Přelepená „žraločí kůže“ má snížit spotřebu letadla. Vydrží i na nadzvukovém stroji
Letadlo s povrchem, který připomíná žraločí kůži, překonává menší odpor vzduchu, takže ušetří palivo. A není ani nutné čekat s využitím až na nově vyráběné stroje. „Žraločí povrch“ se dá umístit už na současná letadla podobně jako obtisk.
Materiál obsahuje mikroskopické drážky, které napodobují podobné rysy žraločí kůže. Vyvinula jej australská společnost MicroTau, která nedávno oznámila, že hmotu bude testovat společně s americkou leteckou dopravní společností Delta Air Lines na letadle Boeing 767. Už před dvěma lety se objevily první zprávy o spolupráci s Melbournskou univerzitou a australskými aerolinkami Jetstar, které materiál zkoušejí na letadle Airbus A320.
Jak vyplývá z toho, co představitelé MicroTau už dříve prozradili na odborné konferenci a při dalších příležitostech, podstatou jejich výtvoru je polymerní fólie (z umělé pryskyřice) vytvářená na 3D tiskárně. Souběžně je cíleně tvrzená pomocí ultrafialového záření, takže se v ní při výrobě vytvářejí složité mikrostruktury – „drážky“. Technologie umožňuje vysokou výrobní přesnost. Výrobek by pak měl být odolný vůči extrémním teplotám, mechanickému poškození i kontaktu s leteckými palivy a oleji.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Enjoy
Jako šupinky na mořském dravci
Opravdová žraločí kůže je pokrytá velmi tvrdými, ale droboučkými, často zploštělými šupinami o velikosti asi půl milimetru. Trochu připomínají zuby a způsobují, že žraločí tělo je při pohlazení od ocasu k hlavě drsné (nedoporučuje se laicky ověřovat). Tato struktura kůže potlačuje turbulence, když žraločí tělo proplouvá vodou, snižuje se tak tření, ale také hlučnost pohybu.
A právě tuto vlastnost poprvé zkoumala americká letecká a kosmická agentura NASA už v sedmdesátých letech minulého století. Od té doby se postup snaží vylepšit vědci z různých výzkumných institucí ve světě. Teď se zdá, že Australané se dostali nejdál.
Obyvatelé České republiky loni ve svém volném čase podnikli 5,7 milionu zahraničních cest, jejichž délka činila alespoň pět dní (čtyři přenocování); nejčastěji do Itálie, Chorvatska a na Slovensko. To je dosud nejvíce v historii. Zároveň historicky nejvyšší podíl těchto cest, z takřka 90 procent za účelem rekreace a dovolené, podnikali letecky.
Devadesátky jsou pryč. Češi poprvé v historii na dovolené více létají, než jezdí autem
Zprávy z firem
„Náplast“ pro civil i vojáky
Jejich materiál je navržen tak, aby snižoval nároky na let (i na vzlet a stoupání, které mají nejvyšší okamžitou spotřebu paliva), protože vzduch proudící kolem letadla se „srovná“ s drážkami na jeho povrchu a sníží se odpor, který letadlu klade. Počítačové simulace ukazují, že komerční letadla by díky němu mohla ušetřit čtyři procenta paliva (a tedy i emisí), případně i o něco více. To už stojí za námahu. Kromě dopravních letadel se uplatnění hledá i v letounech vojenských, a to i těch, které létají nadzvukovou rychlostí.
Vliv materiálu na letadlo pohybující se nadzvukovou rychlostí zkouší MicroTau společně s americkým startupem Boom Supersonic. Tato americká firma se snaží obnovit komerční nadzvukovou dopravu. K tomu vyvinula demonstrační letoun XB-1 a doufá, že i díky němu bude schopna vyrábět snad už v roce 2029 nadzvukový dopravní letoun pro komerční cestující. Právě na svém demonstrátoru XB-1 společnost zkoumá i australskou „žraločí kůži“.
Ta už i na ostatních letadlech zvládla tisíce letových hodin. Dosud však nový povrch nepokrývá všechny části trupu, u nichž by to mohlo mít význam. Lepí se (vlastně podobně jako náplast) jen na některé části letadla. Při tom se podařilo ověřit, že materiál je možné upevnit podle potřeby, dobře drží a pak se zase dá sundat třeba při pravidelných prohlídkách stroje.
Možná tedy taková „náplast“ na letadle časem bude znamením, že civilní stroj spotřebuje na cestu méně paliva než obvykle, a vojenský stroj se stejným množstvím paliva doletí o kus dál.
Letos mělo vzlétnout letadlo, které by ověřilo, že konstruktéři už brzy budou mít nástupce Concordu. Poletí však až za tři roky. Přesto se snad konečně zase přibližujeme dálkovým letům tak rychlým, že se při nich tělo nestačí rozbolet z dlouhého sezení. 
Letadlem z NY do Londýna za tři hodiny. Hledá se nový Concorde, ale jde to těžko
Money
Plavci, lodě i medicínské povrchy
Struktura žraločí kůže však nachází uplatnění i v jiných oborech. Nejznámější je její využití v závodnických plaveckých úborech a potápěčských oblecích, aby se jejich uživatelé mohli pohybovat o něco rychleji.
Při aplikaci v lodních nátěrech jde zčásti o hladší plavbu, ale také se uplatňuje fakt, že na struktuře žraločí kůže méně ulpívají řasy a další mořské organismy, které by zvyšovaly palivové nároky na plavbu i náklady na údržbu. Napodobená struktura žraločí kůže na lékařských přístrojích a dalších površích zase komplikuje bakteriím přichycení na jejich povrchu.
Výzkumy v těchto směrech využití jsou slibné, ale uplatnění zatím zůstává spíše v experimentální úrovni.
Počítač dokáže navrhnout nové hmoty s požadovanými vlastnostmi. Pak je sice stejně musejí vyzkoušet lidé v laboratoři, ale ušetřit si tak mohou spoustu času.
Nové materiály vytvářené s pomocí umělé inteligence by měly prospět průmyslu
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
