Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.
Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do Česka přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
Největší světoví dluhopisoví investoři začínají naopak sázet na vývoj, který by hypotéky v Česku dále, citelně zlevnil. Například největší americká banka JP Morgan nebo PIMCO, jeden z největších dluhopisových fondů světa, nyní sázejí na to, že dopad války v Íránu bude tak drtivý, že zapříčiní fatální ochromení světové ekonomiky.
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v ČR vykazují o desítky procent vyšší marže, než je běžné, zjistila největší švýcarská banka UBS.
První měsíc války v Íránu zajistil českému státu o zhruba 850 milionů korun vyšší inkaso daní z benzínu a nafty. Letos si může přijít na dalších extra 15 miliard.
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Zbrojařská skupina Czechoslovak Group po silném vstupu na burzu naráží na realitu trhu. Po slabším přijetí výsledků a zhoršeném globálním sentimentu její akcie klesly pod upisovací cenu a firma ztratila pozici nejhodnotnější české společnosti. Tu znovu přebírá ČEZ.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.
Dnes dotažená dohoda o volném obchodu mezi EU a Austrálií podpoří český průmysl, ale i další odvětví tuzemské ekonomiky, jimž by se měl zlepšit odbyt a konkurenční podmínky na australském trhu. Evropská komise v jejím důsledku očekává nárůst vývozu zboží z EU do Austrálie až o třetinu.
