Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Výzkumníci vyřešili záhadu vzniku jednoho zajímavého minerálu, v laboratoři dokázali řídit jeho utváření, a nabízejí tak možnosti lepší výroby materiálů pro polovodiče, solární panely a další technologie.
Ruská věda se v důsledku agrese proti Ukrajině vytrácí ze světového kontextu. Ruští vědci přestávají spolupracovat se západními odbornými institucemi, zůstávají v izolaci nebo aspoň navazují kontakty s kolegy v Číně nebo Indii. Kuriózním dokladem úrovně nových spojenectví je fakt, že Ruská akademie věd založila ústav pro výzkum myšlenek nynějšího čínského vůdce Si Ťin-pchinga, první takové výzkumné centrum mimo Čínu.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Letoun vypadá jako dron na hraní, ale je výrazně větší. Připravuje se na to, že bude létat mezi mrakodrapy v jihočínském Kantonu. Vejdou se do něj dva cestující. Pilot nebude zapotřebí, stroj poletí automaticky. Další takové létající taxíky se připravují různě po světě. Nevyjasněnou otázkou zůstává, jestli má opravdu smysl pouštět nad přeplněné ulice ještě robotické stroje.
Proč si běžní lidé v Česku pořizují fotovoltaické panely pro domácí výrobu elektřiny? Motivací bývá ekologické povědomí, ale častější je ekonomická rozvaha. Ve hře však bývá i kutilství a zájem o techniku. Což je fajn, protože takto k cíli směřuje více důvodů.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Lososů z umělých chovů v Norsku by mělo být, i pro české zákazníky, v příštích letech ještě podstatně víc než teď. Bude to ovšem vyžadovat změny v jejich krmivu, které nám zatím ještě mohou připadat nezvyklé.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Ze školy si to obvykle pamatujeme tak, že včela nám dává med a ještě opyluje rostliny, včetně zemědělských plodin, takže je moc užitečná. Jenže v měnícím se světě je vše stále složitější – tahle včela na opylování nebude stačit nebo už nestačí. Zčásti snad pomůže věda, ale ještě lepší by byla dobrá ochrana přírody.
