Správný zákon je i ten, který nevznikne, říká advokátka Jiřina Procházková
Také dobře myšlený záměr může v praxi narazit, zvlášť když se přijímá na poslední chvíli a ve zrychleném řízení. Své by o tom mohli vyprávět čeští podnikatelé, kteří se s nejasnými a rychle se měnícími pravidly dlouhodobě potýkají. „Kvalitní zákon je ten, kolem kterého proběhla diskuze s lidmi z praxe, připomínkovalo se a promyslely se jeho dopady. Bohužel u nás jsme si zvykli na to, že se něco přijme a teprve potom se řeší praxe,“ vysvětluje Jiřina Procházková z advokátní kanceláře Deloitte Legal.
Jaké je podle vás české právní prostředí?
Myslím, že bychom měli být aktivnější při vytváření evropské legislativy, která české právní prostředí do velké míry ovlivňuje. V Česku slýcháme, že když něco požaduje Evropská unie, musíme to bez diskuze schválit, to přitom není pravda. Možnosti jsou, jen je dostatečně nevyužíváme. Často se s tím pojí ještě takzvaný „gold plating“, který tady zejména v posledních letech vídáme. To jsou případy, kdy se nařízení přenese do národní legislativy výrazně přísněji, než požaduje samotná evropská směrnice.
U kterých zákonů jste se s tím setkali?
Například u zákona o ekonomické ochraně státu, který reaguje na evropské předpisy o praní špinavých peněz. Česká verze podstatně rozšiřuje možnost státu zasahovat do advokacie a její nezávislosti. Pokud by byl zákon přijat v původní podobě, stát by mohl v konkrétních případech rozhodovat dokonce i o tom, kdo bude nebo nebude advokátem. Přitom to jde proti základní garanci právního státu. Další případ, který teď rezonuje, je zákon o odčerpávání majetku. I tam se projednává úprava, která jde výrazně nad rámec směrnice. A podobné je to u nového zákona na potírání takzvaného švarcsystému.
Záměr je ale správný, nebo ne?
Naprosto chápu a schvaluji, že je třeba řešit mezery v odvodech a vykořisťování některých typů pracovníků, zejména v případě cizinců. Zároveň se obávám, aby se z toho nestal hon na čarodějnice. Dnes tady máme platformové zaměstnávání nebo různé flexibilní formy spolupráce – a ne za vším je snaha zastírat pracovněprávní poměr. Problém je, že na vše nahlížíme perspektivou minulého století. Jedna forma spolupráce přitom nemůže pokrýt vše od dělnických až po vysoce kvalifikované IT nebo kreativní pozice. Potřebujeme i nové obchodní modely a moderní formy práce.
Umělá inteligence se rychle zabydluje v pracovním životě mladých Čechů. Každodenně ji využívají téměř dvě třetiny příslušníků generace Z a mileniálů, často však bez výraznější podpory zaměstnavatele. AI jim pomáhá nejen s pracovními úkoly, ale také se vzděláváním, kariérou nebo zvládáním stresu, vyplývá z průzkumu společnosti Deloitte.
Mladí Češi si berou AI do práce sami. Firmy za nimi zatím zaostávají
Zprávy z firem
Může se stát, že zmíněné zákony projdou v nynější podobě?
U zmíněného zákona o ekonomické ochraně státu vyvinuly Česká advokátní komora i ostatní právní profese velké úsilí, vznesly připomínky a snaží se jej dostat do normálních kolejí. Podobně se to řeší u dalších zákonů. Věřím, že se nakonec přijmou v rozumné podobě, problémem je ovšem nekoncepčnost. Spousta věcí se řeší na poslední chvíli a ve zkráceném řízení, místo toho, aby proběhlo řádné připomínkové řízení a diskuze. To pak nikdy nemáte jistotu, zda něco neprojde bez povšimnutí.
Není to porušení legislativního procesu?
Formálně vzato není. Často se setkáváme s poslaneckými návrhy, které jdou přímo do Poslanecké sněmovny. Tím se přeskočí tradiční postup, ale obcházení zákona to není, protože tuto možnost zmiňuje přímo ústava. Jen je to takové hledání cest.
Jak tedy poznat dobře napsaný zákon?
