Úpadek věrnostních programů aerolinek. Zabily je samotné aerolinky
Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.
Kdo utratí více
Tradičně byly míle přidělovány na základě uletěné vzdálenosti. I když v první či byznys třídě byl násobek nalétaných mílí větší než v třídě ekonomické, stále mohly i levnější letenky pomoci nasbírat dostatek bodů na dosažení prestižního statusu a jeho výhod. Většina velkých aerolinek však přešla na systém založený primárně na výši roční útraty za letenky. To znamená, že pouze cestující, kteří utratí velké částky za prémiové třídy nebo flexibilní tarify, mají šanci dosáhnout na kýžený status.
Předposlední den loňského roku k tomuto nepopulárnímu kroku přistoupil britský vlajkový dopravce British Airways. Na dosažení nejvyššího statusu bude nově od 1. dubna potřeba utratit 20 tisíc liber (zhruba 600 tisíc korun) ročně. A to ještě k tomu bez daní, takže reálně může jít až o 30 tisíc liber. Takovou částku si mnoho občasných cestovatelů, kteří nelétají na firemní náklady, dovolit nemůže. Dříve se dalo stejného statusu dosáhnout klidně za dva až čtyři tisíce liber.
Volní agenti
Předloni k podobnému kroku přistoupila americká společnost Delta. Její krok vyvolal takový odpor cestujících, že aerolinka musela nakonec mírnit drakonické změny. Především potřebné výše utracených dolarů na dosažení věrnostního statutu. Také British Airways po vlně odporu přišla s drobnými úpravami v naději, že si věrné cestující nakloní zpět na svou stranu.
Škoda ale již byla napáchána. Stále více cestujících končí s věrností jedné letecké společností, píše deník WSJ. Mají dost neustále se zpřísňujících se nároků na získání a udržení věrnostního statutu.
Střet generací
Do budoucna budou mít aerolinky další problém. Mladší cestovatelé mají o věrnostní programy menší zájem. U mladších ročníků je méně pravděpodobné, že se vůbec budou registrovat do věrnostních programů aerolinek. Podle studie společnosti OAG se pouze 65 procent generace Z a 70 procent mileniálů těchto programů účastní, zatímco u baby boomers a generace X je tento podíl výrazně vyšší – 89, respektive 80 procent.
Hlavní příčinou tohoto trendu je fakt, že mladší cestující často necestují pravidelně s jednou leteckou společností a celý proces sbírání a využívání bodů je pro ně zdlouhavý. To znamená, že pro ně věrnostní programy již nemají takovou hodnotu jako pro starší generace, které častěji létají se stejnými aeroliniemi.
„Cestovatelé stále častěji považují leteckou dopravu za pouhý prostředek, jak se dostat do cíle, spíše než za součást samotného zážitku,“ říká Jeff Zotara, marketingový ředitel společnosti Arrivia, společnosti zabývající se cestovními technologiemi.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
