Na pozemku, který vypadal spíš na rodinný dům, vznikla třináctibytová bytovka. Architekti museli dostat poměrně velký dům mezi zahrady rodinných domů, aniž by jim vzali soukromí. Výsledkem je zalomená stavba s 13 byty, terasami, zahradami a výraznými balkony.
Pražský byt už dávno není levný. Zajímavé ale je, co se děje uvnitř trhu. Zatímco ceny novostaveb se prakticky nehýbou, starší cihlové byty se v hlavním městě dostaly na jejich úroveň. A paneláky, dlouho vnímané jako dostupnější alternativa, zdražují ještě rychleji.
Místo demolice a novostavby přišla nástavba. Pražský činžovní dům v lokalitě U Harfy má nové patro se čtyřmi byty, opravený krov a další úpravy za celkem 25 milionů korun.
Bývalá skládka se má proměnit v jednu z největších hokejových arén v Evropě. Pardubické „vejce“ za 12,5 miliardy dostalo stavební povolení. Do haly se při hokeji vejde přes 22 tisíc lidí, na koncert až 25 tisíc.
Po více než čtvrtstoletí končí v Praze éra územního plánu z roku 1999. Metropolitní plán má odblokovat rozvoj velkých území a vytvořit kapacitu až pro 350 tisíc bytů. Realitní trh ale ví, že mezi novou regulací a skutečným jeřábem na stavbě mohou být ještě roky.
Nejdřív byl starý dům v centru Kutné Hory. Pak přišly vlastní peníze, tři roky na stavbě, památkáři, řemeslníci a spousta rozhodnutí, která se nedala odložit na zítřek. Architektka Jana Zadák si vyzkoušela, co se stane, když se z člověka navrhujícího domy stane jejich investor i budoucí provozovatel.
Pražský hrad čeká v příštích letech jedna z největších investičních vln za poslední desetiletí. Připravuje se edukační centrum za zhruba 200 milionů, rekonstrukce historických objektů i nové architektonické osvětlení, jehož náklady se mají pohybovat ve stovkách milionů. „To, co si památka vydělá, dostává zpátky,“ říká v podcastu Realitní Club šéf Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Pražský hrad ročně navštíví téměř 13 milionů lidí. Ne všichni ale míří na placené okruhy. Stále více se má podle šéfa Správy Pražského hradu Pavla Vyhnánka stát také místem pro Pražany a běžné procházky. V rozhovoru pro Newstream prozradil, kdy na Hrad přijít, kam se vydat za klidem a proč se jeho správa snaží areál více otevřít městu.
Wellness už nemusí znamenat jen masáž, saunu a pár hodin odpočinku. Nová generace lázeňských a wellness konceptů pracuje s tělem komplexněji. Propojuje regeneraci, pohyb, spánek, péči o pokožku, gastronomii i pobyt v přírodě.
Ze starého kina vzniká nové divadlo, z brownfieldů nové čtvrti a Ostrava se pomalu zbavuje nálepky města uhlí a kouře. Ostravští patrioti, Albert Čuba i architekt David Kotek, ale upozorňují, že skutečná proměna bude vyžadovat mnohem víc než několik výrazných projektů.
Kruhová střecha, pravoúhlý dům a borovice kolem. V Kersku vzniklo bydlení na pomezí vily a chaty, které záměrně nemá předek ani zadek.
Lyžaři, kteří si v posledních třech sezonách koupili jednodenní nebo vícedenní skipas v systému Dolomiti Superski, mohou získat část peněz zpět. Italské konsorcium po vyšetřování antimonopolního úřadu nabídne zákazníkům kompenzace v celkové hodnotě 30 milionů eur.
Cihelný domek z roku 1929 stojí na krásném pozemku u Vltavy, dlouho ale nedokázal využít ani zahradu, ani výhled na řeku. Architekti proto místo dalšího lepení přístaveb navrhli radikální zásah: část domu zbourali a doplnili ji novou kamennou hmotou se sklem.
Co kdyby bytový dům nebyl jen náklad, ale částečně i vlastní elektrárna? JRD v Praze staví projekt, který spojí fotovoltaiku, větrné turbíny, baterii o velikosti menší energetické stanice a vlastní čištění vody. Developer tvrdí, že jde o nejkomplexnější rezidenční projekt, jaký kdy postavil.
Starou Jednotu obec nezbourala. V Čebíně u Brna z ní vznikla škola pro 120 dětí, která může dál růst. Přestavba za téměř 78 milionů korun ukazuje, že i zdánlivě přežité budovy ze 70. let mohou dostat překvapivě současný druhý život.
