Korekce akciového trhu kvůli Hormuzu nebyla ani desetiprocentní, říká Šimčák z Broker Consultingu
Umělá inteligence, obrana či energetika jsou témata, která lákají nejen české investory. Strach, že něco propásnou, však mnohdy zvítězí nad čísly a racionalitou, takže nakoupí příliš draze. Často je to přitom nuda v podobě indexů a fondů, která jim vydělá nejvíc. „Portfolio se musí stavět od základů, ne od střechy,“ říká investiční ředitel společnosti Broker Consulting Petr Šimčák.
Spousta lidí se při investicích nechá zlákat aktuálními trendy. Je to dobře?
Většinou ne, říká se tomu tematická past. Firma nebo celé odvětví se stanou populárními, hodně se o tom píše, ceny akcií rostou a investoři mají tendenci nakupovat až ve chvíli, kdy už se dobrý příběh částečně nebo zcela propsal do ceny. I když může jít o kvalitní firmu nebo atraktivní téma, výnosy pak mohou být podprůměrné. Jednoduše proto, že investor nakoupil příliš pozdě a draze.
Jakou zvolit strategii, když takové tituly v portfoliu chci?
Určitě bych je nezatracoval, musí se k nim ovšem přistupovat se strategií a plánem. Zajímalo by mě, kolik lidí, kteří v nadšení kupují akcie populárních firem, si nejprve vytvoří vlastní názor na skutečnou hodnotu společnosti a provede alespoň základní analýzu. Portfolio se musí stavět od základů, ne od střechy. Teprve když mám zdravý mix akcií, dluhopisů a nemovitostí podle investičního horizontu, který je tak trochu nuda, ale dlouhodobě funguje nejlépe, můžu přidávat další produkty včetně konkrétních akcií. Bohatě pak stačí několik jednotlivých akcií, kde ale musím opravdu dobře rozumět každé z nich a přesně vědět, proč to dělám. Pro většinu lidí ale plně postačí ETF nebo podílový fond, který pokryje celý trh.
Která témata dnes patří mezi nejatraktivnější?
Jednoznačně umělá inteligence, obrana či nová energetika. Ale abych investoval do AI, nemusím kupovat konkrétní akcie nebo tematický fond, stačí mi S&P 500, kde má dnes AI největší podíl. Je to fenomén napříč sektory, od polovodičů přes cloud či software, ale i skrze průmyslové firmy, banky a další.
Na ostatní zmíněná témata ale tematické produkty potřebuji, v S&P 500 nebo globálním akciovém indexu je zatím nenajdu.
To je pravda, obranný průmysl, energetická transformace, těžba kovů nebo čisté (zelené) technologie mají v klasických tržních indexech výrazně menší váhu. To samé platí o regionálních investicích. Když si řeknu, že investice ve střední a východní Evropě mohou přinést nadprůměrný výnos, a já si myslím, že mohou, globální akciový index mi je nepokryje, protože váha Česka, Polska, Maďarska a dalších podobných trhů je tam za desetinnou čárkou. Podobné je to s indickými akciemi, jejichž váha je zatím v globálních indexech vzhledem k budoucí důležitosti Indie bezvýznamná. Jde o miliardovou zemi s velkým potenciálem, která je navíc relativně ve slevě, protože proběhla korekce, zatímco ostatní trhy rostly.
Rozhovor vyšel v letním magazínu Newstream CLUB
Ale stále mluvíme o fondech, nikoli o nákupu konkrétních firem.
Ano, pro většinového investora je to nejlepší volba. Investovat do fondů a ETF mohu kvalitně i bez hlubokých odborných znalostí, nakupovat akcie jednotlivých firem už vyžaduje hodně času, úsilí a znalostí.
Hodně lidí se řídí investičními radami, které posbírají na internetu nebo sociálních sítích.
Když kupujete akcie firem, musíte si udělat vlastní průzkum a analýzu. Narazíte na kvalitní komentáře a výsledky, ty jsou ovšem zaplevelené názory, které s kvalitní analytikou nemají nic společného. Aby člověk uměl zdroje číst a rozlišit, musí tomu do jisté míry sám rozumět. I když je pravda, že dnes s tím může trochu pomoci kvalitní AI model, který vyfiltruje tvrzení, fakta, čísla a názory, které dávají smysl. I tak je ale výstup nutné ověřit proti původním zdrojům.
Doporučil byste AI jako finančního poradce?
Jako poradce ne, ale jako dobrého analytika klidně. Kdo umí položit otázku, může dostat poměrně dobrou odpověď. Zase ale musím umět vyhodnotit výstup.
Vraťme se ještě ke globálním indexům, které po nedávných propadech poměrně výrazně rostou. Čím to je?
