Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Zateplení, fotovoltaiku nebo nový zdroj tepla bude možné financovat úvěrem, u něhož domácnost nebude platit úroky. Ty za ni po celou dobu splácení uhradí Státní fond životního prostředí.
Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Barokní zámek v Čechticích na Benešovsku hledá kupce. Za 33 milionů korun nabízí 24 hotelových pokojů, sály i vinárnu, v současnosti je ale mimo provoz. Nemovitost patří fondu Realita, který spravuje investiční společnost ATRIS ovládaná bratry Martinem a Václavem Klánovými, majiteli developerské skupiny Amadeus Real Estate stojící za proměnou pražského obchodního domu Máj.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
Bývalý průmyslový areál ve Vokovicích mizí. Na jeho místě se chystá výstavba 224 bytů, rodinných domů, školky a prostor pro služby.
Spotřebu vody sleduje méně než polovina domácností. Ve městech je situace ještě horší. Podle Barbary Kotulánové ze společnosti Wavin nestačí apelovat na kratší sprchování. Klíčem jsou chytřejší domy, retenční systémy a lepší práce s dešťovou vodou.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Evropská města mění parkoviště v parky, bývalá letiště v desítky hektarů zeleně a dopravní plochy v místa pro lidi. Pět finalistů letošní Evropské ceny za městský veřejný prostor ukazuje, jak radikálně lze město proměnit. Praha má podobné ambice, cesta od návrhu k realizaci je ale často podstatně delší. U Václavského náměstí trvalo jen od architektonické soutěže ke stavebnímu povolení třináct let.
Praha se po desetiletích znovu vrací k výstavbě velkých městských čtvrtí. Podle architektů Jaroslava Wertiga a Borise Redčenkova z ateliéru A69 Architekti je správné, že se development přesouvá z okrajů města zpět na brownfieldy a do širšího centra. Nové čtvrti ale podle nich nemají být jen souborem domů. Potřebují ulice, náměstí, parky, různorodost a jasný vztah k charakteru Prahy.
Burčák už nemusí znamenat sladký nápoj v PET lahvi od stánku u silnice. V Mikulově se z něj stejně jako z vína stává součást moderní gastronomie. A není sám. Město pod Pálavou se v posledních letech proměnilo v jednu z nejzajímavějších gastronomických destinací jižní Moravy. Vedle vinařství tu rostou moderní restaurace, bistra, kavárny i podniky oceňované průvodcem Gault&Millau.
Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Aukční sál už není jediným místem, kde se rozhoduje o ceně obrazu. Díky internetu mohou při dražbách přihazovat lidé z celého světa, což rozšiřuje okruh potenciálních kupců. Podle Matyáše Kodla z aukčního portálu Artslimit se online dražby staly plnohodnotnou součástí trhu s uměním.
