Trpaslíci pomáhají Vratislavi vydělávat miliardy. Z recese se stal turistický hit
Na chodníku před Vratislavskou univerzitou klečí drobná bronzová postavička s knihou. O několik ulic dál se jiný trpaslík pokouší vybrat peníze z bankomatu. Další tlačí kouli, hasí požár, veze kufr nebo sedí před restaurací s příborem v ruce, nebo vesluje u řeky.
Jakmile je člověk začne hledat, město se promění v herní plán. Děti pobíhají od místa k místu, dospělí vytahují telefony a obchodníci dobře vědí, že bronzová postava před vchodem dokáže přitáhnout pozornost, za kterou by jinak museli draze platit. "Pro děti je nalézání trpaslíků velká zábava. Vratislav je první město, kde se v historickém centru nenudí a baví se," pochvaluje si česká turistka Jana, která právě vypustila děti s manželem na náměstí, s tím, že v současném vedru by jinak v centru rodina nevydržela a z procházky by nebylo nic.
Vratislav díky trpaslíkům získala turistickou atrakci bez jediné budovy, otevírací doby i vstupného. Rozprostírá se prakticky po celém městě a návštěvníky nenápadně vede od hlavního náměstí ke kavárnám, hotelům, obchodům, institucím i do méně známých ulic. Za umístění trpaslíka město žádné poplatky nevybírá. Investor platí pouze jednorázové náklady na výrobu a instalaci sošky a ty se pohybují v přepočtu do 25 tisíc korun.
FOTOGALERIE: Vratislavští trpaslíci
Zrodili se z protikomunistické recese
Dnešní trpaslíci působí naprosto apoliticky. Jejich příběh však začal jako výsměch komunistické moci. V osmdesátých letech malovali členové hnutí Pomarańczowa Alternatywa, česky Oranžová alternativa, postavičky trpaslíků na místa, kde úřady přetřely protirežimní nápisy. Recesistické hnutí vedené Waldemarem Fydrychem bojovalo proti režimu humorem, absurditou a pouličními happeningy.
Když se v centru města objevily stovky lidí v trpasličích čepicích, bezpečnostní složky stály před absurdním problémem. Musely vysvětlovat, proč zatýkají občany převlečené za pohádkové bytosti.
Nejvíce malovaných trpaslíků se podle městského turistického portálu objevovalo v ulici Świdnicka. Právě tam byl v roce 2001 odhalen Papa Krasnal, větší pomník připomínající Oranžovou alternativu a politické kořeny pozdější turistické atrakce.
Prvních pět drobných bronzových figurek, které se staly základem dnešního fenoménu, přibylo v ulicích v roce 2005. Od té doby se jejich počet rozrostl přes tisícovku.
Přesné číslo už dnes prakticky nelze určit. Nové postavy stále vznikají, některé se stěhují, jiné mizí nebo čekají na opravu. Jen sochařka Beata Zwolańska-Hołod podle vratislavského magistrátu vytvořila více než pět set figurek, informuje městský portál Wrocław.pl.
Cestovní ruch v Česku má před sebou dobrou sezonu. Sice chybí Rusové, počet turistů z této země se propadl o devadesát procent, a také kvůli covidu Číňané, ti se však postupně vracejí. Výpadek nahradili nově turisté ze Spojených států nebo Velké Británie. V Česku také zůstává stále více Čechů, a to ne kvůli financím. „Česko má potenciál být gastro-destinací,“ říká František Reismüller, ředitel státní agentury CzechTourism.
Ztratili jsme půl milionu Číňanů a půl milionu Rusů, říká šéf CzechTourism František Reismüller
Enjoy
Reklama, kterou turisté sami hledají
Ne všechny sošky patří městu. Vlastní trpaslíky si objednávají banky, restaurace, hotely, univerzity, úřady i profesní organizace. Postavičky tak fungují jako zvláštní druh venkovní reklamy, kterou návštěvníci aktivně hledají, fotografují a sdílejí na sociálních sítích.
Zatímco běžný reklamní poutač lidé ignorují, před trpaslíkem se zastaví. Do fotografie se tak často dostane výloha, logo nebo budova jeho majitele.
Každá postava má jméno, povolání a zpravidla i vlastní příběh. Před bankami sedí drobní finančníci, hotely hlídají cestovatelé s kufry a u vodárenských objektů se objevují trpaslíci spojení s vodou. Jiní drží notebook, půllitr, fotoaparát nebo lékařské nástroje.
