Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?
Zní to krutě: ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo jižní Turecko a severní Sýrii, bylo nevyhnutelné. Věda ví, že v tamním regionu velká zemětřesení byla a budou. Jenom neví, kdy k nim dojde. A kdy přijde na řadu třeba Istanbul.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Evropský letecký výrobce Airbus testuje autopilota, který nejenomže udrží letadlo ve vzduchu, ale v případě potřeby, například když piloti nejsou z nějakého důvodu schopni akce, sám vybere nejvhodnější blízké letiště, přistane na něm a doroluje k terminálu.
Vědci chtějí vnést do současného stavebnictví beton starých Římanů. Vydrží totiž tolik, že se o tom současným stavitelům může jenom zdát v hodně sladkých snech, a dokáže se sám zacelovat. Výzkumníci už založili firmu, která by staré postupy měla modernizovat a dodat do praxe.
Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.
Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.
Evropská kosmická agentura tento týden představila své nové astronauty, je mezi nimi také český vojenský pilot. Velmi zajímavý je však i jiný vybraný kandidát – muž, který v mládí přišel o nohu. Jeho volba svědčí jednak o rovných příležitostech pro osoby s handicapem, ale hlavně o možnostech medicínské techniky, která vrací lidi do běžného života. Ale ne levně.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Evropská unie postupně ❌ zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
