Ztratili jsme půl milionu Číňanů a půl milionu Rusů, říká šéf CzechTourism František Reismüller
Cestovní ruch v Česku má před sebou dobrou sezonu. Sice chybí Rusové, počet turistů z této země se propadl o devadesát procent, a také kvůli covidu Číňané, ti se však postupně vracejí. Výpadek nahradili nově turisté ze Spojených států nebo Velké Británie. V Česku také zůstává stále více Čechů, a to ne kvůli financím. „Česko má potenciál být gastro-destinací,“ říká František Reismüller, ředitel státní agentury CzechTourism.
V jaké kondici je český turistický ruch, který se posledních pár let sbíral po covidu?
Je ve velice dobré kondici. Už první kvartál letošního roku vypadal relativně dobře. Čísla ze statistického úřadu dostáváme se zpožděním. Údaje za druhé čtvrtletí proto ještě nemáme. V březnu jsme zaznamenali drobné propady v souvislosti s tím, co se dělo v Hormuzu. Ovlivnilo to příjezdy turistů. Zároveň sledujeme evropské trendy a viděli jsme, že propady nebudou tak velké.
Český turistický ruch tvoří zahraniční i domácí návštěvníci. Z našich výzkumů vyplývá, že Češi mají zájem zůstávat doma. Důvodů je více. Češi často uvádějí, že v létě na dovolenou do zahraničí vůbec nejezdí. Jedním z hlavních důvodů, který respondenti v průzkumu uváděli, je ale fakt, že mezinárodní situace je nejistá a panují obavy, aby se nevyskytl nějaký neplánovaný problém. Tuzemskému cestovnímu ruchu to nakonec prospělo. Z dat je patrný mírný a stabilní růst počtu zahraničních turistů, zatímco čeští návštěvníci jsou dobře „zafixovaní“.
Zůstávají Češi v létě na dovolené doma i kvůli finanční situaci, protože je Česko levnější?
Finance se v průzkumech objevují běžně, ale v čase nepozorujeme, že by význam finančních důvodů nějak zásadně rostl. Češi se nemají zásadně hůře. Lidé vidí, že ceny narostly, a jsou ochotní utratit více. Mírně se mění délka pobytu, ale rozdíly jsou v řádu jednotek dnů. Trend je takový, že Češi mají zhruba o sedm procent větší zájem strávit letošní dovolenou v Česku. To je už docela velký rozdíl.
Za zahraniční dovolenou plánují Češi letos utratit v průměru 21 tisíc korun na osobu, podobně jako loni. Pobyt v tuzemsku je vyjde přibližně na polovinu. Téměř polovina lidí přitom uvádí, že jim v cestě za hranice stojí finance, ukázal průzkum NMS pro ERGO Cestovní Pojišťovnu.
Dovolená jako luxus? Téměř polovinu Čechů brzdí finance
Money
Zmínil jste postupný nárůst počtu zahraničních turistů. Má jim Česko co nabídnout, kromě Prahy?
Jsme přesvědčeni, že má. Jde ale o komplexnější problém, zčásti marketingový a zčásti infrastrukturní. Sledujeme postupný růst návštěvnosti ve všech krajích. Není to tak, že by Praha rostla a ostatní regiony byly bity. Praha zaznamenává střídmé nárůsty, podobně rostou i ostatní kraje. Například Pardubický kraj nebo Vysočina mají menší ubytovací kapacitu, nelze tam tedy čekat velké nárůsty.
Strategickým východiskem agentury CzechTourism pro roky 2026 až 2030 je právě rozvoj regionálního „rozptylu“. Nebudeme klást takový důraz na počet příjezdů, ale budeme sledovat počet přenocování. S každým dalším dnem, který u nás návštěvník stráví, roste pravděpodobnost, že zavítá také jinam než do Prahy.
Uvedu příklad. Každý rok pořádáme jakousi vlajkovou akci, která spočívá v tom, že z celého světa, respektive ze všech trhů, na nichž působíme, přivážíme nákupčí zájezdů. Letos jich přijelo asi tři sta. Akce se konala v Praze, ale vyvezli jsme je také do dalších pěti regionů. Následně jsme je oslovili a 95 procent z nich odpovědělo, že zahrne některou českou destinaci do své nabídky.
Stezky v korunách stromů nevadí
Nemáme moře ani velké hory. Na co mají regiony přitahovat návštěvníky? Mají stavět atrakce, jako jsou stezky v korunách stromů?
Jde o to zabrnkat na strunu toho, co lidé chtějí. Tento zájem se v čase proměňuje. Lidé chtějí autentické zážitky, chtějí se podívat do nových míst a vyhnout se přeplněným, nejnavštěvovanějším lokalitám. Vždy tady bude skupina lidí, kteří cestují poprvé a chtějí vidět to nejznámější. To je samozřejmě centrum Prahy, Pražský hrad nebo Český Krumlov. To jsou hlavní taháky. Stejně jako když letíte do Číny, chcete vidět Velkou čínskou zeď.