Kvalitní zákon je ten, kolem kterého proběhla diskuze s lidmi z praxe, připomínkovalo se a promyslely se jeho dopady. Bohužel u nás jsme si zvykli na to, že se přijme zákon a teprve potom se řeší praxe. Na základě zpětné vazby se novelizuje, a to je špatně. Často se stává, že i dobrý záměr v praxi narazí, proto musíme diskutovat předem.
Který dobře myšlený záměr se podle vás v praxi neosvědčil?
Aktuálním příkladem je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Mluvilo se o tom, že podnikatelům usnadní život, protože se všechny reportovací povinnosti spojí do jedné. Reálně to jen přidělalo práci. Objem dat je obrovský, navíc je to i mocný kontrolní nástroj státu. Dělali jsme si průzkum mezi stovkou zaměstnavatelů, kde téměř devadesát procent z nich upozornilo na technickou nepřipravenost systému, víc než dvě třetiny pak zmínily zvýšenou zátěž HR a mzdových týmů nebo problémy s nejasnou metodikou a výkladem pravidel.
Advokátní kancelář Deloitte Legal má novou CE partnerku. K 1. červnu se jí stala Jiřina Procházková, dosavadní partnerka české kanceláře a vedoucí oddělení pro daňové litigace a řešení sporů. V českém týmu CE partnerů doplní Martina Bohuslava a Petra Suchého a stává se třetím společníkem.
Deloitte Legal rozšiřuje vedení. Expertka na daňové spory Procházková se stala CE partnerkou
Zprávy z firem
V rámci iniciativy Zákon roku upozorňujete naopak na věci, které se povedly. Co všechno hodnotíte?
Díváme se na zákony ze dvou pohledů, které odpovídají dvěma oceňovaným kategoriím. První je věcný přínos pro regulaci podnikání, to je typicky třeba flexinovela zákoníku práce, která do pracovněprávních vztahů doplňuje flexibilitu. Druhý pohled je procesní, takže hodnotíme, jakým způsobem zákon vznikal. Plusové body přináší právě zapojení odborné veřejnosti a dotčených subjektů. V rámci minulých ročníků jsme oceňovali i nápravy špatných zákonů, například restart digitalizace stavebního řízení nebo narovnání podmínek u dohod o provedení práce.
Čím vás zaujala vítězná flexinovela?
Letošní ročník se nesl v duchu drobnějších změn, na které stojí za to upozornit. Flexinovela sice mohla jít ještě mnohem dál, ale je to první, nesmírně důležitý krok. Poptávka po flexibilitě je na trhu práce dlouhodobě obrovská, jakákoli snaha o ni je proto vítaná. To potvrzuje i drtivé vítězství flexinovely v anketě. Zahrnuje i důležité body k větší podpoře pracujících rodičů, bez kterých se dnes neobejdeme.
Která další témata mezi podnikateli rezonují? Jaký zákon nám ještě chybí?
V praxi je poptávka po větší podpoře inovativních firem, výzkumu a vývoje. Na to bychom se do budoucna měli zaměřit. Obecně pak možná trochu paradoxně platí, že správný zákon je i ten, který nevznikne. Regulací přibývá, byznys se potýká s nejasnými a rychle se měnícími pravidly. Potřebujeme větší přehlednost a méně regulací, potom se bude podnikatelům lépe dýchat. Přizpůsobí se všemu, jen potřebují čas, aby se na nová nařízení připravili.
Vraťme se k flexinovele, která by měla umožnit třeba rychlejší návrat z rodičovské dovolené nebo možnost přivýdělku při čerpání rodičovského příspěvku. Bude to mít v reálném životě velký dopad?
Rozhodně je to krok správným směrem, každý střípek skládačky je důležitý. Rodič může zůstat v kontaktu se svým zaměstnáním, což potom usnadní návrat. Ovšem je to jen prvotní nastavení pravidel hry. Důležitější bude praxe, kde stále narážíme na řadu problémů, například na nízkou dostupnost školek. Zákon zajistí právní podmínky, ale péči o dítě rodičům nevyřeší.
Evropský trh fúzí a akvizic se po slabším začátku roku začíná stabilizovat. Podle Deloitte M&A Indexu má ve druhém čtvrtletí v EU a Británii přibýt transakcí. Investoři ale dál pečlivě vybírají: peněz je na trhu dost, nejistoty ale přetrvávají. 
