Biohacking: Jak správně pít

Má člověk opravdu pít dva litry vody denně? Nebo ne? Jakou vodu pít, kolik jí konzumovat a kdy, aby to bylo pro zdraví nejlepší, řeší další díl seriálu Biohacking.

Protože pitnou vodu máme k dispozici jen otočením kohoutku, mohlo by se zdát, že o její kvalitu se nemusíme starat. Je to ale podobné jako s jídlem – to, že je něco nezávadné (navíc ještě spíše z krátkodobého hlediska), neznamená to, že je to i zdraví prospěšné.  

Pokud chce člověk pít vodu z vodovodu a zároveň i vylepšit její vlastnosti, na řadu přichází různé filtry, které slibují odstranění nežádoucích přídatných či přirozeně se vyskytujících látek ve vodě- jako jsou chlor či těžké kovy. Ty nejběžnější jsou stolní džbány s vyměnitelnými patronami. Dají se také pořídit komplexnější a hi-tech přístroje, které například nastavují vodu na danou teplotu, zvolené pH či tvrdost. Některé tyto atributy mohou být prospěšné nejen zdraví, ale i udržovat v kondici domácí vybavení, jako koupelnovou sanitu a přístroje jako myčky a pračky.  

Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu

Enjoy

Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Značně protichůdná jsou dnes často doporučení kolik denně vypít vody pro zachování zdraví. V knize Jak nezemřít Dr. Michael Greger osvětluje, jak vznikla ona populární rada vypít cca 1,5 až 2 litry vody za den. V roce 1921 autor studie E.F. Adolph podle měřeného množství moči a potu odhadl, že za den ztratil asi 3 procenta své váhy ve vodě. To činilo zhruba 8 sklenic o objemu 200 ml, což se následně desetiletí doporučovalo jako optimální objem vody denně k doplnění. Novější studie doporučují různá množství. Záleží totiž na spoustě faktorů – co a kolik člověk denně sní, jak často a hodně sportuje, poměr svalů a tuku v těle, výška, váha, atd. WHO dává obecné doporučení 8 až 11 sklenic pro ženy a 10 až 15 sklenic pro muže, ovšem započítává do toho i tekutinu zkonzumovanou v jídle. Je to tedy jen hrubý odhad, který si každý musí upravit podle svých potřeb. Příliš málo vody zatěžuje ledviny a oběhový systém. Také únava a horší soustředění bývá jedním z prvních znaků dehydratace – mozek je totiž tvořen zhruba 75 procent vody. Příliš mnoho tekutin zase může naředit elektrolyty. V případě nízké hladiny elektrolytů – většinou po vydatném pocení, v horkém počasí, po intenzivním sportu a podobně - lze do vody přidat trochu šťávy z citronu a špetku soli či sypkého hořčíku, a tak minerály doplnit.  

Garum je hit! Proč se ze starověkého receptu stal gastronomický fenomén

Enjoy

„A taky tam přidáváme garum,“ tuhle větu dnes uslyšíte od řady ambiciózních šéfkuchařů. Při prvním soustu pochopíte, proč je garum takový hit: neskutečně zintenzivní a prohloubí chuť, je to doslova exploze umami, přitom si pro sebe neukradne hlavní roli, ale fantasticky nakopne suroviny, s nimiž se v jídle pracuje. A přidat ho můžete takřka do všeho. Co to je garum? A kde se vzalo?

Darina Křivánková

Přečíst článek

U kupované vody v plastových lahvíc  je na místě obezřetnost. Dobře známý je dopad přítomnosti plastů v životním prostředí, ale může také měnit vlastnosti vody, pokud se používá jako nádoba pro její uchování. To platí i pro minerální vody či vody z pramene a podzemních vrtů. Zvláště pokud na tuto vodu působí vnější vlivy, jako změna teploty či sluneční záření. To může způsobovat vylučování chemických látek do vody a také zvyšovat mikrobiální kontaminaci a tím znehodnocovat kvalitu kupované vody.  

Vodu lze vylepšovat přidáním prospěšných ingrediencí. Tím ji lze i příjemně ochutit, pokud absence chuti odrazuje od pití vody samotné, a také se tím vylepší její nutriční profil. Populární jsou „vitamínové vody“, kdy se do vody přidává ovoce nebo i zelenina. Příkladem je pomeranč nakrájený na kolečka, který se nechá před konzumací chvíli vylouhovat. Takto se dá přidat i okurka, ananas, meloun či bobuloviny. Dále lze recept obohatit o bylinky – přidáme mátu, levanduli, květ černého bezu či šalvěj.  

Strategie pití s jídlem

Biohacker řeší i načasování příjmu vody či její teplotu. Při pití chladné až ledové vody tělo spálí o něco více kalorií než při konzumaci vody v teplotě lidského těla, protože ji jednoduše na tuto teplotu musí zahřát v žaludku, aby mohla být voda využita. Této praktiky lze teoreticky využít při hubnutí pro zvýšený metabolismus. Teplá voda zase zahřívá vnitřnosti a tím podporuje vylučování. Voda v teplotě kolem 37 °C je zase organismem nejjednodušeji vstřebána a nejlépe vnitřně hydratuje. Co se týče načasování, vodu je ideální popíjet po troškách v průběhu dne. Je dobré ale strategizovat pití kolem jídla. Voda konzumovaná cca 30 minut před jídlem může pomoci snížit množství snědeného jídla, protože zaplní žaludek, ale také třeba proto, že zjistíme, že hlad byl vlastně převlečená žízeň. V čase jídla je nejlepší nepít, protože voda konzumovaná spolu s jídlem ředí žaludeční kyselinu a tělo pak vstřebá méně vitamínů a minerálů.  

Biohacking: Vegan, nebo keto? Hlavně jezte opravdové jídlo

Enjoy

Zvířata žijící ve volné přírodě intuitivně vědí, co mají jíst a jsou většinu života zdravá. Jenže co lidé? Jak se propracovat jídlem ke zdraví, řeší další díl seriálu Biohacking.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biohacking těla: Od Wima Hofa po saunu

Enjoy

Metody fyzického biohackingu jsou asi ty nejpopulárnější. Patří tam sport plus různé šokové terapie těla i pozitivní stres.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek