Reklama

Americký nejvyšší soud řeší, co je umění. Rozsudek změní licenční práva po celém světě

Andy Warhol, Prince
poskytnuto Supreme Court of the United States
Stanislav Šulc

Jádrem sporu je dávné použití fotografie zpěváka Prince, kterou Andy Warhol využil ve svých 16 sítotiscích. Po desítkách let byla díla znovu použita, aniž by autorka původní fotografie Lynn Goldsmithová dostala zaplaceno. Jde o klíčový spor, který v USA změní definici původního umění. A tedy také toho, jak se s uměním a licencemi bude nakládat po celém světě. 

Reklama

Zní to jako neškodná drobnost v hodnotě pár stovek dolarů. V roce 2016 uveřejnil magazín Vanity Fair jeden ze 16 sítotisků Andyho Warhola představujících tehdy zesnulého zpěváka Prince. Problém v právech k užití nikdo nehledal, Vanity Fair nechala tyto sítotisky vytvořit již v roce 1984, zaplatila přitom Warholovi a 400 dolarů za licenci k použití díla dostala i autorka původní fotografie Lynn Goldsmithová. Nynější vydavatel Vanity Fair, společnost Condé Nast zaplatila správci pozůstalosti Andyho Warhola licenční poplatek ve výši 10 250 dolarů a domnívala se, že je vše v pořádku. 

Leč právě Goldsmithová se ozvala, že přeci jen je autorkou původního díla a dožaduje se platby i tentokrát. A to i žalobou, protože Condé Nast za licenci zaplatilo, a správci pozůstalosti Andyho Warhola se domnívají, že využití fotografie spadalo pod výjimku z copyrightu v rámci takzvaného „fair use“. 

Různé instance amerického soudního systému daly postupně zapravdu oběma stranám, a tak se spor dostal až před nejvyšší soud. Ten nyní případ veřejně projednává a brzy by mohl dojít k rozhodnutí, ke které straně se přikloní. 

Banksy: Láska v koši

Banksyho napůl skartovaný obraz se prodal za půl miliardy

Banksyho napůl skartované dílo trhlo aukční rekord. Prodalo se za Za 18,5 milionu liber (přes půl miliardy korun).

Přečíst článek

Podle odborníků přitom rozhodnutí soudu bude mít zásadní dopad na proces licencování duševního vlastnictví, které se posléze dostane do právní praxe. A to nejspíš po celém světě. 

Reklama

Co je umění? 

Jak je to možné? Spor totiž neřeší nic menšího než právní definici původního umění, respektive původního díla. Zatímco zástupci Goldsmithové tvrdí, že jádrem sporného díla je právě fotografie, druhá strana, tedy správci pozůstalosti Andyho Warhola, tvrdí, že Andy Warhol použil fotografii v rámci takzvaného „férového použití“ a jednou zaplacená licence již všechny budoucí využití pokrývá. 

„Pokud je poselství nového díla jiné, než bylo poselství původního díla, jde o původní dílo a využití původního díla spadá pod ‚fair use‘,“ hájí se žalovaná strana. A v průběhu veřejného projednávání sporu tak došlo na spousty konkrétních případů od filmů Stevena Spielberga až po adaptace knih Pán prstenů. 

Nejvyšší soud právě definici férového užití díla neřeší poprvé, naposledy to hodnotil v první polovině devadesátých let. Tehdy šlo o to, zda je možné „porušovat“ copyrightovou ochranu v rámci parodie. A tehdy nejvyšší soud prohlásil, že to možné je. 

Olga Trčková z DSC Gallery na kuchyni od Jiřího Georga Dokoupila

Sázejte na velká jména, pak se u digitálního umění nespálíte, radí galeristka Olga Trčková

Zapamatujte si datum 4. září. To se u nás otevře první virtuální galerie v takzvaném metaprostoru, která nabídne možnost nákupu digitálních originálů známých pod zkratkou NFT. "Možnosti virtuálních světů pro umělce a umění jsou takřka neomezené," říká galeristka Olga Trčková, jejíž DCS Gallery v Dlouhé otevře svou virtuální "pobočku".

Přečíst článek

Změna licencí 

Pokud by soud přistoupil na argument žalované strany tentokrát, znamenalo by to zásadní změnu v možnostech využívání jakéhokoli původního díla. To je v současnosti chráněno copyrightovými právy, která jsou až na pár nuancí velmi podobná v celém civilizovaném světě.  

Zjednodušeně řečeno jde o princip, že autor dostává zaplaceno za jakékoli využití svého původního díla, až na pár výjimek definovaných právě jako „fair use“. 

Aktuální spor by však mohl vést k proměně tohoto systému k nepoznání. Každý by totiž mohl použít jakékoli dílo, pokud by se posléze hájil tím, že výsledné sdělení je jiné než u původního díla. To by přitom nebylo vůbec složité. 

A pokud by došlo k nějakým sporům, musel by míru posunutí významu původního a nového díla rozhodovat opět soud, což je podle řady odborníků naprostý nesmysl. 

Damien Hirst The Currency

Výtvarník Hirst pálí stovky svých děl. Zůstanou jen jako NFT

Britský výtvarník Damien Hirst začal ve své londýnské galerii pálit stovky svých děl. Umělec, který rád provokuje, oděn ve stříbrných pracovních kalhotách a kukle s pomocí asistentů vkládal kleštěmi díla do ohně, vše živě vysílal na Instagramu. Pálení je součástí speciálního projektu, který má zobrazovat umění jako měnu, uvedla agentura AFP.

Přečíst článek

To si ostatně uvědomují také největší americké organizace věnující se kulturnímu průmyslu. Za Goldsmithovou se tak postavila například Recording Industry Association of America (RIAA, tedy Americká asociace nahrávacího průmyslu) či asociace hudebních vydavatelů, nepřímou podporu vyjádřila také Americká filmová asociace. Žalující strany se pak zastal také americký prezident Joe Biden, protože by podle něj znamenala zásadní problémy se všemi licencovanými díly. 

Zdarma je vše ok 

Během soudu pak padl také docela zábavný argument, který žalované straně mírně bere vítr z plachet. „Představte si, že bych si jako fanoušek basketbalového týmu Syracuse University, kterému se přezdívá Orange, vzal jeden z těch 16 sítotisků, myslím ten oranžový, a pod něj dal nápis Go Orange. Žalovali byste mě?“ zeptal se právník žalující strany právníků pozůstalosti Andyho Warhola. „Nemyslím si, že by nadace žalovala nějakého fanouška,“ odvětili právníci žalované strany. „Jasně, a co kdybych takový plakát prodával svým známým?“ dodal pak právník Goldsmithové. Argument vzbudil v sále smích, ale protiargumentu se již nedočkal. 

Autor sochy David Černý

GALERIE: Obří sochy od Davida Černého vyrůstají na pražské Invalidovně

V pražské Invalidovně dnes probíhá nebývalá akce. U domu Fragment, který tam dokončuje společnost Trigema, je dnes vztyčována obří socha Davida Černého. Je vysoká 24 metrů a váží 35 tun. Celkem budou u domu tři nové sochy Davida Černého – ruka, noha a žena. Všechny tři budou obří a stanou se tak novým pražským monumentem. Jejich celková hmotnost je 60 tun, jsou vytvořené z ušlechtilé oceli.

Přečíst článek

Zajímají vás investice do umění? Čtěte zde

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme