Auto bez řidiče? Nic nového. Ale loď bez kapitána? Norským Trondheimem plula i s pasažéry na palubě
Už jsme si zvykli, že člověka může přepravovat robotický automobil nebo automaticky řízená souprava metra bez řidiče. Letadla zatím odolávají – existují samozřejmě dálkově řízené nebo úplně automatické drony, ale povolení k přepravě lidí nemají a hned tak asi mít nebudou. Zato automatické lodě pro pasažéry se už rodí, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Robotické ponorky i hladinová plavidla již běžně existují, především pro výzkum a jednoduché automatizované činnosti. Pokusně se používají i pro přepravu nákladů. Zdá se však, že už brzy na ně budou na běžných linkách nastupovat i lidé. Zatím tedy ne na dálkové výletní plavby, ale pro cesty na dohled od břehu.
V těchto dnech skončil v norském městě Trondheimu podzimní pokusný provoz elektrické automatické převozní lodě milliAmpere 2. Její konstruktéři pocházejí z místní Norské vědecké a technické univerzity (NTNU) a s ní spojeného výzkumného ústavu SINTEF. Své plavidlo hrdě označují za první automatickou převozní loď pro cestující na světě. Do výzkumu potřebných technologií vložili čtyři miliony eur a také studentskou práci.
„Je to krok k nové formě mikromobility ve městech, kterými protéká řeka nebo jež leží u mořských zálivů,“ tvrdí Morten Breivik, docent na katedře technické kybernetiky NTNU.
„Provoz těchto převozních lodí bude výrazně levnější než plavidel s posádkou. Dlouhodobě by mohly zajistit ekologickou a ekonomicky efektivní dopravu podél celého norského pobřeží,“ soudí docent Breivik.
Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.
22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso
Money
Tucet pokusných cestujících
Automatická loď pojme dvacet pasažérů, ale pro pokusný provoz byl počet cestujících omezen na nejvýše dvanáct. Nenabídla cestujícím žádný velký přepych, mohli jen stát u zábradlí či sedět na dřevěných lavicích a rozhlížet se po řece.
V podpalubí jsou umístěny baterie, nabíječky, výkonné počítače a systém pro dynamické určování polohy. Na palubě je namontována řada senzorů, jako jsou kamery, laserové dálkoměry a radar, aby automatický systém dostával dostatek údajů o okolí a mohl se vyhnout kolizi s pevninou nebo jinými plavidly.
Kromě toho byly instalovány senzory, díky nimž má operátor, který ovšem sedí v řídicí místnosti na břehu, dostatečný přehled o situaci, aby mohl v případě potřeby převzít řízení na dálku. Při pokusném provozu byl však na palubě přece jen jeden „průvodčí“, aby dohlížel na okolnosti cesty.
Výzkumníci nyní chtějí zejména vyhodnotit, jak se cestující vyrovnali s faktem, že jejich loď pluje „sama“, bez řízení lidskou posádkou.
Sluncem poháněné bezpilotní letadlo stále zvyšuje rekord v pobytu ve vzduchu bez mezipřistání. Odstartovalo 15. června a zatím se podle dostupných zpráv stále drží na obloze. Jeho budoucím úkolem má být vojenská špionáž, ale také dohled nad silniční dopravou, krajinou či průmyslovými objekty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Robotické letadlo na slunce láme rekordy a slibuje mnohostranný užitek
Enjoy
Zájem ze zahraničí
O norskou technologii autonomních osobních přívozů pro městské oblasti projevují zájem i další země. Společnost Zeabuz, která má na starosti komercializaci technologií vyvinutých na univerzitě, by měla v létě roku 2023 společně s norskou přepravní společností Torghatten začít provoz automatického přívozu na vodních cestách ve švédském Stockholmu.
Letos na jaře byla v Trondheimu delegace z Francie, která se zabývala možnostmi pořízení a zprovoznění automatických osobních převozních lodí na řece Seině během olympijských her v roce 2024.
Pokud tedy vše vyjde, zasáhne automatizace zase hlouběji do osobní přepravy.
Mayflower 400 neplula úplně podle plánu
Určité pochybnosti o schopnostech robotických lodí samozřejmě zůstávají. Naznačuje je pravděpodobně dosud nejambicióznější projekt takovéhoto plavidla, které bez posádky přeplulo Atlantský oceán z anglického Plymouthu do amerického Plymouthu ve státě Masachusetts.
Patnáctimetrová loď nese označení Mayflower 400 podle jména proslulé plachetnice, která v roce 1620 přivezla do Ameriky stovku osadníků známých nyní jako Otcové poutníci. Číslice 400 měla odrážet čtyřsté výročí původní plavby, které chtěli majitelé plavidla – společnost IBM a nezisková výzkumná organizace ProMare – originálně připomenout.
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kosmická kolize ověřuje pozemské technologie
Enjoy
Novodobá loď poháněná sluneční elektřinou však nedokázala odplout v září 2020, jak bylo plánováno. Připravena byla až následující rok, vyplula a po třech dnech se musela vrátit kvůli technickým potížím. Plavbu nakonec uskutečnila až letos, rychlostí až 20 km/h. Ovšem i tentokrát se projevily technické problémy. Plavidlo muselo nejdříve změnit trasu a zamířit do kanadského Halifaxu a teprve po opravě dorazilo v červnu do cílového Plymouthu.
Snad budou mít robotické převozní lodě s lidmi na palubě přece jen šťastnější plavbu.
Intel jde do rizika. V čase, kdy růstové akcie dostávají na frak a rozruch okolo futuristických technologiích utichá tváří v tvář rostoucí inflaci a makroekonomickým obavám, vysílá svoji divizi Mobileye na burzu.
Intel vysílá strůjce robotických taxíků na burzu. Riskuje, doba tomu nepřeje
Zprávy z firem
Další aplikace vědy v byznyse z pera Josefa Tučka čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
