Reklama

Robotické letadlo na slunce láme rekordy a slibuje mnohostranný užitek

Solární dron Zephyr létá ve výšce asi 20 kilometrů, tedy vysoko nad běžným leteckým provozem a také nad mraky, takže na něj celý den svítí slunce.
Airbus / užito se svolením
Josef Tuček

Sluncem poháněné bezpilotní letadlo stále zvyšuje rekord v pobytu ve vzduchu bez mezipřistání. Odstartovalo 15. června a zatím se podle dostupných zpráv stále drží na obloze. Jeho budoucím úkolem má být vojenská špionáž, ale také dohled nad silniční dopravou, krajinou či průmyslovými objekty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

Nad armádním cvičištěm Yuma v Arizoně krouží automatické průzkumné letadlo. Doba jeho letu byla plánována na třicet dní. Po 26 dnech překonalo svůj vlastní rekord v pobytu stroje ve vzduchu. Protože vše dobře fungovalo, let pokračoval dál. A trvá dosud. Protože v příštích týdnech se má stroj přesunout k pokusným letům nad Tichý oceán, nezbude než brzy přistát. Ani Airbus ani americké vojenské letectvo však na dotaz do uzávěrky neodpověděly, kdy k tomu dojde.

Stroj nazvaný Zephyr S je zatím poslední ze série solárních letadel, které zpočátku vyvíjela britská zbrojařská společnost Qinetiq. Později se vývoj přesunul do britské části Airbusu, přesněji do jeho divize Airbus Defence and Space. Toto letadlo pokusně používá britské a nyní i americké vojenské letectvo.

Let ve dne i v noci

Stroj je vyroben z lehkých uhlíkových vláken, takže i při rozpětí křídel 25 metrů váží pouze necelých 75 kilogramů. Na horní části křídel má fotovoltaické panely, jež ze slunečního svitu získávají elektřinu, která zčásti pohání vrtule a zčásti je ukládána do lithium-iontových baterií a využívá se v noci, když slunce nesvítí.

Od startu v půli června se robotické solární letadlo Zephyr stále drží nad armádním cvičištěm Yuma v Arizoně. Airbus / užito se svolením

Letoun létá autonomně rychlostí přes 60 kilometrů za hodinu ve výšce asi dvaceti kilometrů, do níž ovšem stoupá po dobu osmi hodin od startu. Je tedy vysoko nad běžným leteckým provozem a také nad mraky, takže na něj celý den svítí slunce.

Temelín

Lidstvo potřebuje mnohonásobně více levné energie. Jinak se nebude rozvíjet a dojde na konflikty

Nedostatek energie, v našem případě plynu, nás nutí k energetickým úsporám. Jde o krátkodobé řešení, protože nic jiného nám nyní ani nezbývá. Dlouhodobě ale potřebujeme spotřebovávat více energie. Násobně více levné energie, abychom byli schopni řešit problémy, inovovat a prosperovat, píše v komentáři pro Newstream David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Přečíst článek

Reklama

Podle údajů Airbusu mohou optické a infračervené kamery a radary letounu ze své výšky detailně pozorovat území o rozměrech 20 krát 30 kilometrů. A to také má být jeho prvotním posláním – sledovat pro vojáky bez přestání jednu konkrétní oblast zájmu. Tím se liší od špionážních družic, které nad oblastí jenom přelétávají. (Nad jedním místem se drží pouze tzv. geostacionární družice. Ty jsou umístěny nad rovníkem ve výšce téměř 36 tisíc kilometrů, odkud může jedna družice sledovat plnou třetinu zemského povrchu. Ale z takové výšky „vidí“ podstatně méně detailů.)

Bezpilotní dron může hlídat hranice, sledovat území protivníka, nebo zabezpečovat vlastní jednotky. Kromě využití pro ozbrojené složky však v budoucnu může také třeba zajištovat internetové a mobilní spojení v odlehlých oblastech. Dokáže sledovat provoz na silnicích a železnicích a také kontrolovat, zda se na trasách plynovodů a ropovodů neděje nic mimořádného. Další možností je sledování lesů a lesních požárů a také mapování stavu plodin na polích.

Pilotovaný let jen jako reklama

Sérii rekordů tentokrát v pilotovaném létání na sluneční pohon drží jiný tým – švýcarský projekt Solar Impulse. Mezi jeho sponzory figurovaly například belgická chemická společnost Solvay, americký výrobce výtahů Schindler, švédsko-švýcarská technologická korporace ABB, ale také švýcarská hodinářská firma Omega nebo státem vlastněná společnost Masdar ze Spojených arabských emirátů, která investuje do obnovitelných zdrojů energie, zejména slunečních.

grafen

Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo

Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Získávání prvenství vyvrcholila v roce 2016, kdy letoun Solar Impulse dokončil oblet zeměkoule. Elektřinu z fotovoltaických panelů na křídlech stroj ve dne využíval k letu a její přebytek ukládal do čtyř lithium-iontových baterií pro pohon v noci. Letadlo uneslo jen jednoho pilota při denní cestovní rychlosti 90 kilometrů za hodinu a noční kvůli nižší spotřebě energie jen asi 45 km/h.

Však také oblet Země trval přes rok – s dlouhatánskými přestávkami na letištích, při nichž tým dělal reklamu svému projektu. Mimochodem, hlavní tváří a také jedním z pilotů tohoto letadla je čtyřiašedesátiletý Bertrand Piccard, který v roce 1999 jako první obletěl bez zastávky Zemi v balonu. Jeho otec, Jacques Piccard, sestoupil v batyskafu Trieste v roce 1960 na nejhlubší oceánské dno v Mariánském příkopu a dědeček, Auguste Piccard, byl tím, kdo batyskaf vynalezl, navíc lámal výškové rekordy v letu balonem.

Cílem projektu Solar Impulse však je spíše propagovat sluneční energii a možnosti jejího využití ve všech oblastech života než vytvořit letadlo, které by smysluplně přepravovalo lidi. I jeho tvůrci připouštějí, že nejbližší uplatnění sluneční elektřiny v létání bude v bezpilotních dronech – a jak ukazuje nynější Zephyr S, mají asi pravdu.

Birgir Jónsson

Šéf startupu nově létajícího do Prahy: Pasažéři si budou moci vymazání své uhlíkové stopy zaplatit

Islandské aerolinky Play jsou startupem, který má za sebou první rok činnosti, stále rozšiřuje flotilu i počet destinací, kam létá. V květnu to bude i Praha. Češi se tak na Island dostanou za méně než pět tisíc korun a s přestupem v Reykjavíku mohou za méně než 10 tisíc letět do USA. „Nízké ceny jsou naším mottem, takže toto nejsou jen časově omezené zaváděcí ceny,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz CEO aerolinek Birgir Jónsson.

Přečíst článek

šéf ČEZ Esco Kamil Čermák

Fenoménem dneška jsou bateriová úložiště, říká Kamil Čermák z ČEZ Esco

Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.  

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde 

Reklama

Související

výroba airbusů (ilustrační foto)

Letecký průmysl cítí návrat k normálu. Airbus a Safran naberou tisíce lidí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme