Koho omrzí bramborový salát, řízek a cukroví, může si během svátků zaskočit do Dubaje na povedené steaky a mořské plody v hotelu Four Seasons. Tamní Mina Brasserie to má vše.

Koncept

Mina Brasserie ve Four Seasons DIFC, která dostala své jméno od amerického šéfkuchaře Michaela Miny, je sofistikovaná restaurace v prostředí špičkového hotelu. Zařízení ve stylu art deco – zlaté detaily, pohodlné lavice, velká okna – překvapivě funguje a nabízí protiváhu supermoderní Dubaje za oněmi velkými okny.

Venkovní terasa s vrostlými stromy je oblíbeným místem pro stolování pod širým nebem. Díky klimatizaci umožňuje posezení venku i během letních měsíců.

K jídlu

Menu brasserie vychází hodně ze středomořské kuchyně. Od Francie – Escargots à la Bourguignonne a boeuf aux moutarde – po Itálii - burrata caprese a ravioli z lesních hub. Nechybí odkaz na adoptivní domov šéfkuchaře – Spojené státy – špagety s masovými kuličkami a newyorkský strip steak. Široký výběr je tu také mořských plodů.

My začínáme hovězím tatarákem a šneky. Oba předkrmy mají cenovku 820 korun. Tatarák se žloutkem, estragonem a kaviárem je staromódně namíchán obsluhou u stolu a posléze servírován strávníkům. Chuť masa i dochucení jsou skvělé. Šneci po burgundsku s bylinkovým máslem a estragonovými drobky v Dubaji mile překvapily.

Jako hlavní chod si dáváme kilový hovězí porterhouse steak, který vychází na čtyři tisíce korun. Což není o moc více než kolik stojí v předním pražském steakhousu George Prime Steak. To je širší kus t-bone steaku, kde na jedné straně kosti je svíčková a na druhé nízký roštěnec. Steak je prezentovaný perfektně ugrilovaný na medium rare. Jako přílohy volíme smetanový špenát a lanýžové hranolky s parmazánem. Hranolky patřily k těm nejlepším, co jsem kdy ochutnal.

Nakonec se necháváme přemluvit i k dezertu a volíme čokoládové suflé a egyptský dort basbusa a grilovaným ananasem. Zde je mým favoritem grilovaný kus ananasu na basbuse, která odkazuje na rodnou zemi šéfkuchaře Miny. Ten se narodil v Káhiře.

K pití

Žízní tu nikdo trpět nebude. Na začátek si dáváme skleničkou šampaňského Ruinart za nějakých 1150 korun. Na koktejlovém lístku je několik signature koktejlů inspirovaných obrazy světových umělců. Zkoušíme Shot Sage Blue Marilyn inspirovaný stejnojmeným obrazem Andyho Warhola. Jde o spojení šampaňského Ruinart, ginu Tanqueray, malinového cordialu a cukrové vaty.

Vinný lístek má desítky stran a nechybí ani velká vína, jejichž cenovka překračuje 100 tisíc korun za lahev, jako třeba kalifornské Promontory za v přepočtu 130 tisíc korun nebo toskánské Masseto za 115 tisíc. Nemůže chybět ani legendární Opus One za 71,5 tisíce korun. Zase tak se tu nerozjíždíme a ke steaku volím skleničku Chateau l'Eglise d'Armens, grand cru ze Saint-Émilion, za v přepočtu lidových 820 korun.

Nechybí ani horké nápoje a kdo by si po večeři nedal kávu? Po dezertu si dávám espresso a bořím tím osobní rekord nejdražšího espressa. Téměř 300 korun za 40 mililitrů kofeinového nápoje.

Verdikt

V dubajském mezinárodním finančním centru (DIFC) s mnoha špičkovými podniky v okolí čelí Mina Brasserie tvrdé konkurenci, a v té obstává. Příjemná restaurace s působivou nabídkou jídel a stejně tak impresivním vinným lístkem DIFC možná není tou nejlepší, ale rozhodně se neztratí.