Reklama

Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech

Autonomní robotický systém uskutečnil čtyři experimentální laparoskopické operace na prasatech, a nastoupil tak dlouhou cestu k chirurgii bez chirurgů.
Johns Hopkins University, se svolením
Josef Tuček

Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.

Reklama

Na Univerzitě Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru se uskutečnily první čtyři laparoskopické operace, které uskutečnil robotický chirurgický systém do velké míry autonomně. Pokusnými „pacienty“ byla čtyři prasata. Robot od německé společnosti KUKA jim v břiše vyřízl a odstranil kousek střeva a přerušené konce k sobě zase přišil, aby mohly dále fungovat. Takový zákrok se u lidských pacientů používá pro odstranění části střeva, v níž je nádor nebo nebezpečný zánět.

Farmakologie, ilustrační foto

Český medicínský start-up se svezl na vlně covidu. Za rok a půl má obrat půl miliardy

Medicínský start-up GeneSpector s testy na covid po zavedení celoplošného testování rapidně rostl. Za rok a půl existence dosáhl na obrat půl miliardy korun, oznámila firma.

Přečíst článek

Klíčové je samozřejmě správné sešití přerušeného střeva, protože netěsnost by mohla způsobit životu nebezpečné komplikace. Výzkumníci z Baltimoru při popisu svých výsledků v lednovém čísle odborného měsíčníku Science Robotics uvedli, že robot provedl celkem 86 stehů. Ve dvou třetinách případů uskutečnil steh zcela samostatně a kvalitně, ve zbytku jej musel navádět člověk. Neboli – pustit autonomního robota na pacienta by ještě nebyl dobrý nápad. Nicméně to, co dokázal, je obrovským posunem k možné chirurgii budoucnosti.

Současné chirurgické roboty nejsou pravými roboty

Takzvané chirurgické roboty najdeme na operačních sálech už dnes. Ale vůbec nefungují samostatně. Každý jejich pohyb řídí chirurg pomocí joysticku a dalších ovládacích prvků. Robotický systém ovšem eliminuje třes jeho ruky a vylepšuje pohyb skalpelu. Další výhodou je, že robotické rameno se dostane i do zákoutí těla, kde by se člověku operovalo těžko – zákrok tedy může být preciznější.

Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.

Přečíst článek

Ke světové špičce ve využívání těchto robotů ostatně patří čeští chirurgové. První robotickou operaci uskutečnili v Česku lékaři z pražské Nemocnice Na Homolce už v roce 2005, od té doby si operační roboty pořídila další pracoviště. Lékaři z Homolky jezdí učit tento typ operací do zahraničí. Pracují s americkým, světově nejrozšířenějším přístrojem nazvaným da Vinci.

Ten se používá pro laparoskopické operace, což jsou málo invazivní zákroky, při nichž není zapotřebí větší chirurgický řez. Při laparoskopickém zákroku udělají chirurgové obvykle tři až šest malých otvorů do břicha, nejčastěji v okolí pupku. Jimi vsunou dovnitř malou kameru se světlem a operační nástroje. Díky kameře vidí dovnitř a mohou uskutečnit operaci, po níž na břiše zůstanou jen malé stopy.

Průlom – prasečí srdce geneticky upravené tak, aby se dalo transplantovat lidskému pacientovi.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Přečíst článek

Systém da Vinci dělá totéž. Má čtyři pohyblivá ramena s chirurgickými nástroji a kamerou, která se malými otvory zavedou do těla, ale pak je chirurg zvenčí řídí. Pro tento typ operace se uchytily pojmy „robotická chirurgie“ a „robotem asistovaná chirurgie“ s tím, že druhý je zjevně výstižnější.

Operace řízená z dálky

Od robotem asistovaných operací se čekal ještě jiný průlom – zákroky na dálku. Podle představ měl být pacient operován ve své nejbližší nemocnici robotem, jehož by řídil odborně zaměřený chirurg třeba z druhého konce zeměkoule.

Takovou operaci skutečně vyzkoušeli už před třemi lety v Číně. Chirurg Ling Č’-pchej v Chaj-nanu zcela na jihu Číny prováděl robotickou operaci mozku na pacientovi v Pekingu na severovýchodě velké země. K obvyklým možným operačním problémům ovšem při řízení na dálku přibývá riziko třeba jen nakrátko přerušeného internetového spojení, a proto se do postupu lékaři nijak nehrnou.

Pražman, ilustrace

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.

Přečíst článek

Oproti tomu autonomní operační robot, k němuž baltimorští výzkumníci udělali významný krok, by mohl špičkovou chirurgii nabídnout v každé nemocnici, i bez spojení se zkušeným chirurgem. Řídil by ji software shrnující znalosti celé řady odborníků.

Nejistá finanční efektivita

Mlhavé je ovšem porovnání nákladů na obvyklé a robotem asistované operace. Různé studie publikované v odborných periodicích docházejí k odlišným výsledkům. Velmi jednoduše se však dá říci, že přímé náklady na dnešní robotem asistovanou operaci jsou vyšší, protože stejně jako při obvyklé operaci musí být zajištěn sál, personál, nástroje a léky, ale k tomu navíc ještě robot.

Průřez reaktorem ITER. Uvnitř je nádoba ve tvaru pneumatiky, v níž se budou srážet vodíková jádra rozhýbaná magnetickým polem díky magnetu v centru „pneumatiky“ a magnetům zvenčí. Stavba a provoz měly stát deset miliard eur, reálné náklady však budou minimálně dvojnásobné.

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Přečíst článek

Některé studie uvádějí, že robotem asistované zákroky bývají přesnější, lépe a rychleji se hojí, což je pro pacienta výhoda a pro nemocnici úspora. Jiné studie se naopak přiklánějí k závěru, že běžná i robotem asistovaná operace jsou svými zdravotními výsledky zcela srovnatelné.

Odlišná situace by však mohla nastat u zcela autonomního robotu. Ten by totiž drahou práci lékaře zcela ušetřil. Justin Opferman z Univerzity Johnse Hopkinse, který se na v úvodu zmíněné autonomní robotické operaci prasat podílel, pro časopis New Scientist uvedl, že s kolegy budou pokračovat ve vylepšování softwaru. Reálně však očekává samostatné roboty na chirurgickém sále až za dlouhá léta. Ale jednou tam budou.

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

Reklama

Související

Šokové zchlazení, neuroblokátory i genové mutace. Vědci mají lék na chronické bolesti

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme