Tajemný statek na okraji Prahy se otevře lidem. Spolu s ním i nádraží, stadion nebo jízdárna
Jízdárna Savarin, nádraží Bubny, Velký strahovský stadion nebo Nákladové nádraží Žižkov. Festival Open House Praha letos otevírá budovy, které nestojí jen za návštěvu, ale i za otázku, jakou budoucnost jim město dopřeje.
Jsou stavby, kolem nichž člověk chodí roky. Ví, že tam jsou, tuší jejich význam, ale jejich skutečný příběh zůstává schovaný za zdí, plotem nebo zavřenými dveřmi. Někdy jde o palác v centru města, jindy o nádraží, stadion, starý statek nebo bývalou továrnu. Praha je takových míst plná. A právě v týdnu od 18. do 24. května se řada z nich na chvíli otevře veřejnosti.
Dvanáctý ročník Open House Praha zpřístupní více než stovku budov a prostor. Během víkendu 23. a 24. května do nich bude možné vstoupit zdarma a většinou bez registrace. Podstatné ale není jen číslo. Zajímavý je i letošní výběr. Hodně otevřených staveb se nachází v okamžiku proměny. Některé čekají na rekonstrukci, jiné mění funkci, další se z industriálních nebo technických objektů postupně stávají novou součástí života ve městě.
Jízdárna Savarin: dům, který čeká na návrat
Jedním z nejsilnějších míst letošního ročníku je Jízdárna Savarin. Stavba ukrytá v historickém jádru Prahy patří k domům, které dlouho spíš mizely z veřejné pozornosti. Po letech chátrání se připravuje na rozsáhlou obnovu a začlenění do nového veřejného prostoru.
Nádraží Praha-Bubny: z dopravní stavby místo paměti
Ještě silnější vrstvu má příběh nádraží Praha-Bubny. Místo spojené s deportacemi židovských obyvatel za druhé světové války prochází proměnou v Centrum paměti a dialogu. Z někdejší dopravní infrastruktury se tak stává prostor, který bude připomínat minulost a současně vstupovat do budoucí čtvrti Bubny-Zátory.
Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.
Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák
Reality
Bubny jsou jedním z příkladů, kde se v jedné stavbě potkává několik témat současné Prahy: paměť města, proměna brownfieldu, tlak nové výstavby i otázka, jak má vypadat veřejná instituce 21. století.
Velký strahovský stadion: stoletý obr s nejistou budoucností
Velký strahovský stadion letos slaví sto let. Patří k největším stadionům světa a zároveň k největším pražským otázkám. Pamatuje sokolské slety, spartakiády i velké koncerty. Je monumentem kolektivních dějin 20. století, ale také stavbou, jejíž další využití není samozřejmé.
Právě na Strahově se dobře ukazuje, jak složité je rozhodování o velkých historických stavbách. Zbourat, zakonzervovat, přestavět, nebo najít úplně novou funkci? Festival sem letos přivádí nejen návštěvníky, ale i projekci dokumentu Olympijský mezičas, který sleduje osudy velkých sportovních staveb po celém světě
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
Reality
Nákladové nádraží Žižkov: památka uprostřed budoucí čtvrti
Dalším domem na rozcestí je Nákladové nádraží Žižkov. Monumentální funkcionalistický areál je už roky předmětem debat o památkové ochraně, nové výstavbě i budoucí podobě celé městské části. Jde o jedno z největších transformačních území v Praze a zároveň o stavbu, která má výraznou architektonickou i historickou hodnotu.
Jeho příběh ukazuje, že domy nejsou izolované objekty. Rozhodnutí o jedné budově může ovlivnit charakter celé čtvrti. Nákladové nádraží dnes stojí mezi minulostí a plánovanou budoucností pro desítky tisíc obyvatel.
Výstaviště Praha: areál, který se vrací do života
Jiný typ proměny představuje Výstaviště Praha. Historický areál se postupně rekonstruuje a vrací se mu role kulturního a společenského centra. Návštěvníci se během festivalu podívají například do pavilonu Bohemia, na Křižíkovy terasy nebo k Maroldovu panoramatu.
I veřejná prostranství Výstaviště Praha budou vypadat jinak. Lépe. Návrh Studia perspektiv navazuje na slavnou historii, ale nezapomíná ani na klima. 
Nová chlouba Prahy. Výstaviště promění další plochy, osází nové stromy a vyseje nové trávníky
Reality
Výstaviště není jen soubor jednotlivých budov. Je to městská krajina, kterou si Praha pamatuje jako místo výstav, poutí, koncertů i volného času. Jeho současná obnova proto není pouze technickou rekonstrukcí. Je to pokus vrátit jednomu z výrazných pražských areálů důstojnost i každodenní využití.
Panelárna a Fuchs2: když se průmysl a sport změní v kulturu
Vedle velkých historických objektů festival ukazuje i menší, ale neméně zajímavé příběhy nového využití. V Holešovicích se bývalý areál Prefy proměňuje v kulturní centrum Panelárna. Na Štvanici zase někdejší funkcionalistická kavárna stadionu žije jako klub Fuchs2. Obě místa připomínají, že záchrana architektury nemusí znamenat návrat k původní funkci.
Hájčí dvůr a Saukupovský statek: venkovská paměť na okraji města
Open House Praha se ale neomezuje na centrum. Zajímavé příběhy se letos otevírají také ve Stodůlkách. Hájčí dvůr, historická usedlost se středověkými kořeny, se proměňuje v polyfunkční areál s bydlením, restaurací a komunitními prostory. Saukupovský statek, barokní venkovská usedlost, má být spojen s organizací Sananim a plánovaným centrem sociální adaptace. Právě podobné stavby ukazují méně viditelnou vrstvu Prahy, která v sobě stále nese stopy někdejších vesnic, dvorů a hospodářských areálů.
Statek s historií sahající k roku 1820 se v rukou jedné rodiny proměňuje už více než třicet let. Nejnovější zásah přineslo podkroví, které místo venkovské romantiky sází na soukromí, ticho, černou žulu a rafinované světlo.
Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště
Enjoy
Lihovar, Fragment, Mint Living: nové čtvrti na starých stopách
Současnou vrstvu města zastupují nové rezidenční projekty vznikající na místech bývalých industriálních areálů nebo dlouhodobě nevyužívaných území. Na Smíchově se otevírá Lihovar, v Karlíně Fragment, ve Vysočanech Mint Living. Každý z nich jiným způsobem pracuje s otázkou, jak navázat na minulost místa a zároveň vytvořit současné městské bydlení.
Domy péče: architektura, která není na efekt
Vedle ikonických a transformačních staveb se letos otevřou také místa, která obvykle nestojí v centru architektonické pozornosti: objekty Všeobecné fakultní nemocnice, Domov Palata pro osoby se zrakovým hendikepem, domovy pro seniory Chodov a Nová slunečnice nebo historická budova Národního archivu ČR.
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Reality
Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.
Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
