Česko se bez větrníků obejde, ale levné to nebude, říká manažerka E.ON

Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.

Kdo za vámi v oblasti komplexních energetických řešení nejčastěji přichází?

Je to široké spektrum zákazníků od průmyslových firem přes developery až po města. Na začátku často bývá téma ceny energií nebo potřeba větší předvídatelnosti nákladů. Velmi rychle se ale dostáváme i k dalším otázkám, například k nedostatečné kapacitě připojení, potřebě vlastní výroby nebo k tomu, zda chce zákazník investovat vlastní kapitál do energetické infrastruktury. Pro řadu firem dává větší smysl soustředit investice do svého hlavního byznysu a energetické řešení postavit na dlouhodobém partnerství. Jedním z modelů, které v takové situaci využíváme, jsou PPA projekty.

Jak fungují?

V principu se jedná o dlouhodobý kontrakt mezi výrobcem elektřiny a zákazníkem. Jde o to nastavit na delší období cenu i podmínky dodávky a v případě obnovitelných zdrojů zároveň podpořit jejich vznik.

Zjednodušeně můžeme rozlišit offsite řešení, kdy je výrobna elektřiny mimo areál firmy, a onsite variantu s výrobnou přímo u zákazníka. To znamená, že energetická společnost zafinancuje, postaví a dlouhodobě provozuje zdroj elektřiny přímo v areálu firmy nebo jiné instituce. Zákazník nemusí investici realizovat z vlastních zdrojů a současně nakupuje elektřinu vyrobenou přímo v místě spotřeby. Zejména v západní Evropě a ve Spojených státech jsou PPA projekty běžnou součástí energetického trhu.

Objevují se tato řešení i v Česku?

Ano, zatím především v průmyslových areálech, logistických centrech, u administrativních budov nebo veřejných institucí. Jeden z projektů jsme realizovali ve spolupráci s japonskou společností AGC, která vyrábí skla pro stavebnictví a automotive. Fotovoltaické elektrárny jsme jim instalovali v několika provozech, pro firmu to přitom znamenalo nulovou vstupní investici. Věřím, že další společnosti se budou přidávat a dlouhodobé energetické kontrakty budou hrát do budoucna stále významnější roli.

Jak se v čase mění energetická témata, která velcí odběratelé řeší?

Hodně je ovlivňují regulace i dění ve světě. Dnes se mnohem víc řeší bezpečnost dodávek, větší energetická soběstačnost a předvídatelnost nákladů. Proměnil se také přístup k dekarbonizaci. Regulatorní požadavky v oblasti ESG reportingu se zmírnily, ale u velkých firem téma rozhodně nezmizelo. Spíš se posunulo z čistě regulatorní roviny do roviny konkurenceschopnosti. Firmy dnes mnohem více počítají, která opatření jim dávají ekonomický smysl a současně snižují emise. Roste také význam elektrifikace a stále častěji se hledá správný mix technologií pro konkrétní provoz.

Jsou v Česku tendence zbavit se kompletně plynu?

Česká transformace energetiky probíhá trochu jinak než třeba v Německu. Plyn u nás stále hraje důležitou roli a v některých oblastech bude ještě nějakou dobu fungovat jako přechodový zdroj. Smysl vidím například ve vysoce účinné kogeneraci, stále častěji ale v kombinaci s dalšími technologiemi, jako jsou elektrokotle, tepelná čerpadla, fotovoltaika nebo baterie. Právě k takovým hybridním řešením směřujeme a podobný vývoj vidíme i v zahraničí. Kde to jde, tam se z plynu stává doplňkový nebo záložní zdroj.

Má plyn své místo také u nově vznikajících developerských projektů?

S projekty, kde by na první dobrou zaznělo, že chtějí primárně plyn, se už tak často nesetkávám. Je pravda, že v tomto ohledu máme velkou výhodu, protože Česko disponuje kvalitní sítí centrálního zásobování teplem. Proměňuje se ale způsob, jakým se teplo vyrábí, a teplárny postupně kombinují více zdrojů a technologií. Zdrojovou základnu jsme měnili také v naší teplárně Mydlovary, plynový kotel tam ale zůstal jako součást řešení. To je důležité z hlediska bezpečnosti a rychlosti náběhu, protože u dodávek tepla si výpadek nemůžeme dovolit.

