Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Ojetá auta zase lákají. Jejich dovoz do Česka po letech propadu roste

Autobazar Jarov
ČTK
Michal Nosek

Stáří, cena, značka a barva patří k hlavním faktorům ovlivňujícím výběr ojetého vozu. Z aktuálních údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) vyplývá, že bylo za období leden až srpen 2025 do Česka dovezeno 98 tisíc ojetých osobních vozů, což představuje meziroční nárůst o 2,2 procenta. Průměrné stáří těchto vozidel zůstává na hodnotě 10,5 roku.

Po dvou letech útlumu se dovoz ojetých osobních aut do Česka v roce 2025 mírně zvedá. Dle průběžných statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) bylo k 31. srpnu 2025 do registru zapsáno 97 938 dovezených ojetých osobních vozů, což je meziročně o 2,2 procenta víc. Průměrné stáří dovozů zůstává 10,5 roku, přičemž téměř polovina aut je starších 10 let a 23,5 procenta starších 15 let.  

Jen v srpnu bylo v Česku registrováno 11,9 tisíce dovezených ojetých osobních vozů. Oproti červenci jde sice o pokles, který ale není výjimkou, stejný vývoj byl i loni. V meziročním srovnání však obchodníci registrují nárůst o 1,5 procenta a celkově je letošní bilance dle nich vyšší než ve stejném období minulého roku.

trh ojetin

Trhu ojetin vládnou škodovky. V bazarech je nejvíc Octavií za poslední roky

V únoru na trhu s ojetými osobními vozy stoupaly jak ceny, tak celkový počet vozů na prodej. Podle TipCars Indexu se na tom podílel zejména nejpopulárnější model Škoda Octavia, u které oproti lednu stoupl počet nabízených kusů o čtyři procenta. Bylo jich tak nejvíc za poslední čtyři roky.

Přečíst článek

Z hlediska struktury nabídky pokračuje trend, kdy se kupující častěji zaměřují na vozy ve stáří 5 až 10 let. Tato kategorie letos tvoří více než 27 procent všech dovozů a její podíl dál roste. Naopak mladší ojetiny do pěti let ztrácejí, jejich podíl klesl z loňských 16,2 na 14,4 procenta. „Z poptávky je vidět, že lidé hledají cenově dostupnější vozy, které ale stále nabízejí moderní výbavu a solidní technický stav. Po výrazném růstu v jarních měsících se zájem o elektrické ojetiny v posledních měsících drží na stabilní úrovni. V srpnu jejich podíl dosáhl 5,7 procenta, což v absolutních číslech představuje 681 registrovaných vozů,“ říká Marek Knieža, ředitel TipCars.

Obnovený růst

V loňském roce dovozy starších automobilů opadly. Ke konci listopadu 2024 hlásil SDA 130 961 dovezených ojetin, tedy meziroční propad o devět procent. Průměrné stáří bylo stejné - 10,5 roku a zhruba polovičním podílem aut nad 10 let. Letos se propad zastavil a už v 1. čtvrtletí do Česka dorazilo 34 464 dovezených ojetin. Do července pak SDA hlásil 86 tisíc dovezených ojetin, což představuje nárůst o 2,3 procenta a srpen na růst navázal.

FOTOGALERIE: Podívejte se na největší autosalon Evropy

Převažují starší a naftové vozy, ale přibývají i elektro

V nových statistikách SDA se objevují i dovezené elektromobily, ale dominantní a část stále připadá na naftu. V celkové inzerci prodávaných ojetin se v roce 2024 prosadila auta s českým původem (51,6 procenta), u každého pátého vozu uváděli prodejci německý původ. To potvrzuje, že část poptávky v autobazarech nasytí i domácí zdroje, což právě dle prodejců tlumilo dovozy v roce 2024.

Pro nové vozy byl rok 2024 růstový o 4,6 procenta, tři čtvrtiny však tvořily firemní nákupy. Silnější obměna flotil zvyšuje nabídku mladších tuzemských ojetin a krátkodobě snižuje potřebu dovozů.  

