Napůl hmyz, napůl stroj. Japonští vědci si pohráli s přírodou - prý s dobrými úmysly

Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.

Mezinárodní tým, který vedl Kendžiro Fukuda z japonského vědeckého ústavu Riken ve městě Wakó poblíž Tokia, vzal opravdové madagaskarské šváby syčivé, dlouhé šest centimetrů, a napojil na ně ultratenkou elektroniku, která hmyz ovládá. Vědci to popsali v odborném periodiku npj Flexible Electronics.

Vznikl tak vlastně kyborg, tedy zčásti hmyz a zčásti stroj. Lidé jej mohou řídit díky dálkovému ovládání segmentů na jeho nohou napájených malou dobíjecí baterií. Dobíjecí stanice, do níž by si švábi chodili pro energii, není příliš praktická, a tak konstruktéři připevnili na zadní část těla švába ultratenký modul organických solárních článků o tloušťce 0,004 mm. Má výkon 17,2 miliwattu, což malinkým přístrojkům dodává dostatek energie pro ovládání pohybu švába.

Bezdrátový modul pro vedení nohou a lithium-polymerovou baterii výzkumníci připevnili k přední části hmyzu v „batůžku“, který byl vytištěn 3D tiskem z pružného polymeru a dokonale se přizpůsobil zakřivenému povrchu švába. To umožnilo stabilní upevnění pevného elektronického zařízení po dobu více než jednoho měsíce. Dálkové ovládání hmyzu bylo vždy zapojeno jen po dobu několika minut.

„Náš postup je možné v budoucnu přizpůsobit i pro jiné živočichy, například brouky, nebo i pro létající hmyz, jako jsou cikády,“ tvrdí Kendžiro Fukuda.

Americké podniky kvůli nedostatku lidí častěji využívají roboty. Produktivita ale nestoupá

Zprávy z firem

Poptávka severoamerických podniků po průmyslových robotech se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na nové rekordní maximum. Firmy tak reagují na nedostatek pracovních sil v továrnách a skladech.

ČTK

Přečíst článek

Zní to možná jako poněkud drastické zacházení s nevinným hmyzem. Avšak výzkumníci si pochvalují, že tito švábi poskytují nové poznatky o propojení živých organizmů a strojů. A ty mohou napomoci třeba i při vývoji náhradních lidských končetin.

Dalším potenciálním budoucím využitím hmyzích kyborgů by mohlo být třeba jejich nasazení při průzkumu trosek ve městě po havárii či zemětřesení, anebo při sledování stavu životního prostředí v místech, kam se člověk jen tak nedostane.

Stoprocentní robot inspirovaný hmyzem

Kendžiro Fukuda a jeho kolegové ovšem nejsou jediní, koho švábi zajímají. Už dvě desetiletí se jejich výzkumem zabývá profesor Jean-Louis Deneubourg ze Svobodné univerzity v Bruselu. Ten však nevyužívá živý hmyz, ale roboty jím inspirované. První měly podobu krabičky od zápalek a svými hranatými tvary hmyz ani v nejmenším nepřipomínaly. Avšak páchly jako šváb, protože je vědci potáhli látkou vyvinutou přesně podle „vůně“ švábů. A to ostatním švábům stačilo, robot se mezi ně dokázal vmísit.

Je to mistr manipulace a vykořisťuje lidi, napsal chatbot o svém stvořiteli Zuckerbergovi

Enjoy

Chatovací robot americké společnosti Meta Platforms o zakladateli podniku Marku Zuckerbergovi říká, že vykořisťuje lidi. Automat reportérovi britské stanice BBC řekl, že Zuckerberg to dělá pro peníze a že je mu to jedno. Firma přispěchala s vysvětlením, že jde teprve o prototyp. Jinak je podle ní chatbot schopen bavit se téměř o čemkoliv, protože využívá umělou inteligenci.

ČTK, vku

Přečíst článek

Profesor Deneubourg se nechal slyšet, že kromě studia chování hmyzu pomocí robotických „špiónů“ by takto chtěl šváby přimět, aby robot přijali za svého vůdce a nechali se jím v místnosti, kde je nikdo nechce, zavést do nastražené pasti. No, zatím se to nedaří, ale třeba jednou se robot stane i zrádným králem hmyzu...

Ve výzkumu jsou i létající roboty inspirované hmyzem. Třeba Robert Wood z Harvardovy univerzity v americké Cambridgi mimo jiné vyvinul velkého robotického komára (tedy entomologicky přesněji tiplici), který od jednoho konce svého jediného páru křídel k druhému konci měřil tři centimetry. Křídla, která hbitě kmitají s frekvencí 120 mávnutí za sekundu, pohání napodobenina svalů vyrobená z vrstev piezoelektrického materiálu, který se deformuje, když jím prochází elektrický proud, takže napodobuje svalové natahování a smršťování.

Robert Wood připustil, že uvažuje o tom, že jednou by roj robotických komárů mohl opylovávat rostliny, protože se včelami je problém. Vybíjí je řada nemocí a vadí jim znečištěné životní prostředí. Baterie, které měl k dispozici, však umožňovaly let jen pár minut, takže energii a také povely, kam létat, robotům přiváděl tenký měděný drátek. Tohle by na poli samozřejmě nešlo.

Nynější efektivnější pohon vyvinutý výzkumníky z japonského ústavu Riken by se tedy mohl hodit i létajícím strojů. Kdyby to nedejbože došlo opravdu tak daleko, že by musely opylovat pole.

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde 

Robotické letadlo na slunce láme rekordy a slibuje mnohostranný užitek

Enjoy

Sluncem poháněné bezpilotní letadlo stále zvyšuje rekord v pobytu ve vzduchu bez mezipřistání. Odstartovalo 15. června a zatím se podle dostupných zpráv stále drží na obloze. Jeho budoucím úkolem má být vojenská špionáž, ale také dohled nad silniční dopravou, krajinou či průmyslovými objekty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek