Novinář píšící především o nových vědeckých, technických, medicínských, ekologických a dalších odborných poznatcích a tématech, jež ovlivňují lidský život. Na Newstreamu mu vychází seriál Věda a byznys. V posledním čtvrtstoletí vedl vědecké přílohy v MF Dnes, Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a Lidových novinách. Za popularizaci vědy je držitelem ceny Česká hlava v projektu zaměřeném na podporu vědecké a technické inteligence.
články autora
Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.
Nevyhnutelný odklon od fosilních paliv otevírá nové podnikatelské příležitosti na vznikajícím trhu pro „zelené“ alternativy. Inspirativní nápad založený na vlastní technologii zkouší americký start-up Amogy. Používá čpavek a už jej nasadil do dronu, traktoru a tahače návěsů. Teď pracuje na malém remorkéru.
3D tisk jídla automatizuje kuchyňskou přípravu, zajistí přesné použití zvoleného receptu, dodá požadovaný obsah živin a ještě zvýší bezpečnost potravin. Chuť si tvůrci pochvalují.
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?
Zní to krutě: ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo jižní Turecko a severní Sýrii, bylo nevyhnutelné. Věda ví, že v tamním regionu velká zemětřesení byla a budou. Jenom neví, kdy k nim dojde. A kdy přijde na řadu třeba Istanbul.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Evropský letecký výrobce Airbus testuje autopilota, který nejenomže udrží letadlo ve vzduchu, ale v případě potřeby, například když piloti nejsou z nějakého důvodu schopni akce, sám vybere nejvhodnější blízké letiště, přistane na něm a doroluje k terminálu.
Vědci chtějí vnést do současného stavebnictví beton starých Římanů. Vydrží totiž tolik, že se o tom současným stavitelům může jenom zdát v hodně sladkých snech, a dokáže se sám zacelovat. Výzkumníci už založili firmu, která by staré postupy měla modernizovat a dodat do praxe.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
