Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Attiko: Nejlepší steak v Dubaji byl tím nejlevnějším

výběr zmrzlin mochi v restauraci Attiko
Zdeněk Pečený, Newstream
Zdeněk Pečený

Na vrcholu hotelu W Dubai – Mina Seyahi sídlí restaurace Attiko nabízející nejen panoramatické výhledy na západ slunce nad Palm Jumeirah, Dubai Harbour a ostrovem Bluewaters, ale i gastronomický zážitek. V restauraci s dechberoucím výhledem jsem ochutnal nejlevnější steak, jaký jsem kdy v Dubaji měl — jen za 1320 korun. Wagyu striploin byl přitom tím nejlepším kusem hovězího, co jsem v pouštní megapoli ochutnal.

Koncept

Attiko je elegantní střešní restaurace umístěná na 31. patře hotelu W Dubai – Mina Seyahi, která spojuje asijské chutě s jedním z nejúchvatnějších panoramatických výhledů v Dubaji. Interiér je stylový a kosmopolitní – představte si okna od podlahy ke stropu, rozsáhlou venkovní terasu s nezapomenutelnými západy slunce a interiér kombinující moderní design s asijskými akcenty. Atmosféra je uvolněná při západu slunce, ale večer se mění v energetické místo s DJ a živou hudbou, která vytváří hudební kulisu. Attiko je trendy místem, kde lidé chtějí být viděni. Ať jde o romantické večeře či sobotní brunche.

Jídlo

Zdejší menu představuje moderní pojetí pan-asijské kuchyně, s pokrmy navrženými tak, aby je strávníci mohli sdílet. Během naší návštěvy jsme začali výběrem rafinovaných malých pokrmů. Tuna tataki přinesla plátky jemně opečeného tuňáka, podávané s daikon ředkvičkou, sojovou omáčkou s cibulí a špetkou červeného chilli – svěží, čisté a na umami bohaté. Yellowtail osashimi byl výjimečný – máslové plátky ryby s akcentem yuzu – v Asii populárního citrusu.

Pokračovali jsme s houbovou gyozou, jemnými knedlíčky naplněnými sezónními houbami se sladkou sojovou glazurou, která zdůraznila jejich hluboké slané tóny. Křupavé hřebenatky byly šťavnatým spojeným hokkaidských mušlí s výrazným yuzu přelivem –křupavé zvenku, jemné uvnitř a plné vrstevnatých chutí.

Vrcholem večera byl pro mě Wagyu hovězí striploin, který ohromil bohatým mramorováním a jemnou strukturou, glazované sladkou sojovou omáčkou, chilli, sezamem a pažitkou. Měl jsem pocit, že ke steaku přikusuji foie grass, to díky jemnému tukovému mramorování plemene Wagyu. Šokujícím bylo zjištění, že ačkoliv je to nejlepší steak, co jsem v Dubaji ochutnal, je zároveň také tím nejlevnějším. V přepočtu vyšel na 1320 korun. Druhým hlavním chodem byly rýžové nudlesmíchané s klíčky a zeleninou.

Na naléhání obsluhy ještě zkoušíme ještě dezerty. Výběr japonských zmrzlin mochi a mandlovo-bánánový dort.

Pití

Vinný lístek v Attiku nabízí velmi respektuhodnou nabídku, ale já jsem tentokrát přišel na koktejly. Signature koktejly, které často obsahují tropické ovoce, yuzu a další asijské ingredience, se snoubí s místní kuchyní. A výhledy při západu slunce.

Začínám koktejlem Verttiko, což je komplexní a výrazný koktejl, který spojuje francouzský koňak Rémy Martin V.S.O.P s kouřovým mezcalem a japonským sakura vermutem. Výsledkem je bohatý, vrstvený nápoj s výraznými tóny uzeného dřeva, bylin, sušeného ovoce a jemné hořkosti. Pokračuji s Attini, které je exotickým twistem na klasické martini. Propojuje japonskou vodku Haku s pyré z meruněk. 

Na závěr mého koktejlového trojboje sahám po Suppai uri. To je hravý a svěží koktejl, který kombinuje japonský Roku gin, jemné sake, yuzu likér a Midori — ikonický melounový likér s jasně zelenou barvou. Koktejl je inspirován nostalgickými melounovými limonádami Ramune z Tokia 90. let — v moderním, sofistikovaném provedení, které osvěží a zároveň zaujme svou výraznou barvou a vůní.

Verdikt

Attiko je místo, které v sobě dokonale spojuje dechberoucí výhledy, vytříbenou pan-asijskou kuchyni a živou atmosféru. Ať už přijdete na signature koktejl při západu slunce, nebo na sdílenou večeři s přáteli, čeká vás zážitek, který potěší nejen chuťové pohárky, ale i oči. Wagyu steak za 1320 korun ukázal, že i v Dubaji se dá najít špičkové hovězí bez přemrštěné ceny. To vše doplňují vyladěné koktejly.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

vstup do Mandarin Oriental Vienna

RECENZE: Mandarin Oriental Vienna. Historický soud se proměnil v luxusní hotel v centru města

Přečíst článek
Večerní pohled na fasádu Mandarin Oriental Hyde Park. Vlajky, světla a Londýn

Recenze: Čaj o páté v Mandarin Oriental - Londýnská klasika, která se neptá

Přečíst článek