Městu se tím podařilo vytvořit decentralizovaný marketingový systém, který pomáhají financovat a rozšiřovat soukromé subjekty. Každý nový trpaslík posiluje společnou značku Vratislavi a současně propaguje konkrétní podnik nebo instituci.
Kolem figurek navíc vyrostl vlastní drobný průmysl. Práci dávají výtvarníkům, slévárnám, průvodcům, vydavatelům map, výrobcům suvenýrů i provozovatelům turistických her.
Stačí přejet polskou hranici u Královce a rozdíl v dopravě je nepřehlédnutelný. Zatímco na české straně řidič jede po běžné silnici, v Polsku se před ním otevře moderní rychlostní komunikace. Je široká, bezplatná a zatím téměř prázdná. Návštěva Poznaně nabízí renesanční radnici, vyhlášené rohlíky a stále přijatelné ceny. Zároveň ukazuje, jak rychle se Polsko v posledních letech proměnilo.
Polská lekce pro Česko. Za hranicí začíná téměř prázdná dálnice, která vede až k živé Poznani
Enjoy
Trpaslíci vstoupili i do digitálního světa
V červnu 2026 Vratislav propojila bronzové figurky s digitální zábavou. Ve webové městské hře WroDwarf hledaly dvou- až pětičlenné týmy třicet trpaslíků, plnily úkoly a sbíraly virtuální energetické bloky. Běžní návštěvníci při hledání bronzových postaviček využívají mobilní aplikaci Krasnal Wrocław. Interaktivní mapa s více než tisícovkou figurek stojí 15 zlotých, tedy přibližně 84 korun. Aplikace využívá polohu telefonu, přiděluje body za nalezené trpaslíky a umožňuje soutěžit s dalšími uživateli.
Na 12. a 13. září 2026 město naplánovalo další ročník Festivalu trpaslíků. Program má zahrnovat průvod, divadelní představení, dílny a další aktivity pro rodiny s dětmi. Z celoroční pouliční atrakce se tak stává také samostatný důvod k návštěvě Vratislavi.
Sedm milionů lidí a téměř pět miliard zlotých
Za pohádkovým světem se skrývají reálné peníze. Podle analýzy společnosti Beeline Research & Consulting, která vycházela mimo jiné z anonymizovaných dat mobilních sítí, přijelo v roce 2025 do Vratislavi více než sedm milionů návštěvníků. Meziročně to bylo přibližně o pět procent více.
Zhruba 3,9 milionu lidí ve městě strávilo alespoň jednu noc, dalších 3,1 milionu přijelo pouze na jeden den. Jejich celkové výdaje dosáhly podle odhadu 4,95 miliardy zlotých, tedy zhruba 28 miliard korun, uvádí analýza.
Studie nevyčísluje, jak velkou část těchto útrat lze připsat přímo trpaslíkům. Bronzové postavičky jsou však jedním z nejviditelnějších prvků městské značky a přirozeně propojují turistické trasy s restauracemi, obchody a placenými atrakcemi.
Rekordní výsledky zaznamenala také oficiální ubytovací zařízení sledovaná polským statistickým úřadem GUS. V roce 2025 je využilo 1 593 932 hostů, meziročně o 18,3 procenta více. Výsledek překonal nejen předchozí rok, ale také úroveň před pandemií.
Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.
REPORTÁŽ: Pivo za dvě stovky a hradby za tisíc. Chorvatsko testuje hranice turistů
Enjoy
Domácích hostů bylo přibližně 1,117 milionu, zahraničních 477 tisíc. Počet Poláků využívajících oficiální ubytovací zařízení vzrostl meziročně o více než 12 procent, počet zahraničních hostů o více než 35 procent. Statistiky navíc nezahrnují podstatnou část nabídky soukromých apartmánů a krátkodobých pronájmů.
Nejpočetnější zahraniční skupinu tvořili podle analýzy mobilních dat Němci. Následovali Češi, Britové, Norové a Italové. Z Česka přijelo přibližně 62 700 turistů. Vratislav je pro ně dostupná autem i vlakem a představuje cenově přijatelnou alternativu k městům v Německu nebo Rakousku.
Turistickému ruchu pomáhá rovněž letiště. Přestože od 26. října do 4. prosince 2025 na 39 dní zcela přerušilo provoz kvůli rozsáhlé modernizaci, počet přilétajících cestujících za celý rok překročil 2,4 milionu a meziročně se zvýšil téměř o deset procent, vyplývá z analýzy cestovního ruchu ve Vratislavi za rok 2025.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
