Letadlem z NY do Londýna za tři hodiny. Hledá se nový Concorde, ale jde to těžko
Letos mělo vzlétnout letadlo, které by ověřilo, že konstruktéři už brzy budou mít nástupce Concordu. Poletí však až za tři roky. Přesto se snad konečně zase přibližujeme dálkovým letům tak rychlým, že se při nich tělo nestačí rozbolet z dlouhého sezení.
Tomu souměstí se říká NyLon – podle zkratky názvů New York a Londýn. Od roku 1976 až do roku 2003 je spojovaly lety nadzvukovými letadly Concorde, které při cestovní rychlosti přes 2 000 km/h trvaly tři a půl hodiny (oproti obvyklým sedmi až devíti hodinám). Stovka byznysmenů či bohatých celebrit přepravovaných v jednom letadle tedy mohla mít dojem, že opravdu žije v obou městech současně.
Concordy neskončily svou éru po tragické havárii u Paříže v červenci 2000, jak se někdy říká, ale až na podzim roku 2003. Zastavily je finanční těžkosti. Konstruktéři letounu, vzniklého ve francouzsko-britské spolupráci, se inspirovali nadzvukovými bombardéry šedesátých let a netrápila je obrovská spotřeba. Rostoucí ceny paliva však definitivně zvrátily ekonomiku provozu.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Dalším problémem byl aerodynamický třesk, který se za nadzvukovým letounem táhne podobně, jako se za lodí šíří vlny. Hluk mohl na zemi rozbít okno nebo vést k popraskání omítky. A tak úřady zakazovaly Concordu létat nadzvukovou rychlostí nad pevninou. Nasazení stroje tedy dávalo smysl jen na trasách nad mořem, nevydělával na potenciálně lukrativních dálkových letech napříč kontinenty. Nepomohlo, že pasažéři za letenku z New Yorku do Londýna či Paříže platili šest až sedm tisíc tehdejších dolarů (jejich dnešní hodnota je zhruba dvojnásobná, v přepočtu přes čtvrt milionu současných korun).
Jako zabouchnutí dveří auta
Od odstavení Concordů plány na vývoj civilních nadzvukových letadel neskončily, zapojila se kosmická agentura NASA i výzkumná agentura amerického ministerstva obrany DARPA. V první řadě chtějí konstruktéři zmírnit aerodynamický třesk. Ve vzduchu, který letadlo tlačí do stran, se vytváří vyšší tlak, než je za letadlem. Když se při nadzvukové rychlosti vlny vysokého a nízkého tlaku spojují, vzniká onen nepříjemný třesk. Konstruktéři se tedy snaží upravit tvar letadla tak, aby zmenšili plochy, jež tlak vytvářejí, a prodloužením trupu tlakové vlny tvarovali a usměrňovali.
Stroj, který by tohle měl opravdu demonstrovat, vyvíjejí společně NASA a americký letecký výrobce Lockheed Martin. Má označení X-59 QueSST a jeho první pokusný let byl plánován na letošní rok, aby potvrdil počítačové výpočty. Jak už to ve vývoji nových technologií bývá (zvlášť v době covidu), nyní NASA sděluje, že experimentální lety uskuteční v roce 2024.
Mocná chlouba Royal Navy musela na 400 let upadnout v zapomnění, aby následně mohla vstát z popela a stát se jednou z nejvíc obdivovaných. Téměř 400 000 lidí ročně si přijde do Portsmouthu prohlédnout HMS Mary Rose, nejoblíbenější válečnou loď krále Jindřicha VIII. Newstream.cz pro vás připravuje nový seriál o nejslavnějších lodích historie a toto je jeho první část.
Loď Mary Rose: exkurze do doby, kdy britské impérium bylo ještě v plenkách
Enjoy
Aerodynamický třesk tohoto letadla by měl připomínat jen prudké zabouchnutí dveří auta. „Chceme takto otevřít pro nadzvukové stroje nové trhy,“ řekl k tomu Craig Nickol, projektový manažer z NASA, pro list New York Times. Soudí, že pak by nadzvukové letouny směly létat i nad pevninou a získat nové pasažéry.
Vodík, nebo elektřina?
Druhým směrem výzkumu je pohon nadzvukových letadel. Měl by se stát úspornějším a ekologicky přijatelnějším.
Malé nadzvukové letadlo pro boháče připravuje například osvědčený výrobce soukromých tryskáčů Gulfstream, další pak nově vzniklá bostonská společnost Spike Aerospice. Jiná společnost s podobnými plány, Aerion Supersonic, která spolupracovala s Boeingem, však v květnu zkrachovala.
Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.
Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh
Zprávy z firem
Na širší veřejnost myslí třeba denverská společnost Boom Supersonic. Slibuje, že vyvine nadzvukové letadlo i pro běžné smrtelníky. Nejdřív prý tedy za cenu letenek třídy byznys, ale pak už i za cenu třídy turistické. Bohužel své tvrzení opírá o plány na výkonné a hospodárné motory, jaké zatím nemáme.
Ve hře je samozřejmě varianta na použití vylepšených současných tryskových motorů. Perspektivněji vypadají nápady na motory poháněné vodíkem (například náporový motor nazývaný scramjet). Americký miliardář a technologický vizionář Elon Musk dokonce tvrdí, že nadzvuková letadlo by měla pohánět elektřina, což je tvrzení velmi odvážné. Taková letadlo už sice pokusně létají, ale jsou obvykle jednomístná a neskutečně pomalá.
Situace je tedy taková, že snížení aerodynamického třesku vypadá reálně, zato nové motory jsou v nedohlednu. Pokud tedy obyvatelé NyLonu budou zase moci mezi svými domovy cestovat nadzvukovou rychlostí, bude to tišší než před čtvrtstoletím, ale zatím podobně drahé.
Původní dřevěné trámy i ocelové nosníky. Architekti ze studia Henkai zachovali původní detaily a někdejší textilku přeměnili na moderní továrnu i multifunkční prostor. 
Místo textilky kanceláře a galerie. Podívejte se na zdařilou konverzi
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