Nebrzdí nás jistá konzervativnost, kdy se neradi zbavujeme osvědčených věcí, v tomto případě právě plynu?

Myslím, že jsme spíš pragmatici, a jsem za to docela ráda. Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika. Potřebujeme mix různých zdrojů, které se navzájem doplňují a každý v systému plní jinou roli. Vedle plynu je to jádro, fotovoltaika a do budoucna ve větší míře snad i vítr. Právě diverzifikace nám dává větší stabilitu, bezpečnost a menší závislost na jednom typu zdroje.

Rozhovor s Lenkou Vaněk vyšel v podzimním vydání magazínu Newstream CLUB

Vítr nyní budí velké emoce…

To ano, a myslím, že se debata někdy příliš zužuje jen na samotné větrné elektrárny. Měli bychom se ale bavit o celém energetickém mixu a o tom, jakou roli v něm jednotlivé zdroje mají. Nejde jen o to, kde budou větrné elektrárny stát, ale také co mohou přinést energetickému systému jako celku, tedy například větší diverzifikaci domácí výroby. Zároveň chápu, že lidé mohou mít k větrným projektům výhrady a je správné o nich otevřeně diskutovat. Taková debata by ale měla stát především na relevantních datech, konkrétních dopadech jednotlivých projektů a jejich zasazení do širšího kontextu české energetiky.

Jaká je nálada, když se bavíte s městy?

Nedá se to říct paušálně, postoje se liší obec od obce. Lidé mají přirozeně otázky a také obavy z nových věcí, zvláště z těch, které je mohou nějak ovlivnit. Na nás je přinášet relevantní informace, otevřeně vysvětlovat konkrétní dopady a vést s obcemi férovou debatu.

Určitě bych ale nechtěla nikomu diktovat, kde mají větrné elektrárny stát. Lidé mají právo takový projekt odmítnout, pokud je argumenty pro jeho realizaci nepřesvědčí. Současně ale platí, že pokud se pro projekt rozhodneme, neměla by jeho příprava a povolování trvat deset let. Právě zrychlení a zjednodušení těchto procesů je jedním z cílů akceleračních zón. Když se na něčem shodneme, měli bychom být schopni efektivně jednat.

Když se podíváme na český energetický mix, dokážeme se bez větru obejít?

Do jisté míry ano, ale je to pro nás dražší a stále složitější. Nejde totiž o to postavit jednotlivé zdroje proti sobě. Jádro nám může poskytovat stabilní nízkoemisní základ, zatímco fotovoltaika a vítr mají rozdílné výrobní profily a mohou se dobře doplňovat. Právě kombinace různých zdrojů nám umožňuje vytvářet vyváženější energetický systém a lépe využívat domácí výrobu elektřiny.

Lenka Vaněk

Během své dosavadní kariéry zastávala pozici ředitelky inovací a dekarbonizace ve společnosti ČEZ ESCO. Dříve působila také ve společnosti EY, kde vedla inovační platformu wavespace v Praze a zaměřovala se na podporu strategických změn, inovací a rozvoje nových příležitostí. Dnes je šéfkou české divize Energy Infrastructure Solutions společnosti E.ON, která se zabývá energetickými řešeními pro firemní zákazníky, průmysl i development.

Hon na investiční byty může bydlení ještě prodražit, varuje šéf FLETu

Názory

Dostupnost bydlení, rychlost výstavby, hypotéky, prázdné byty nebo jejich zdanění patří mezi témata, která se před komunálními volbami stále výrazněji prosazují ve veřejné debatě. Jednotlivé návrhy se liší, všechny ale ovlivňují, kolik bytů bude na trhu k dispozici a za jakých podmínek.

Komerční spolupráce

Přečíst článek