Morava už dávno není jen královstvím bílých vín. Vinařství Kolby z Pouzdřan získalo na prestižní soutěži Decanter World Wine Awards zlato. Úspěch v Londýně ale není jen příběhem jedné lahve. Kolby ukazuje, kam se posouvá současné vinařství.
Za cenu lepšího bytu v Praze může mít nový majitel celý barokní zámek, hospodářský dvůr i kus chmelařské historie. V Milčevsi u Žatce je na prodej památkově chráněný areál za 19,5 milionu korun. Nabízí přes 12 tisíc metrů čtverečních pozemků, zámek k dokončení rekonstrukce, zrekonstruované hospodářské budovy i unikátní bývalou sušárnu chmele s původními pecemi.
Vila bez vilového rozpočtu? V Šestajovicích ukázali, že to jde. Architekt Jan Mackovič navrhl pro rodinu dům, který na první pohled působí luxusně, ve skutečnosti ale stojí na jednoduchém principu. Dobrá architektura totiž nemusí křičet ani zbytečně prodražovat stavbu.
Top Tower patří k nejdiskutovanějším pražským projektům posledních let. Kritici se obávají, že výšková budova v Nových Butovicích naruší panorama města. Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala ale projekt prošel zákresy požadovanými IPR a z části Prahy má být vidět jen horní část věže. Soural v rozhovoru mluví i o tom, proč mají u stanic metra vznikat výškové domy, coliving a menší nájemní byty.
Malý byt už v Praze dávno neznamená levný byt. Podle pravidelné analýzy Central Group, Trigemy a Skanska Residential stojí metr nejmenších novostaveb přes 206 tisíc korun a dispozice 1+kk a 2+kk tvoří téměř tři čtvrtiny všech prodejů. Kupující tak často platí nejvyšší cenu právě za nejmenší prostor.
Z architektonického studia Perspektiv vyrostla skupina Framework, která chce klientům dodat celý projekt od návrhu po interiér. Jan Antal mluví o růstu k půlmiliardovým tržbám, expanzi do zahraničí i o tom, proč krásný dům sám o sobě nestačí.
Z ulice působí nenápadně, téměř přísně. Stačí ale vejít dovnitř a černá dřevostavba nad údolím Litávky odhalí světlý, otevřený svět s výhledy do krajiny. Dům v Chodouni od 0,5 Studia je důkazem, že největší luxus současného bydlení nemusí být vidět na první pohled.
V Itálii lze koupit luxusní novostavbu u jezera Garda za více než půl milionu korun za metr, ale také sicilský domek za cenu ojetého auta. Některé obce nabízejí chátrající nemovitosti dokonce za symbolické euro. Levná cenovka však může skrývat nákladnou rekonstrukci, složitou správu a nejistý výnos.
Na Murteru ve střední Dalmácii stojí Plzeň v obchodě 47 korun, v nedalekém baru půllitr téměř stovku a v Dubrovníku přes dvě stě. Vydali jsme se porovnat, kolik dnes stojí chorvatská dovolená a proč se místní obávají, že jim pobřeží přestává patřit.
Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele investiční skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.
Dubajský realitní boom narazil na geopolitiku. Čeští investoři výrazně ubrali, krátkodobé pronájmy pocítily výpadek turistů a trh začal tvrději rozlišovat mezi kvalitními projekty a těmi, které dosud živil hlavně optimismus a vidina rychlého zisku.
Chatky v pražských koloniích stojí miliony a část kupujících v nich hledá levnější náhradu za byt. Jenže skutečnou hodnotu určuje vlastnictví pozemku, právní stav a to, zda se v objektu vůbec smí bydlet.
Kvalitní apartmán na chorvatském pobřeží dnes stojí nejméně čtvrt milionu eur, moderní vila s bazénem běžně přes milion. Výnos přitom nebývá o mnoho vyšší než u bytu v Praze. Češi přesto od Jadranu neodcházejí.
Historický průzkum vyjde zhruba na sto tisíc korun, další statisíce stojí příprava projektu a samotná rekonstrukce se téměř vždy prodraží. Opravit střechu nebo fasádu přitom nestačí. Památka musí dostat nový život a vydělat si alespoň na vlastní provoz, říká Francesco Kinský dal Borgo, který se podílí na správě zámku Karlova Koruna a hradu Kost.
Z ulice téměř mizí, směrem k lesu se ale rozevírá jako výrazná dvoupodlažní vila. Dům v Jevanech od Davida Krause a Miroslava Styka sází na červenou fasádu, parkování na střeše a dramatický sestup mezi kmeny stromů až k výhledu na jezero.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