Potom je tady skupina turistů, u nichž můžeme pobyt prodloužit tím, že jim nabídneme výjezd do regionu a ukážeme jim něco, co ostatní neviděli a co vypadá dobře na fotografiích nebo na Instagramu. Potom jsou tady návštěvníci z okolních trhů, kteří se vracejí, například Němci. Poláci často jezdí jenom přes hranice. Chceme, aby tady lidé strávili alespoň noc. To jsou peníze pro místní ekonomiku.
Privat jet jsme si vyzkoušeli na trase z Prahy do Brna. Pro nejbohatší Čechy je ale podobný let jen začátkem dovolené za miliony. 
Dovolená za deset milionů a sloni u bazénu. Vyzkoušeli jsme, jak cestují nejbohatší Češi
Enjoy
Máme vytvářet nové atrakce, nebo nabídnout autentický stav, přírodu, obce?
To záleží na každé destinaci. CzechTourism nevytváří produkt ani si nevymýšlí, co bude propagovat. Spolupracujeme s krajskými centrálami, ty zase spolupracují s oblastními organizacemi. Je to taková pyramida. Informace o tom, co regiony nabízejí, se k nám dostávají zespoda. My je balíme do větších logických celků a propagujeme je.
Pokud by se nějaký region rozhodl, že se chce zaměřit na masovějšího turistu, který má rád stezky v korunách stromů, budiž. Česko má výhodu, že má poměrně hodně prvků na malém území. Naší výhodou je dostupnost a prostupnost. Jsme uprostřed Evropy. Třeba Dánové k nám rádi jezdí autem, protože jsme pro ně vlastně blízko. Přibyly i dálkové vlakové spoje.
Je strategicky výhodnější sázet na tradice, nebo vytvářet nové atrakce?
To se nevylučuje. Nemůžeme se zavřít jako skanzen. Věci musí žít, statický zážitek nikoho nebaví. Chcete si destinaci prožít, osahat si ji. Někdy stačí krásný výhled, třeba na hrad na kopci. To jsou nejúspěšnější fotky na Instagramu. Ale když už v takové destinaci jste, chcete něco prožít, dobře se najíst, něco si osahat.
Česko navíc není jen historický skanzen. Máme spoustu regionů, které přetvářejí kulturní a technické dědictví v něco modernějšího. Viz areál Dolních Vítkovic v Ostravě. Industriální památky jsou na vzestupu. Na jižní Moravě jsou vinice a sklípky, ale vznikají tam i moderní architektonické počiny. Staré a nové lze kombinovat a je správné to dělat.
Destinace musí fungovat jako celek. Když někde bez kontextu vytvoříte cosi, tak to může destinaci i poškodit. Musíte myslet i na infrastrukturu. Destinace by měla být připravená na prvek, který přitáhne davy. Měla by mít ubytovací kapacity i dopravní propojení.
V Česku jsme unikátní například také značenými turistickými cestami, máme čtyřicet tisíc kilometrů cyklostezek a jednu z nejhustších železničních sítí. To jsou prvky, k nimž je vhodné přidávat další turistické cíle. Třeba visutý most na Dolní Moravě byl dlouho nedostatečně propojený s okolní infrastrukturou a trpěl na tom.
Levné last minute zájezdy se ještě najít dají, ale výběr se rychle zužuje. Kdo chce konkrétní hotel, dobré služby a přesný termín, musí počítat s vyšší cenou. Část lidí proto znovu volí dovolenou v Česku.
Češi chtějí levně k moři. Chorvatsko už jim přestává vycházet
Názory
Má do turistických cílů, které státu přinášejí peníze, investovat stát, obce nebo soukromníci?
Měli by do toho investovat všichni a mělo by to být koordinované, a to i legislativně. Zákon o cestovním ruchu by měl financování „standardizovat“. Nyní je roztříštěné a jsou destinace, které fungují lépe. CzechTourism by měl propagovat Česko v zahraničí, budovat jeho image a pracovat s prvky, které jsou nadregionální.
Čím oslovuje CzechTourism lidi třeba v Číně nebo ve Spojených státech? Pivem?
Pivo je určitě český fenomén. Působíme asi na čtyřiceti trzích a razíme strategii diverzifikace. Covid nás naučil, že velice snadno vypadne nějaký velký trh. Za covidu vypadla Čína, po začátku války nám vypadlo Rusko. Tento výpadek jsme částečně nahradili návštěvníky z jihovýchodní Asie a Blízkého východu. Německo je náš největší trh, jsou to dva miliony turistů ročně. Na druhém a třetím místě jsou Polsko a Slovensko, odkud přijíždí přibližně milion turistů.
Trhy si rozdělujeme do tří skupin. Na nejvzdálenějších trzích o nás vědí nejméně a chtějí vidět hlavní památky. Je tam zároveň nejmenší potenciál, že si pobyt u nás prodlouží, protože většinou navštěvují více zemí. Chtějí vidět Prahu. Potom jsou trhy bližší, ale nesousedící, například Španělsko nebo Velká Británie. Jejich návštěvníci chtějí vidět Prahu, ale existuje u nich také potenciál k návštěvě regionů. Snažíme se jejich pobyt prodloužit alespoň o jednu noc. A potom jsou okolní trhy, jejichž obyvatelé nás znají a vracejí se k nám. Tam je největší potenciál rozprostřít návštěvnost v prostoru i čase a ukázat lidem nová místa.