Prodej aut, ilustrační foto

Provozovatel AAA Auto loni prodal rekordní počet ojetin

Skupina Aures Holdings, která provozuje autobazary AAA Auto nebo Mototechna, loni zvýšila provozní zisk EBITDA o 14 procent na 68,2 milionu eur, tedy zhruba 1,7 miliardy korun. Tržby se zvýšily o 11 procent na 1,25 miliardy eur, což odpovídá asi 31,2 miliardy korun. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Prodej automobilů

Zpátky na předcovidových číslech. Za čtvrtletí se v Česku prodalo 60 tisíc nových aut

Přečíst článek

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu
iStock
Lukáš Kovanda

Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu. 

S daní z elektroodpadu počítá Evropská komise ve svém aktuálním návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na léta 2028 až 2034, tedy takzvaného víceletého finančního rámce. Daň má činit dvě eura z každého kilogramu nesebraného elektroodpadu, takže bruselská kasa by si díky této dani celkově měla přijít na patnáct miliard eur ročně.

Daň z elektroodpadu má přimět členské státy a výrobce a prodejce elektronických zařízení, aby zlepšili sběr a recyklaci příslušného odpadu. Týká se elektronických zařízení, počítačů, mobilů, domácích spotřebičů či dalších podobných zařízení.

Za nesebraný elektroodpad mají být zodpovědní výrobci a prodejci elektroniky, kteří se následně budou snažit přenést s tím související navýšené náklady na konečné spotřebitele. Pokud se jím to podaří, znamená to pochopitelně zdražení elektroniky.

Například Švédsko roku 2021 generovalo v přepočtu na obyvatele 28,4 kilogramu elektroodpadu, vyplývá z dat Eurostatu, ale z toho sebralo jen 12,9 kilogramu na hlavu. Tudíž 15,5 kilogramu elektroodpadu je statisticky vykázáno jako nesebraný elektroodpad, takže Švédsko by platilo daň zhruba 31 eur na každého svého obyvatele ročně. Příslušné administrativní náklady zatíží jak samotné členské státy EU, tak v nich působící výrobce a prodejce elektroniky.

Výhra pro spotřebitele? Nenechte se mýlit 

Bude třeba upravit dodavatelsko-odběratelské řetězce v oblasti elektroniky tak, aby se podíl nesebraného elektroodpadu snížil na minimum, což právě značí dodatečné náklady, které nakonec zaplatí konečný spotřebitel, ne však dříve než v letech 2027 či 2028, kdy opatření nejspíše vstoupí v platnost. 

O něco dříve, nejpozději do konce července příštího roku, ovšem vstoupí v Česku platnost jiná regulace EU, a to ta zaručující právo na opravu elektroniky a dalších zařízení.  Výrobci elektroniky typu mobilních telefonů či ale také třeba bílé techniky musí být schopni zajistit opravu daného zařízení za přiměřenou cenu a v přiměřené časové lhůtě.

To zní na první poslech jako jednoznačná „výhra“ pro spotřebitele.

Nicméně výrobci a prodejci budou čelit zvýšeným nákladům na zajištění náhradních dílů a levnějších oprav. Budou také vlastně prodlužovat životnost daných výrobků, a to na své náklady. Tím pádem si kvůli zajištěné delší životnosti navíc ještě zhorší odbyt, což znamená další náklady.

Lze tak předpokládat, že zlevnění a usnadnění oprav, stejně jako prodloužení životnosti výrobků, nakonec zase zaplatí konečný zákazník. A to v podobě vyšší ceny nové elektroniky a domácích spotřebičů, než jaká by byla realitou nebýt regulace v podobě práva na opravu.

Zatímco v případě práva na opravu zákazník za vyšší cenu získá něco hmatatelného, totiž snaží a levnější potenciální opravu, daň z elektroodpadu těžko pocítí nějak jinak než zdražením. Její protihodnotou totiž bude celkem nehmatatelná redukce negativní externality v podobě elektroodpadu a jeho nepříznivého působení na životní prostředí. 

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

plechovkové pivo, Plzeň

Doba je zlá. Pivo zase zdraží

České pivaře čeká další průvan v jejich peněženkách. Pivovar Plzeňský Prazdroj totiž od 1. října podraží. Ceny stoupnou například u výčepního piva Radegast či Proud.

Přečíst článek
 

Související

Za fosilní paliva si lidé připlatí

Lukáš Kovanda: Nové občanské povolenky zdraží běžné české domácnosti život o 83 tisíc korun ročně

Přečíst článek
Doporučujeme