Už jsme si zvykli, že člověka může přepravovat robotický automobil nebo automaticky řízená souprava metra bez řidiče. Letadla zatím odolávají – existují samozřejmě dálkově řízené nebo úplně automatické drony, ale povolení k přepravě lidí nemají a hned tak asi mít nebudou. Zato automatické lodě pro pasažéry se už rodí, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Tohle by nevymyslel ani George Orwell. I když byl blízko. Stačilo by propojit děj z jeho dvou románů - Farma zvířat a 1984. Ve světě se totiž rodí systém rozpoznávání „tváří“ dobytčat, který by - na rozdíl od příběhů popsaných ve zmíněných antiutopických dílech - mohl být ku prospěchu společnosti, nebo alespoň přispět k wellbeingu chovaných zvířat.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
Sluncem poháněné bezpilotní letadlo stále zvyšuje rekord v pobytu ve vzduchu bez mezipřistání. Odstartovalo 15. června a zatím se podle dostupných zpráv stále drží na obloze. Jeho budoucím úkolem má být vojenská špionáž, ale také dohled nad silniční dopravou, krajinou či průmyslovými objekty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Českou touhou je bydlet ve vlastním, ne v pronajatém bytě či domě. To si podle sociologů přejí i ti mladí lidé, pro něž to je ekonomicky nerozumné. Ve vlastním bydlení pak mají majitelé uloženy peníze, které by se jim hodily ve stáří, ale v Česku je nedokážou využít tak dobře, jak je to možné v zahraničí.
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Říká to nejbohatší člověk na světě, technologický vizionář Elon Musk, říkal to nejznámější fyzik tohoto století Stephen Hawking: lidé musejí do vesmíru, osidlovat nové planety. Jenže lékařské výzkumy ukazují, že jim to tak snadno nepůjde. A že tedy pokud budeme chtít ve vesmíru třeba těžit suroviny, bude to spíše práce pro roboty, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Z výzkumů bolesti má samozřejmě užitek v první řadě člověk. Bolest je sice užitečná, protože varuje před zdravotním problémem, ale kdo by ji chtěl pociťovat pořád? Schopnost trvale ji odstranit by však mohla mít dalekosáhlý dopad a změnit třeba i chovy hospodářských zvířat, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