Deloitte: Peněz je na trhu dost. Kupci znovu hledají akviziční příležitosti
Money
Částečné úvazky, o kterých se hodně mluví, zatím v novele nejsou…
Nejsou, a nevím ani o tom, že by existoval konkrétní návrh. Ministerstvo práce a sociálních věcí si ovšem téma flexibility bere dlouhodobě za své a snaží se ho posouvat. Doufejme, že se to podaří.
Věříte, že se jednou dostaneme do fáze, kdy už si zejména ženy nebudou muset vybírat mezi rodinným životem a kariérou?
Až vznikne funkční ekosystém, může to fungovat. Minimálně v prostředí, ve kterém se pohybuji já, ženy žádné zjevné bariéry nemají. Je ale pravda, že toho mají „naloženo“ víc, takže pro ně může být složitější přijmout výzvy a příležitosti, které před nimi leží. Abychom to dokázali změnit, musí fungovat vše od hlídání až po regulaci a flexibilitu zaměstnávání. A také se z toho musí stát společenská norma, je třeba snížit očekávání, která od žen máme. Dnes jdete stále trochu proti zdi a jako máma se musíte neustále obhajovat. Ale platí to samozřejmě i obráceně – muž, který se rozhodne pečovat o dítě, jde také proti proudu.
Jako maminka dvou dětí s tím jistě máte řadu osobních zkušeností…
Ano, s manželem máme na toto téma spousty historek. Třeba když byl syn v nemocnici a byli jsme tam s ním ubytovaní. Potřebovala jsem odejít k soudu, takže se na mě automaticky dívali jako na špatnou matku. A manželovi, který se synem zůstal, zase odmítli sdělit výsledky vyšetření, chtěli počkat na mě. Myslím, že se to postupně mění, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu.
Na pražský realitní trh se dostal byt ve známém domě „s dírou“ na Kavčích Horách. Jde aktuálně o jeden z nejdražších bytů v nabídce realitních kanceláří. Byt o výměře 134 metrů je unikátní zejména svojí polohou s výhledem na západní část Prahy. Je nabízen za 63 milionů korun, nachází se v devátém poschodí domu, má dispozici 4+kk a desetimetrovou terasu.
OBRAZEM: Byt v pražském domě „s dírou“ je na prodej za 63 milionů
Reality
Zmínila jste, že zjevné kariérní bariéry kolem sebe nevnímáte. Znamená to, že alespoň v Česku už se nám podařilo skleněné stropy zbourat?
Zjevné bariéry tady opravdu nevidím, vyhráno ovšem nemáme. Dlouho jsem žila v bublině Deloittu, kde se nic takového neděje, nicméně i v rámci České advokátní komory si všímám, že drobné předsudky tady ještě jsou. Jsou to často jen drobnosti, které ani nejsou myšleny zle, některé ženy si ovšem na jejich základě mohou vytvářet představu, že nejsou dost dobré. A to je pak může brzdit.
Stala jste se jedinou ženou ve trojici společníků Deloitte Legal a jste také místopředsedkyní České advokátní komory, současně s manželem vychováváte dvě děti. Jak se vám podařilo skloubit osobní a pracovní život?
Mám velké štěstí, že mi rodina umožňuje věnovat se kariéře. Ne každý takové štěstí a podmínky má, současně to vyžaduje spoustu kompromisů ode mě i mého okolí. Jinak se mi osvědčilo, že jsem se nikdy nesnažila oddělovat pracovní a soukromý život, neřešila jsem žádný work-life balance. Beru to tak, že mám jeden život, ve kterém se chci cítit dobře a chci být sama sebou, ať už je to doma, nebo v práci. Myslím, že spousta žen dělá chybu v tom, že se snaží ve všech oblastech života přizpůsobit a přistoupit na pravidla hry, která jsou převážně mužská. Ztrácejí pak samy sebe. Přitom se říká, že právě „ženské“ přednosti jako schopnosti empatie nebo komunikace, jsou vlastnostmi budoucnosti.
Jiřina Procházková
Téměř patnáct let se věnuje správě daní, daňovým sporům a regulaci veřejné podpory. Má zkušenosti se zastupováním klientů před správními soudy v Česku i na úrovni Evropské unie. V advokátní kanceláři Deloitte Legal vede oddělení Daňové litigace a Řešení sporů, od letošního června je CE partnerkou. Vede také projekt Zákon roku a letos se stala místopředsedkyní České advokátní komory, kde řídí Výbor pro výchovu a vzdělávání.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Česká ekonomika odolává válkám i drahé ropě. Slabinou zůstávají investice
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
