Secesní činžovní domy na Masarykově nábřeží vznikaly před více než stoletím jako reprezentativní bydlení na jedné z nejexponovanějších pražských adres. Rekonstrukce bytu v domě architektů Josefa Brzáka a Františka Weyra z let 1903 až 1905 ukazuje, jak lze takový prostor přizpůsobit současnému životu, aniž by přišel o svou historickou hodnotu.
Fidurock šlape na plyn v nájemním bydlení. Rezidenční fond během několika týdnů narostl o stovky milionů korun a s novou brněnskou akvizicí už spravuje aktiva za více než 1,25 miliardy.
Český výrobce dveří a zárubní Doornite vstupuje na trh START pražské burzy. Investorům chce nabídnout až 20 procent nových akcií a získat nejméně 80 milionů korun. Kapitál má urychlit investice do výroby, zvýšit její kapacitu a může posloužit také k financování akvizic.
Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.
Ze staré stodoly zůstaly jen kamenné zdi. Na nich dnes stojí bílý Stair House, který malířka Lu Jindrák Skřivánková proměnila v osobní svět plný umění, designu a nečekaných detailů. Betonové schodiště tu funguje jako socha, pod střechou se ukrývá meditační místnost a celý dům je pojatý jako jedno velké autorské dílo propojené s okolní krajinou.
Stovky originálních betonových dílců, robot přímo na staveništi a věž, která bude zároveň lezeckou stěnou. Kostel podle návrhu Zdeňka Fránka vstupuje do další fáze výstavby a technologie 3D tisku v něm dostane výrazně větší prostor, než se původně plánovalo.
Vršovice se postupně zbavují části své průmyslové minulosti. Na místech bývalých továren a administrativních areálů vznikají stovky bytů, obchody i nové veřejné prostory. Vedle projektu Connect Vršovice se rozbíhá přestavba někdejšího Koh-i-nooru a připravuje se také proměna areálu bývalého Chemapolu. Čtvrť se tak dostává do podobné fáze vývoje, jakou v minulých desetiletích prošel Karlín.
Dnes prázdné pozemky, za pár let tisíc bytů. Praha ukázala první podobu nové čtvrti u metra D, kde mají vedle bydlení vzniknout obchody, služby, školka a další veřejná vybavenost.
Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Konec kantýnového modelu. Automat Matuška na Hradčanské ruší výdejní pult, otevírá kuchyni hostům a přidává několik míst k sezení přímo u kuchyně. V hlavní roli zůstává pomalu uzené maso, které se připravuje až 14 hodin.
Dřevo na jeden rodinný dům přiroste podle zástupců oboru v českých lesích zhruba za dvě minuty. Tuzemští výrobci chtějí místo kulatiny vyvážet hotové stavební konstrukce a získávat více zakázek na bytové domy, školy či nemocnice. Proč se tedy ze dřeva nestaví víc? V debatě Newstream Leaders Byznys Talks zaznělo, že vedle technologií rozhodují zkušenosti projektantů, přístup veřejných zadavatelů, ekonomika developmentu i délka povolování.
Dobře navržený dům není jen otázkou vzhledu. Ovlivňuje, jak se v něm pohybujeme, odpočíváme i jak spolu doma fungujeme. Architektka Monika Zvonková vysvětluje, proč může špatná dispozice přidávat každodenní napětí, proč je denní světlo jednou z nejlepších investic a proč by měl dobrý dům fungovat nejen dnes, ale i za dvacet let.
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