Jednotlivé země mají různá specifika. Španělé třeba jezdí ve velkých skupinách. Můžeme jim nabízet místa s ohledem na jejich počet, tedy například s možností parkování či stravování. Podle těchto specifik volíme způsob kampaně. Třeba ve Španělsku jsme vysoutěžili online touroperátora typu Booking.com nebo Lastminute.com. Podmínkou bylo, aby prodávaný balíček zahrnoval pobyt delší než tři noci, což je průměrná délka pobytu Španělů u nás. Návratnost takové kampaně lze velmi dobře zjistit. Je to další způsob vedle standardního brandingu, který musíme dělat, aby lidé věděli, kdo jsme a kde jsme. Tam už těžko změříte, zda se někdo na základě kampaně rozhodl přijet.
Češi kupují letní dovolené stále dřív a sází hlavně na jistotu ceny, hotelu a termínu. Nejvíc táhne Řecko, Turecko a Egypt, zatímco mezi skokany sezony patří Malta a Albánie. Rodinná dovolená u moře vyjde v průměru na 69 tisíc korun.
Za týden u moře 69 tisíc. Češi nejvíc kupují Řecko, Turecko a Egypt
Money
Smažák za tři sta
Jaká specifika mají jednotlivé skupiny cestovatelů z různých zemí?
Děláme si pravidelně průzkumy. Například chování Britů se mění. Stále sice mají rádi pivo, ale zajímají se také o udržitelné cestování. Snažíme se je dostat do vlaků, a tím i z Prahy. Z Německa jsou nejsilnější Bavorsko a Sasko. Němci inklinují ke kultuře spojené s vycházkami a lehčími sportovními aktivitami. Určitě rádi hledají nová místa. Prahu už znají a chtějí se podívat někam jinam.
Nedá se to však úplně generalizovat. Víme, co regiony dokážou nabídnout, a na cílových trzích hledáme skupiny, jejichž potřeby této nabídce odpovídají. Karlovarský kraj a Němci rovná se lázně. Podobně proaktivně hledáme v Polsku. Poláci zaplňují Krkonoše a občas jezdí do Prahy. Podařilo se nám Poláky nově lákat na lázeňské pobyty v Karlovarském kraji, což dříve nebývalo.
Jak se turismu dotkla již zmíněná válka na Ukrajině?
Počet Rusů klesl o devadesát procent. Nějací tu stále jsou. Buď jsou to lidé, kteří žijí mimo Rusko, nebo se sem dostávají třeba přes Maďarsko. Lázeňské resorty se musely přeorientovat na klientelu z Blízkého východu.
Po covidu se ukázalo, že Češi začali více zůstávat v Česku. Zahraniční návštěvníci se začali vracet pomaleji a až v roce 2024 jsme se dostali na předcovidovou úroveň. Táhli to Češi. Chyběl nám asi milion zahraničních turistů. Bylo to 400 tisíc Číňanů a půl milionu Rusů.
Velký nárůst zaznamenaly trhy, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Německo. Čína se vrací, ale pomalu. Je to dáno jak politickou situací, tak jejím důsledkem – tím, že máme jen jednu přímou leteckou linku. Zajímavý je Izrael. Kdykoli tam situace eskaluje, návštěvníci se na čas stáhnou, ale velmi rychle se vracejí a navíc hodně cestují. Za covidu nám Izraelci zachraňovali lázně.
Karavaning už dávno není jen romantika pro dobrodruhy. V Česku z něj vyrostl regulérní cestovatelský fenomén, který mění podobu letních dovolených, investice kempů i regionální turistiky. Svoboda pohybu je ale jen jednou stranou mince. Tou druhou jsou rostoucí ceny půjčoven, nutnost včasných rezervací, poplatky za stání, hmotnostní limity i pravidla pro přespávání mimo kempy.
Dovolená v obytňáku není levná romantika. Týden může vyjít i na 65 tisíc
Enjoy
Klíčovou otázkou pro turismus jsou ubytování a stravování. Smažák za tři sta korun nepůsobí jako kvalitní nabídka za dobrou cenu. Akceptují to turisté?
V některých oblastech máme rezervy. Při komplexním pohledu ale lze říci, že kvalita ubytování v Česku nezaostává za jinými zeměmi. V tom bych problém neviděl. Problém je v kapacitách.
Gastronomie je čím dál lepší. Gastronomický provoz samozřejmě musí být výdělečný a michelinské hodnocení se postupně rozšiřuje do celého Česka. Čechům nevadí připlatit si za dobré jídlo. Neslyším stížnosti, že je něco příliš drahé.
Ano, rozmražený smažák s pár hranolky za tři sta korun – to by mi také vadilo. Za dobré jídlo ale takové peníze klidně dám. Ze zpětné vazby od zahraničních turistů vyplývá, že jídlo je jedním z faktorů při rozhodování o destinaci. Česko má potenciál stát se gastronomickou destinací. Gastronomie byla vždy součástí cestovatelského zážitku a my chceme její význam posílit.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
