Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Češi, kteří si zvykli na to, že víkendový výlet do Londýna nebo Říma vyjde levněji než lístek na vlak z Prahy do Ostravy, zažívají střet s realitou. Dovolená „za pár stovek“ je pryč. Geopolitické otřesy na Blízkém východě tvrdě dopadly na jednu z klíčových tepen dnešní mobility – na trh s leteckým palivem.
Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.
Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.
Burzy Trumpovým hrozbám nevěří a na další vývoj války v Perském zálivu hledí s opatrným optimismem. Akcie i zlato nyní rostou, ropa naopak klesá.
Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Češi letos plánují nejchudší Velikonoce za poslední roky, utratí za ně „jen“ 8,3 miliardy korun, o zhruba miliardu méně než loni. Příprava beránka či mazance zlevní zhruba o 20 procent.
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.
Česko je zemí vymírajících občanů i jejich sňatků. Loni zemřelo o takřka 36 tisíc více obyvatel Česka, než se jich narodilo. To je nejvyšší rozdíl od roku 1919. Nejméně od první světové války bylo také sňatků, ani ne 43 tisíc. Zatímco vymírání lidí v Česku přetáčí do přírůstku početního stavu obyvatelstva z dlouhodobého hlediska vysoce nadprůměrná imigrace – loni se do Česka přistěhovalo bezmála 111 tisíc osob – v případě sňatků se žádné přetočení do příznivějších hodnot nekoná, cizinci sňatečnost nezachraňují.
Americký prezident Donald Trump dnes vyzval Izrael k zastavení 💥💥💥 úderů v Libanonu, útočit by podle něj neměla ani druhá strana. Prohlásil rovněž, že dohoda, která by zajistila mír v regionu, je velmi blízko. Izrael dnes zaútočil na cíle radikálního hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu. Útok přišel v době, kdy se očekává podpis dohody o ukončení války mezi Íránem a Spojenými státy.
Švýcaři podle předběžných výsledků ⛔⛔⛔ odmítli návrh krajní pravice na omezení obyvatel na nejvýše deset milionů. Uvádí to s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. Volební účast dosáhla téměř 60 procent a proti hlasovalo 54 procent voličů, ukazují odhady. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.
Číst víceÍrán zatím ❌❌❌ nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala podle AFP íránská polooficiální agentura Fars.
