Úpadek věrnostních programů aerolinek. Zabily je samotné aerolinky
Věrnostní programy aerolinek dlouho představovaly lákavý bonus pro věrné cestující. který motivoval zákazníky zůstat loajální jedné letecké společnosti. Při dosažení určitého statusu pak nabídly třeba vstupy do salónků či přednostní odbavení a nástup do letadla a další výhody. Nasbírané míle či body bylo možné využít k upgradu do vyšší třídy, slevě či k placení za letenku. V posledních letech se však tyto programy stále více mění k neprospěchu cestujících.
Kdo utratí více
Tradičně byly míle přidělovány na základě uletěné vzdálenosti. I když v první či byznys třídě byl násobek nalétaných mílí větší než v třídě ekonomické, stále mohly i levnější letenky pomoci nasbírat dostatek bodů na dosažení prestižního statusu a jeho výhod. Většina velkých aerolinek však přešla na systém založený primárně na výši roční útraty za letenky. To znamená, že pouze cestující, kteří utratí velké částky za prémiové třídy nebo flexibilní tarify, mají šanci dosáhnout na kýžený status.
Předposlední den loňského roku k tomuto nepopulárnímu kroku přistoupil britský vlajkový dopravce British Airways. Na dosažení nejvyššího statusu bude nově od 1. dubna potřeba utratit 20 tisíc liber (zhruba 600 tisíc korun) ročně. A to ještě k tomu bez daní, takže reálně může jít až o 30 tisíc liber. Takovou částku si mnoho občasných cestovatelů, kteří nelétají na firemní náklady, dovolit nemůže. Dříve se dalo stejného statusu dosáhnout klidně za dva až čtyři tisíce liber.
Volní agenti
Předloni k podobnému kroku přistoupila americká společnost Delta. Její krok vyvolal takový odpor cestujících, že aerolinka musela nakonec mírnit drakonické změny. Především potřebné výše utracených dolarů na dosažení věrnostního statutu. Také British Airways po vlně odporu přišla s drobnými úpravami v naději, že si věrné cestující nakloní zpět na svou stranu.
Škoda ale již byla napáchána. Stále více cestujících končí s věrností jedné letecké společností, píše deník WSJ. Mají dost neustále se zpřísňujících se nároků na získání a udržení věrnostního statutu.
Střet generací
Do budoucna budou mít aerolinky další problém. Mladší cestovatelé mají o věrnostní programy menší zájem. U mladších ročníků je méně pravděpodobné, že se vůbec budou registrovat do věrnostních programů aerolinek. Podle studie společnosti OAG se pouze 65 procent generace Z a 70 procent mileniálů těchto programů účastní, zatímco u baby boomers a generace X je tento podíl výrazně vyšší – 89, respektive 80 procent.
Hlavní příčinou tohoto trendu je fakt, že mladší cestující často necestují pravidelně s jednou leteckou společností a celý proces sbírání a využívání bodů je pro ně zdlouhavý. To znamená, že pro ně věrnostní programy již nemají takovou hodnotu jako pro starší generace, které častěji létají se stejnými aeroliniemi.
„Cestovatelé stále častěji považují leteckou dopravu za pouhý prostředek, jak se dostat do cíle, spíše než za součást samotného zážitku,“ říká Jeff Zotara, marketingový ředitel společnosti Arrivia, společnosti zabývající se cestovními technologiemi.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.