Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ruští vědci nejsou na světových konferencích ani nepublikují nové objevy

Ruští vědci nejsou na světových konferencích ani nepublikují nové objevy
ČTK
Josef Tuček

Ruská věda se v důsledku agrese proti Ukrajině vytrácí ze světového kontextu. Ruští vědci přestávají spolupracovat se západními odbornými institucemi, zůstávají v izolaci nebo aspoň navazují kontakty s kolegy v Číně nebo Indii. Kuriózním dokladem úrovně nových spojenectví je fakt, že Ruská akademie věd založila ústav pro výzkum myšlenek nynějšího čínského vůdce Si Ťin-pchinga, první takové výzkumné centrum mimo Čínu.

Reklama

Ruských vědců účastnících se mezinárodních vědeckých konferencí v Evropě a v USA po začátku ruské agrese na Ukrajině prudce ubylo. „V posledním půldruhém roce klesla ruská účast na mezinárodních konferencích téměř na nulu. Tam, kde bych dříve potkal jednu nebo dvě desítky ruských vědců, teď nevidím žádného, nebo tak jednoho, dva,“ řekl fyzikální chemik Andrej Kaliničev pro web Science|Business zaměřený na evropskou vědu.

Profesor Kaliničev pochází z Ruska, dnes však působí jako vedoucí výzkumný pracovník na francouzské technologické univerzitě IMT Atlantique. Je jedním z mnoha ruských vědců, kteří už dříve odešli pracovat na Západ, protože tam mají lepší podmínky k práci. Dnes jej další špičkoví vědci v odchodu ze země následují, popisuje ruský exilový web Novaja gazeta, i když v době války je to pro ně složitější.

Vědci: Mikroplasty už se dostaly i do mraků, mohou ovlivnit počasí a teploty

Výstraha vědců: mikroplasty už se dostaly i do mraků. Ovlivní počasí i teploty na Zemi

Vzduch, voda, půda, potraviny a dokonce i krev - mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že tyto mikroplasty mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.

Přečíst článek

Pád: ze 6 tisíc odborných příspěvků na 106

Neúčast ruských vědců na mezinárodních vědeckých setkáních je ještě konkrétněji vidět v odborném periodiku nazvaném Journal of Physics: Conference Series, které zachycuje nejnovější výsledky prezentované na mezinárodních konferencích. Fyzika je obor, v němž je ruská věda tradičně silná. V roce 2001 zde publikovali vědci z ruských institucí téměř 6 tisíc příspěvků. V roce 2022, kdy začala ruská agrese na Ukrajinu, počet příspěvků poklesl na 1 023. Letos jich zatím bylo 106.

Reklama

Podobně ubývá výzkumných článků od vědců působících v Rusku i v jiných špičkových mezinárodních publikacích.

Přímé spojení není

Vysvětlení je zčásti jednoduché: pro cestu na Západ potřebují Rusové vízum. Pro vědecké účely by je získat mohli, ale je to obtížné. K tomu se přidává skutečnost, že letecké spojení Ruska s Evropskou unií a s USA bylo přerušeno. Takže i šťastný držitel víza musí přestupovat v Turecku, Spojených arabských emirátech nebo v Srbsku. Cesta se tak protáhne a prodraží na dvojnásobek až trojnásobek. K tomu v Evropě nefungují kreditní karty vydané ruskými bankami, což dále cestování komplikuje.

Prostě, jet na Západ na konferenci nebo na setkání s potenciálními partnery pro společný výzkum a něco tam domluvit je technicky obtížné.

To je první část pravdy. Další vysvětlení podal pro zmiňovaný web Science|Business onkolog Andrej Dudkov. Z Ruska odešel v roce 1990, ale dále s ním spolupracoval. Připravoval společné onkologické projekty, pořádal v Rusku sympozia, do své americké laboratoře v onkologickém centru Roswell Park přijímal hostující ruské vědce. Dnes s ním ruští kolegové omezují kontakt. „Zjevně se bojí brát telefonáty z USA, také e-maily mohou být ,problematické‘,“ hodnotí Dudkov.

