REPORTÁŽ: Turek vyděsil Šumavu yperitem. V Dobré se mezitím chodí na houby a za tichem
Nejdřív yperit, potom fosgen a nakonec látky, z nichž by fosgen mohl vzniknout. Zprávy poslance a dříve i vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka vyvolaly dojem, že se nad Šumavou vznáší jedovatý mrak. V Dobré u Stožce je přitom začátek podzimu mnohem obyčejnější. V lesích rostou houby, turistů je málo a cesta přes rašeliniště končí v téměř prázdném kempu u Teplé Vltavy.
Dobrá na Šumavě působí, jako by ji někdo rozložil podél silnice a dál už nic neřešil. Kombinace šumavských roubenek a větších domů alpského typu stojí po jedné straně úzké silnice, naproti zůstávají louky, kaple a otevřená krajina.
FOTOGALERIE: Jak to aktuálně vypadá na Šumavě? Podívejte se:
Není tu náměstí, ani obligátní obchod se suvenýry. Jen dlouhá řada domů, dřevěné ploty a ticho, které občas přeruší projíždějící auto. Část vsi je chráněnou památkovou rezervací, ale skanzen nečekejte. Za okny se svítí, na zahradách se pracuje a před citlivě zrekonstruovanými chalupami parkují auta rekreantů.
Dobrá není Dobrá Voda
Po zprávách o toxických látkách na Šumavě je potřeba zdůraznit jednu podstatnou věc. Dobrá u Stožce není bývalý vojenský prostor Dobrá Voda, kde byly nalezeny sudy s nebezpečnými chemikáliemi a kontaminovaná zemina. Jde o dvě různá místa.
Právě kolem nálezu v nepřístupné Dobré Vodě však poslanec Motoristů Filip Turek rozpoutal informační zmatek. Nejprve psal o yperitu, potom o fosgenu a nakonec své tvrzení opravil na látky, z nichž by fosgen mohl vzniknout. Testy přítomnost bojových otravných látek nepotvrdily. Nalezeny byly jiné toxické látky, mimo jiné dioxiny, furany, rtuť, arzen a chlorovaná rozpouštědla.
Ministerstvo životního prostředí chtělo příběhem o nebezpečných látkách na Šumavě usvědčit bývalé vedení resortu z nečinnosti. Jenže uživatelé Facebooku začali hrabat také, ale ve smlouvách, datech a politických vazbách. A pod ministerskou verzí událostí se rychle otevřela další hluboká jáma.
Michal Nosek: MŽP vykopalo sudy. Na Facebooku se propadlo do vlastního jedu
Názory
Situace je vážná, návštěvníky národního parku však podle jeho správy neohrožuje. „O Turkovi a politice vůbec se bavit nehodlám,“ nekompromisně prohlásil lesník, kterého jsme cestou potkali.
Kontaminovaná zóna leží v dlouhodobě uzavřeném prostoru, kam se veřejnost nedostane. Turkova téměř poplašná komunikace přesto na několik hodin vytvořila dojem, že je v ohrožení celá Šumava. Na cestě z Dobré k Soumarskému mostu po žádné panice není ani stopa.
Houby rostou přímo u cesty
Za posledními chalupami se silnice mění v lesní cestu a mobil začíná ztrácet signál. Stačí sejít několik kroků do lesa a objevují se první houby. Košík se plní rychle.
Ještě příjemnější je, že se o úlovky nemusíme s nikým přetahovat. Zatímco Kvilda, Modrava nebo okolí Lipna bývají za pěkného počasí plné, tady lze dlouhé minuty nikoho nepotkat.
Na Šumavě se v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda našlo asi 1000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Sanace za zhruba 192 milionů korun začne ještě v září a potrvá až do června 2028. Podle ministra Igora Červeného by při mimořádné události mohly některé látky vytvořit toxický koktejl na principu fosgenu. Bývalý ministr Petr Hladík ale žádá zveřejnění závěrečné zprávy sanační firmy Dekonta, aby její závěry mohli prověřit nezávislí odborníci. Nález nijak neomezí provoz na turistických trasách. Jde o místa, kam lidé stejně nemohou, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Toxický koktejl pod Šumavou. Sanace bývalého vojenského prostoru potrvá téměř dva roky
Politika
Trasa nenabízí žádné velké turistické atrakce. Vede převážně lesem, místy přes louky a podél Vltavy. Potkáváme jen několik menších skupinek a cyklistů. Ti však musejí před vstupem na Soumarské rašeliniště sesednout a pokračovat jinudy. Na naučnou stezku se s kolem nesmí.
Rašeliniště po letech znovu nasakuje
Staré odvodňovací kanály zmizely a voda se do půdy pomalu vrací. Dřevěné chodníky vedou kolem jezírek, bříz a míst, na nichž jsou stopy někdejší těžby stále viditelné. Po dešti povalové chodníky kloužou, jinak je cesta nenáročná.
Ráno před výletem pro snídani, večer po návratu pro pití a něco k zakousnutí. Automatizované prodejny, původně zamýšlené hlavně jako záchrana venkovských obchodů, nacházejí využití v turistických centrech. COOP už jich má po celé republice téměř 130 a v nejnavštěvovanějších lokalitách rostou nákupy bez obsluhy rychleji než tržby prodejen v čase, kdy funguje obslužný personál. Nonstop provoz ale objevují také další potravinářské sítě, specializované obchody nebo sportovní kluby.
Obchody bez zavírací hodiny dobývají turistická místa. Na Lipně jim tržby vzrostly o třetinu
Zprávy z firem
Stezka je otevřena pouze od června do konce října. Po zbytek roku zůstává uzavřená kvůli ochraně tetřívka obecného. Uzavřená je nyní také dřevěná vyhlídková věž, která je ve špatném technickém stavu. Samotným rašeliništěm se ale dál projít dá.
Dvě piva, limonáda a dvě polévky za 240 korun
Za rašeliništěm pokračujeme k Soumarskému mostu. Teplá Vltava je tu úzká a klidná. U tradičního vodáckého tábořiště stojí stany, jednoduché chatky a několik lodí, na řece ale tentokrát žádné vodáky nevidíme.
Na Šumavě se obnovuje místo s mimořádně silným příběhem. U Hauswaldské kaple u Srní, které se přezdívá šumavské Lurdy, vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby a přibude i skleněná socha Panny Marie Lurdské. Připomene poutní areál, který v roce 1958 odstřelila tehdejší armáda.
OBRAZEM: Poutní místo na Šumavě, které zničila armáda, se obnovuje. Přibude skleněná socha Panny Marie Lurdské
Enjoy
Kemp je téměř prázdný. Na terase u výdejního okénka sedí správce s rodinou a přáteli. Kolem projede jen několik cyklistů a projdou dvě či tři skupinky turistů.
Příjemně překvapí ceny v místním občerstvení. Za dvě piva, limonádu a dvě dršťkové polévky platíme 240 korun. V některých pražských podnicích by tato částka nemusela stačit ani na samotná piva.
Osazenstvo kempu už se těší na dýmovou show, která se má příští týden odehrát u místních řopíků, železobetonových pozůstatků československého opevnění. Do té doby se nad Soumarským mostem snad nic dramatického nevznáší.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
