Cena ropy v korunách je meziměsíčně plně srovnatelná, ba dokonce mírně nižší, přesto motorová nafta stála – a stojí – u českých čerpacích stanic v první polovině července meziměsíčně průměrně o 1,10 koruny na litr více. Proč tomu tak je?
Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila.
Včera termínový kontrakt pro rok 2027 na povolenku EU pro domácnosti uzavřel na londýnské burze ICE na ceně 76,44 eura za kus .Cena je citelně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí, a to i když tento strop upravíme o inflaci (strop je stanovený v cenách roku 2020).
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo 30procentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Americký prezident Donald Trump hodlá zavést na dovoz z EU clo ve výši 30 procent, a to od 1. srpna. To je vyšší clo, než jaké na ni uvalil v rámci stanovení svých recipročních cel začátkem dubna, které činilo pouze 20 procent. Vyjednavačům EU se tedy nedaří si Trumpa naklonit, spíše naopak. Clo ve výši 30 procent chce Trump zavést také na dovoz z Mexika.
Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
Chorvatsko se z někdejšího cenově dostupného cíle mění v destinaci, kde si člověk dvakrát rozmyslí, jestli si dá mořské plody, nebo raději vodu s citronem. Zato skokově roste zájem Čechů o Albánii, která pořád patří k cenově nejdostupnějším zemím u moře.
Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Bulhaři jsou k němu po včerejšku výrazně blíže než Češi, mají ale notně horší rating. Eurozóna ztrácí na pověsti elitního klubu, pokud ji vůbec kdy měla.
Evropská unie chce cestujícím zaručit právo na příruční zavazadlo zdarma. Na první pohled jde o vítězství pro spotřebitele. Konec skrytých poplatků, větší férovost. Jenže realita je jiná: právě příplatky za zavazadla drží ceny letenek nízko. Odebereme-li nízkonákladovým aerolinkám klíčový zdroj příjmů, levné létání přestane být levné.
Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.
Podíl EU na globálních emisích oxidu uhličitého klesl mezi lety 2017 a 2023 z 8,66 procenta na 6,64 procenta (viz graf níže). Do roku 2030 její podíl pravděpodobně klesne pod pět procent, i pokud nebudou uplatněna žádná nová opatření v této oblasti, například emisní povolenky pro domácnosti nebo uhlíkové clo.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.
