Čtyřčlenná rodina, 77 metrů čtverečních a potřeba skloubit společný život s dostatkem soukromí. Architektka Markéta Bromová proto pražský byt otevřela světlu, propojila kuchyň s dětským pokojem pomocí skládacích skleněných dveří a přidala výrazné barevné akcenty. Výsledkem je interiér, který se může měnit spolu s rodinou.
Konec kantýnového modelu. Automat Matuška na Hradčanské ruší výdejní pult, otevírá kuchyni hostům a přidává několik míst k sezení přímo u kuchyně. V hlavní roli zůstává pomalu uzené maso, které se připravuje až 14 hodin.
Dřevo na jeden rodinný dům přiroste podle zástupců oboru v českých lesích zhruba za dvě minuty. Tuzemští výrobci chtějí místo kulatiny vyvážet hotové stavební konstrukce a získávat více zakázek na bytové domy, školy či nemocnice. Proč se tedy ze dřeva nestaví víc? V debatě Newstream Leaders Byznys Talks zaznělo, že vedle technologií rozhodují zkušenosti projektantů, přístup veřejných zadavatelů, ekonomika developmentu i délka povolování.
Dobře navržený dům není jen otázkou vzhledu. Ovlivňuje, jak se v něm pohybujeme, odpočíváme i jak spolu doma fungujeme. Architektka Monika Zvonková vysvětluje, proč může špatná dispozice přidávat každodenní napětí, proč je denní světlo jednou z nejlepších investic a proč by měl dobrý dům fungovat nejen dnes, ale i za dvacet let.
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Zateplení, fotovoltaiku nebo nový zdroj tepla bude možné financovat úvěrem, u něhož domácnost nebude platit úroky. Ty za ni po celou dobu splácení uhradí Státní fond životního prostředí.
Z nevzhledného okolí nádraží má vzniknout čtvrť s byty, obchody a dvěma náměstími. Vítězný návrh slibuje pohodlnější přestupy i nový veřejný prostor. O termínu výstavby a její ceně ale investoři zatím nemluví.
Barokní zámek v Čechticích na Benešovsku hledá kupce. Za 33 milionů korun nabízí 24 hotelových pokojů, sály i vinárnu, v současnosti je ale mimo provoz. Nemovitost patří fondu Realita, který spravuje investiční společnost ATRIS ovládaná bratry Martinem a Václavem Klánovými, majiteli developerské skupiny Amadeus Real Estate stojící za proměnou pražského obchodního domu Máj.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
Bývalý průmyslový areál ve Vokovicích mizí. Na jeho místě se chystá výstavba 224 bytů, rodinných domů, školky a prostor pro služby.
Spotřebu vody sleduje méně než polovina domácností. Ve městech je situace ještě horší. Podle Barbary Kotulánové ze společnosti Wavin nestačí apelovat na kratší sprchování. Klíčem jsou chytřejší domy, retenční systémy a lepší práce s dešťovou vodou.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Evropská města mění parkoviště v parky, bývalá letiště v desítky hektarů zeleně a dopravní plochy v místa pro lidi. Pět finalistů letošní Evropské ceny za městský veřejný prostor ukazuje, jak radikálně lze město proměnit. Praha má podobné ambice, cesta od návrhu k realizaci je ale často podstatně delší. U Václavského náměstí trvalo jen od architektonické soutěže ke stavebnímu povolení třináct let.
