Česká zbrojovka Czechoslovak Group je po hodině obchodování na burze o skoro 100 miliard korun dražší než ČEZ, dosavadní jednička. Nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou firmou se Czechoslovak Group stala hned po zahájení obchodování, kdy její akcie vyskočily o 28 procent nad upisovací cenu.
Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Vyčkat a vydělat. Strategie, která Evropě funguje proti Trumpovi. Chladná hlava se znovu ukazuje jako nejlepší strategie.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.
Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 tisíc korun ročně.
Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.
Dnes na burzách klesají aktiva spjatá s USA; dolar, americké dluhopisy či americké akcie. Hantýrkou investorů, mezinárodní investoři „prodávají Ameriku“. Děje se tak za časného asijského obchodování, leč též v rámci obchodování a termínovými kontrakty na americké akcie. Burzy v USA se teprve otevřou, stejně jako ty evropské.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová by ráda jednala s Američany separátně, bez přítomnosti jejího dánského protějšku. Prezidentu USA Donaldu Trumpovi se tak daří vrážet klín mezi Grónsko a Dánsko, uvedl včera list Financial Times. Pravděpodobnost získání Grónska administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa tak dále stoupá, což je v nadcházejícím týdnu patrně projeví i na burzách. Ty však dění kolem Grónska zahrnovaly do cen akcií v uplynulých dnech, zejména po zásahu USA ve Venezuele.
V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.
Nejvyšší soud USA může už dnes rozhodnout o osudu takzvaných recipročních cel zavedených administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by soud cla shledal protiprávními, šlo by o dosud největší porážku Trumpa v jeho druhém funkčním období. Rozhodnutí by se přitom neomezilo jen na Spojené státy – mohlo by ovlivnit globální finanční trhy, výnosy státních dluhopisů i úrokové sazby v Česku a zároveň dále podpořit růst cen zlata a stříbra.
Benzín byl letos 5. ledna o 14 haléřů na litr levnější než na Silvestra 2025, nafta pak o 12 haléřů. Pohonné hmoty tedy dále zlevňují i letos, navzdory napjaté situaci kolem Venezuely a její ropy. V příštím týdnu by pohonné hmoty v ČR měly zlevnit dále, o 30 haléřů na litr v případě benzínu a o 15 haléřů na litr v případě nafty. Pokles cen nafty je slabší kvůli chladnému počasí, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, což se pak projevuje i slabšími pokles cen nafty motorové.
