Lukáš Kovanda: Česko se zadlužuje, ratingový výhled se přesto zlepšuje. Proč? Podívejte se na Slovinsko
Česko se zadlužuje rychleji a míří k vyšším deficitům, přesto to podle ratingové agentury S&P nemusí znamenat zhoršení jeho hodnocení. Rozhodující totiž není jen samotný růst českého dluhu, ale také vývoj v zemích se srovnatelným ratingem, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud se budou ostatní státy zadlužovat stejným nebo ještě rychlejším tempem, může si Česko relativně polepšit – a dočkat se i zvýšení ratingu.
Česko se zadlužuje poměrně rychle, jenže některé srovnatelné země ještě rychleji. I proto nelze vyloučit, že S&P český rating nakonec ještě zlepší. Světově významná ratingová agentura v pátek České republice poměrně nečekaně zlepšila ratingový výhled, což značí, že země by se v dohledné době mohla dočkat zvýšení samotného ratingu – v očích dané agentury poprvé od roku 2011.
Zní to zvláště, ale ani citelně rostoucí veřejné zadlužení a poměrně výrazné deficity, které ČR nyní má vykazovat, nemusí být překážkou zlepšení ratingu.
Příklad Slovinsko
Český čistý vládní dluh má podle S&P vzrůst z 31 procent HDP v roce 2025 na zhruba 38 procent roku 2029. Bezpochyby jde o citelné zhoršení. Jenže rating není soutěž se sebou samým. Je to také srovnání s ostatními.
Příznivější výhled od S&P sice přinesl vládě Andreje Babiše důvod k radosti, jiné ratingové agentury ale upozorňují na uvolňování fiskální politiky a rychlejší růst českého dluhu. Ani relativně dobrá výchozí pozice veřejných financí není důvodem k bezstarostnosti, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Pochvaly ani kritiky ratingových agentur na nebezpečném zadlužování nic nemění
Názory
Ilustrativním příkladem je Slovinsko.
To má u S&P dokonce vyšší rating, AA, zatímco Česko AA−. Přitom hrubý veřejný dluh Slovinska činí zhruba 65 procent HDP a Evropská komise čeká pro rok 2027 schodek 3,5 procenta HDP – tedy přesně tolik, kolik plánuje česká vláda.
Česko přitom vstupuje do období vyšších deficitů s výrazně nižším hrubým zadlužením, o takřka 20 procentních bodů, neboť činí přibližně 46 procent HDP. A S&P ve svém pátečním zdůvodnění zlepšení ratingového výhledu ze „stabilního“ na „pozitivní“, uvádí, že český čistý dluh zůstává umírněný ve srovnání se zeměmi s podobným ratingem.
To je zásadní.
Pokud se totiž v Evropě stávají schodky kolem 3 až 4 procenta HDP běžnějšími kvůli obraně, energetice a investicím, může se relativní pozice Česka zlepšovat, i když jeho vlastní dluh roste.
Jinými slovy: Česko se fiskálně zhoršuje, ale pokud se jeho ratingoví konkurenti zhoršují stejně nebo více, nemusí to český rating stáhnout dolů. Naopak může přijít i zlepšení.
