Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.

Kdo utratí více

Tradičně byly míle přidělovány na základě uletěné vzdálenosti. I když v první či byznys třídě byl násobek nalétaných mílí větší než v třídě ekonomické, stále mohly i levnější letenky pomoci nasbírat dostatek bodů na dosažení prestižního statusu a jeho výhod. Většina velkých aerolinek však přešla na systém založený primárně na výši roční útraty za letenky. To znamená, že pouze cestující, kteří utratí velké částky za prémiové třídy nebo flexibilní tarify, mají šanci dosáhnout na kýžený status.

Předposlední den loňského roku k tomuto nepopulárnímu kroku přistoupil britský vlajkový dopravce British Airways. Na dosažení nejvyššího statusu bude nově od 1. dubna potřeba utratit 20 tisíc liber (zhruba 600 tisíc korun) ročně. A to ještě k tomu bez daní, takže reálně může jít až o 30 tisíc liber. Takovou částku si mnoho občasných cestovatelů, kteří nelétají na firemní náklady, dovolit nemůže. Dříve se dalo stejného statusu dosáhnout klidně za dva až čtyři tisíce liber.

Volní agenti

Předloni k podobnému kroku přistoupila americká společnost Delta. Její krok vyvolal takový odpor cestujících, že aerolinka musela nakonec mírnit drakonické změny. Především potřebné výše utracených dolarů na dosažení věrnostního statutu. Také British Airways po vlně odporu přišla s drobnými úpravami v naději, že si věrné cestující nakloní zpět na svou stranu.

Škoda ale již byla napáchána. Stále více cestujících končí s věrností jedné letecké společností, píše deník WSJ. Mají dost neustále se zpřísňujících se nároků na získání a udržení věrnostního statutu.

Střet generací

Do budoucna budou mít aerolinky další problém. Mladší cestovatelé mají o věrnostní programy menší zájem. U mladších ročníků je méně pravděpodobné, že se vůbec budou registrovat do věrnostních programů aerolinek. Podle studie společnosti OAG se pouze 65 procent generace Z a 70 procent mileniálů těchto programů účastní, zatímco u baby boomers a generace X je tento podíl výrazně vyšší – 89, respektive 80 procent.

Hlavní příčinou tohoto trendu je fakt, že mladší cestující často necestují pravidelně s jednou leteckou společností a celý proces sbírání a využívání bodů je pro ně zdlouhavý. To znamená, že pro ně věrnostní programy již nemají takovou hodnotu jako pro starší generace, které častěji létají se stejnými aeroliniemi.

„Cestovatelé stále častěji považují leteckou dopravu za pouhý prostředek, jak se dostat do cíle, spíše než za součást samotného zážitku,“ říká Jeff Zotara, marketingový ředitel společnosti Arrivia, společnosti zabývající se cestovními technologiemi.