům turistických her.
Stačí přejet polskou hranici u Královce a rozdíl v dopravě je nepřehlédnutelný. Zatímco na české straně řidič jede po běžné silnici, v Polsku se před ním otevře moderní rychlostní komunikace. Je široká, bezplatná a zatím téměř prázdná. Návštěva Poznaně nabízí renesanční radnici, vyhlášené rohlíky a stále přijatelné ceny. Zároveň ukazuje, jak rychle se Polsko v posledních letech proměnilo.
Polská lekce pro Česko. Za hranicí začíná téměř prázdná dálnice, která vede až k živé Poznani
Enjoy
Trpaslíci vstoupili i do digitálního světa
V červnu 2026 Vratislav propojila bronzové figurky s digitální zábavou. Ve webové městské hře WroDwarf hledaly dvou- až pětičlenné týmy třicet trpaslíků, plnily úkoly a sbíraly virtuální energetické bloky. Běžní návštěvníci při hledání bronzových postaviček využívají mobilní aplikaci Krasnal Wrocław. Interaktivní mapa s více než tisícovkou figurek stojí 15 zlotých, tedy přibližně 84 korun. Aplikace využívá polohu telefonu, přiděluje body za nalezené trpaslíky a umožňuje soutěžit s dalšími uživateli.
Na 12. a 13. září 2026 město naplánovalo další ročník Festivalu trpaslíků. Program má zahrnovat průvod, divadelní představení, dílny a další aktivity pro rodiny s dětmi. Z celoroční pouliční atrakce se tak stává také samostatný důvod k návštěvě Vratislavi.
Sedm milionů lidí a téměř pět miliard zlotých
Za pohádkovým světem se skrývají reálné peníze. Podle analýzy společnosti Beeline Research & Consulting, která vycházela mimo jiné z anonymizovaných dat mobilních sítí, přijelo v roce 2025 do Vratislavi více než sedm milionů návštěvníků. Meziročně to bylo přibližně o pět procent více.
Zhruba 3,9 milionu lidí ve městě strávilo alespoň jednu noc, dalších 3,1 milionu přijelo pouze na jeden den. Jejich celkové výdaje dosáhly podle odhadu 4,95 miliardy zlotých, tedy zhruba 28 miliard korun, uvádí analýza.
Studie nevyčísluje, jak velkou část těchto útrat lze připsat přímo trpaslíkům. Bronzové postavičky jsou však jedním z nejviditelnějších prvků městské značky a přirozeně propojují turistické trasy s restauracemi, obchody a placenými atrakcemi.
Rekordní výsledky zaznamenala také oficiální ubytovací zařízení sledovaná polským statistickým úřadem GUS. V roce 2025 je využilo 1 593 932 hostů, meziročně o 18,3 procenta více. Výsledek překonal nejen předchozí rok, ale také úroveň před pandemií.
Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.
REPORTÁŽ: Pivo za dvě stovky a hradby za tisíc. Chorvatsko testuje hranice turistů
Enjoy
Domácích hostů bylo přibližně 1,117 milionu, zahraničních 477 tisíc. Počet Poláků využívajících oficiální ubytovací zařízení vzrostl meziročně o více než 12 procent, počet zahraničních hostů o více než 35 procent. Statistiky navíc nezahrnují podstatnou část nabídky soukromých apartmánů a krátkodobých pronájmů.
Nejpočetnější zahraniční skupinu tvořili podle analýzy mobilních dat Němci. Následovali Češi, Britové, Norové a Italové. Z Česka přijelo přibližně 62 700 turistů. Vratislav je pro ně dostupná autem i vlakem a představuje cenově přijatelnou alternativu k městům v Německu nebo Rakousku.
Turistickému ruchu pomáhá rovněž letiště. Přestože od 26. října do 4. prosince 2025 na 39 dní zcela přerušilo provoz kvůli rozsáhlé modernizaci, počet přilétajících cestujících za celý rok překročil 2,4 milionu a meziročně se zvýšil téměř o deset procent, vyplývá z analýzy cestovního ruchu ve Vratislavi za rok 2025.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