Hlavním důvodem je vysoký růst ziskovosti firem, který je navíc větší, než se původně očekávalo. To je mocné kombo. Historicky jsme na nadprůměrných výsledcích a děje se to napříč sektory, nejen v těch dnes „nejslavnějších“. Trh zatím do jisté míry ignoruje rizika spojená s válkou v Íránu, cenou ropy nebo inflací. Korekce kvůli Hormuzskému průlivu nebyla ani desetiprocentní, protože ji přebila ziskovost firem a víra investorů, že se situace vyřeší včas. Aby trh zaznamenal vyšší korekci, třeba kolem dvaceti procent, musely by se potkat tři faktory: cena ropy by se nad sto dolary musela držet delší dobu, aby vyvolala vyšší inflaci a reakci centrální banky vedoucí ke zvýšení úrokových sazeb a růstu výnosu desetiletého amerického dluhopisu někam k pěti procentům. Jestli k něčemu takovému dojde, to bohužel nikdo nevíme.
Přesto vzniká řada analýz a predikcí. Jak to na další období vypadá?
Existuje takzvaný sell-side consensus, kde velcí analytici a investiční banky z Wall Street predikují budoucí výkonnost firem. Nyní odhadují, že S&P 500 by se měl koncem roku pohybovat kolem 7500 bodů, což je přibližně dnešní úroveň. Na rok 2027 je průměrný odhad kolem 8300 bodů, což by znamenalo jedenáctiprocentní růst. Čísla je ale nutné datovat, mění se poměrně dynamicky. Sám na dvanáctiměsíční prognózy moc nehraji a neřídím se podle nich, protože trh se dynamicky mění a investování do akcií by mělo mít mnohem delší horizont. Mám rád poučku, že pokud do akcií nechcete investovat alespoň deset let, raději o tom neuvažujte ani deset minut. Čas na trhu je pro většinu investorů nejlepší lék na chyby v načasování.
Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
250 let USA: Proč je burza jedním z hlavních trumfů Ameriky
Trhy
Někteří kritici říkají, že zhodnocení jsou dána pouze velkým očekáváním, nikoli realitou. Vy indexům dlouhodobě věříte?
To už se dostáváme k filozofii toho, co jsou investice. Je to víra, že dnes odložím peníze a po určité době budu mít víc. Čím delší horizont, tím větší jistota, protože se vyhladí cykly i základní psychologie zahrnující nadšení, chamtivost, strach, recesi nebo euforii. Když tohle všechno zmizí, zůstane fundament, že se lidstvo někam posouvá, generuje hodnotu, je produktivnější a efektivnější. Víra v indexy není nic jiného než víra v základní řád světa. Index nebo aktivně řízený diverzifikovaný fond jsou podle mě sázkou na jistotu. I když jejich složení bude za pár let jiné.
V jakém smyslu?
Je téměř statistická nutnost, že klidně i polovina dnešních firem do deseti let z indexu zmizí. Když se podívám na historii S&P 500, který je v současném „setupu“ od padesátých let minulého století, přes devadesát procent firem už tam není. Jednoduše proto, že nebyly úspěšné. Přesto to ve stejném časovém horizontu byla nejúspěšnější investice ze všech tříd aktiv. Desetina firem stačila k tomu, aby byl celek úspěšný.
Bavili jsme se o obraně nebo technologiích. Jsou v investicích i další témata, která dnes investory lákají?
Je třeba rozlišit veřejné akcie, tedy indexy a fondy, od venture kapitálu a private equity. Tam je hodně zajímavých příležitostí, které investoři postupně objevují. Zatímco veřejnému trhu dominují Spojené státy, v neveřejném segmentu najdete špičkové investiční příležitosti i v západní i východní Evropě či Asii. Výkonnost fondů kvalitních správců je skvělá, doručují dvouciferné výnosy a máme tady krásné příběhy úspěšných firem napříč obory. Tématem tedy není konkrétní sektor, ale spíš samotný vstup do privátního investování, které se postupně demokratizuje. U privátních trhů je ale velký rozptyl výsledků v závislosti na správci fondu, jehož výběr je tak velmi důležitý. Navíc je třeba počítat s omezenou likviditou, delším horizontem a vyššími poplatky.
Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.
Bankéř Ivan Šramko: Česká inflace je pod kontrolou, rizikem je nepředvídatelný svět
Leaders
Jak se demokratizuje?
Dřív jste na venture fondy nebo private equity potřebovali desítky nebo stovky milionů korun, dnes lze investovat i jednotky milionů. Kromě toho se objevují snahy přiblížit tato aktiva běžné veřejnosti prostřednictvím penzijních fondů, kde si na ně mohou sáhnout investoři spořící pár tisíc měsíčně. Jen je pak důležité posoudit, zda dodatečné náklady udrží přidanou hodnotu.
Petr Šimčák
Vystudoval ekonomii a psychologii na Masarykově univerzitě v Brně, je také držitelem titulu CFA. V oblasti správy aktiv a financí má více než 25 let zkušeností. Od roku 2024 zastává pozici investičního ředitele v Broker Consultingu a je místopředsedou představenstva Moneco investiční společnosti.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Money
