Sváteční zákaz diskriminuje velké prodejny. Stovky milionů zamíří k pumpám a malým obchodům
Zavřené velké obchody mohou během Dne české státnosti přijít v čistém vyjádření zhruba o 500 až 900 milionů korun tržeb, středový odhad činí asi 700 milionů. Nejde ale o ztrátu celé ekonomiky – část útrat se přesune na jiné dny, na internet, k menším prodejnám, restauracím nebo čerpacím stanicím.
Dnešní uzavření velkých obchodů připraví dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Dnes, 28. září, kdy Česko slaví Den české státnosti, musí podle zákona zůstat zavřené maloobchodní prodejny s prodejní plochou přesahující 200 metrů čtverečních. Zákaz se tedy týká zejména supermarketů, hypermarketů, velkých prodejen elektroniky, nábytku, oděvů či obchodních center. Výjimku mají například čerpací stanice, lékárny nebo prodejny na letištích a některých dopravních uzlech.
Pokud bychom počítali pouze s tím, kolik by velké kamenné obchody za normálního provozu dnes utržily, lze jejich hrubý výpadek orientačně odhadnout na 1,5 až 1,8 miliardy korun. Toto číslo ale není skutečnou ekonomickou ztrátou. Velká část dnešního nákupu se jednoduše přesune na jiný den. Lidé si nakoupili více už o víkendu, případně větší nákup odloží na úterý. Další část spotřeby se přesune na internet.
Příznivější výhled ratingové agentury S&P Global Ratings není jen oceněním dlouhodobé kondice české ekonomiky, ale také důvěrou v současný kabinet, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj agentura počítá s pokračováním obezřetné hospodářské politiky Babišovy vlády, i když do svého scénáře zahrnuje vyšší výdaje, rozpočtové deficity i investiční projekty včetně Dukovan.
Lukáš Kovanda: 20 důvodů, proč je nový posudek S&P vysvědčením Babišovy vlády
Názory
Právě tento efekt je dnes výraznější než při zavádění zákona před deseti lety. Internetové nakupování od té doby velmi zesílilo. Český statistický úřad uvádí, že za celý rok 2025 vzrostly maloobchodní tržby reálně o 3,5 procenta a nejvíce k jejich růstu přispíval právě internetový a zásilkový prodej.
Ztráta stovek milionů
Čistou ztrátu velkých obchodů proto lze odhadnout přibližně na 40 procent jejich hypotetického dnešního obratu. Z hrubého výpadku kolem 1,7 miliardy korun by se tedy zhruba miliarda mohla vrátit v podobě nákupů uskutečněných jindy nebo jiným prodejním kanálem. Zbývajících zhruba 700 milionů korun představuje tržby, které velké kamenné prodejny pravděpodobně skutečně ztratí.
Ani těchto 700 milionů korun ale nelze zaměňovat za ztrátu české ekonomiky. Část peněz totiž skončí u malých obchodníků, kteří dnes otevřít mohou, část v restauracích, na čerpacích stanicích nebo v jiných službách. Z pohledu celé ekonomiky tak dochází především k přesunu spotřeby mezi jednotlivými prodejci a jednotlivými dny.
Je také třeba rozlišovat mezi tržbou a ziskem. Jestliže obchod přijde o 700 milionů korun tržeb, neznamená to, že o stejnou sumu klesne jeho zisk. Obchodník zároveň neprodá příslušné zboží, takže mu nevznikne jeho pořizovací náklad, a ušetří také část provozních výdajů. Na druhé straně fixní náklady, například nájemné, odpisy nebo velká část nákladů na energie, běží dál.
Ekonomicky tak nejde ani tak o to, že by dnes Česko přišlo o miliardy korun spotřeby, ale spíše o to, kdo tuto spotřebu získá a kdy se uskuteční.
Současně se tím ukazuje určitý paradox zákona. Zaměstnanec supermarketu o ploše 201 metrů čtverečních má dnes volno, zatímco zaměstnanec prodejny jen nepatrně menší, třeba o ploše 199 metrů čtverečních, pracovat může. Hranice 200 metrů čtverečních je administrativní a sama o sobě nemá ekonomické opodstatnění. Proto také debata o smyslu podobných omezení nekončí ani deset let po zavedení zákona.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
