Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Umělá inteligence sice slibuje, že obrátí svět byznysu naruby, ale ti, kdo z ní musí „vytáhnout“ peníze, jsou pořád lidé – podnikatelé, manažeři, obchodníci. Uměl by to počítačový program i bez nich? Neboli dokáže umělá inteligence přinášet zisk lidem, kteří v podnikání šikovní vůbec nejsou?
K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.
Kvantový počítač evropského významu za sedm milionů eur bude v příštím roce instalován v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Počítačový čas budou moci využívat zájemci z České republiky i z evropských zemí, kteří tak získají rovněž příležitost naučit se pracovat s touto technikou a být připraveni na dobu, kdy těchto přístrojů bude k dispozici víc.
Americký vědecký tým představil nově vyvinutý postup jednorázové a přitom doživotní antikoncepce kočičích samiček. Což je důležité pro pohodlí majitelů koček, avšak také pro ochranu přírody.
Hledat ve vesmíru nové vědecké poznatky a později významné suroviny má za cíl plánovaná česká mise SLAVIA tvořená dvěma malými družicemi – dvojčaty. Výbornému nápadu ovšem zatím stojí v cestě nejasné mezinárodní právo.
Spadla ve firmě počítačová síť? Je to malér, protože bez počítačů se dnes nic neudělá. Ale – kupodivu – je to také příležitost k tomu, aby vznikly nápady, které firmu posunou kupředu, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už se zdálo, že svět konečně má hned dva účinné léky proti obezitě. Že si tlouštíci oddechnou a buď oni, nebo zdravotní pojišťovny sáhnou do kapsy, aby léky zaplatili. Farmaceutické firmy si naopak kapsy namastí. Jenže se ukazuje, že tyto léky nepomohou každému, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Dlouhá desetiletí zpřísňovali zákonodárci pod tlakem veřejnosti bezpečnostní pravidla pro farmaceutický průmysl. Nyní se naopak formuje skupina lidí, která chce kvůli prodloužení života užívat i neprověřené léky. Cynicky hodnoceno: oni chtějí hodně riskovat, a my ostatní bychom – snad – mohli na jejich úkor vydělat.
Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.
Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Vědci pokročili ve strojovém „čtení myšlenek“, tedy v poznání toho, co si zkoumaná osoba myslí. I tady hraje roli využití umělé inteligence. V praxi by to mohlo jednou vést k ovládání počítače nebo třeba i výrobní linky jen svou vůlí, ale také k proniknutí do nejhlubšího lidského soukromí.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