Na Antarktidě přistál letoun Boeing 787 Dreamliner společnosti Norse Atlantic Airways

VIDEO: Na Antarktidě poprvé přistálo dopravní letadlo Boeing 787 Dreamliner

Norská nízkonákladová letecká společnost Norse Atlantic Airways má za sebou povedený počin. Jako první na světě přistála - a poté i znovu vzlétla - s dopravním letounem Boeing 787 Dreamliner na letišti Troll na Antarktidě.

Přečíst článek

V současné době probíhá v Rusku několik procesů s vědci obviněnými z vyzrazení státních tajemství, což mohly být i referáty na odborných konferencích či příspěvky ve vědeckých časopisech. Soudní řízení jsou neveřejná, a proto se dají zvenčí jen obtížně hodnotit.

Onkologie, kterou se zabývá Andrej Dudkov, není vojensky důležitým oborem, takže tolik nehrozí, že by ruští vědci byli obviněni z předání důležitých informací na Západ. Ale v současné atmosféře honu na čarodějnice je lepší být opatrný.

Západ dává ruce pryč

Ne všechno se odvíjí jen od chování ruských výzkumníků. Někteří vědci i mimo Rusko mají dojem, že světové vědecké časopisy podvědomě dávají od ruských výzkumů ruce pryč a jejich publikaci odmítají. Zvenčí je však těžké poznat, jestli ruští vědci skutečně mají nové poznatky, které by stálo za to publikovat. Možnosti pro jejich získání se jim totiž scvrkly.

Světové vědecké instituce přerušily s Rusy spolupráci. Ruští vědci byli vyloučeni z evropských programů, jako je i Horizon Europe, klíčový program, který podporuje výzkum sumou 95,5 miliardy eur. Navíc embargo na dovoz nových technologií, laboratorních přístrojů i materiálů do Ruska komplikuje provoz tamních výzkumných laboratoří. Pak může být obtížné dosáhnout nějakých výsledků.

Už se zdálo, že svět konečně má hned dva účinné léky proti obezitě, jenže se ukazuje, že nepomohou každému.

Nové léky na hubnutí. Přinášejí nové naděje, ale i nejistoty

Už se zdálo, že svět konečně má hned dva účinné léky proti obezitě. Že si tlouštíci oddechnou a buď oni, nebo zdravotní pojišťovny sáhnou do kapsy, aby léky zaplatili. Farmaceutické firmy si naopak kapsy namastí. Jenže se ukazuje, že tyto léky nepomohou každému, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Většina průmyslu sankce možná nepozná

Sankce proti Rusku byly přijímány proto, aby jeho vůdce přinutily skončit s agresí proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin však nic takového veřejné nepřipouští. Třeba na červencové konferenci o budoucích technologiích v Moskvě tvrdil, že západní faktická blokáda ruské vědy a omezení jejího přístupu k novým technologiím je neúspěšná.

Ruská vědecká novinářka Aleksandra Borissovová Saleh, držitelka doktorátu z fyzikální chemie, která dnes žije v Itálii, cituje své kontakty, podle nichž sankce proti vědě nemohou ani podkopat ekonomickou základnu Ruska. Akademická věda v Rusku je prý totiž většinou příliš sofistikovaná pro praktické aplikace.

Přeloženo do češtiny: ruský průmysl založený především na těžbě a zpracování nerostných surovin vlastně vědu na vysoké úrovni zas tak moc nepotřebuje. V tomto oboru je vývoj hodně pomalý. Což ale neznamená, že vědecké šance nemají smysl. Ruští odborníci nemohou přehlédnout, co si vyspělý svět o vládci jejich země myslí.

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.

Témata související s realitami:

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme