Obyčejná práce: Bagrista je prestižní povolání, říká strojník
Ještě koncem minulého století byla práce na bagru velice vyhledávaná. Hrál v tom samozřejmě roli nadstandardní plat i možnost výjezdu na zahraniční montáže. V novém tisíciletí zájem o strojnický průkaz a tím i profesi výrazně ochabl a obsluhy těžkých strojů se dlouhodobě nedostává. Svědčí o tom i fakt, že úřady práce hlásí jen poptávku od firem, ale nabídka z řad nezaměstnaných je nulová. Volný strojník, který nabízí své služby neexistuje.
Z řemeslníků pracujících ve stavebnictví se stává nedostatkové zboží a jejich odměny v posledních letech rostou doslova raketově. Navíc si každý rád za jejich služby připlatí, aby vůbec potřebného řemeslníka sehnal v přijatelném termínu.
Stavební firmy již několik let hlásí výrazný nedostatek zaměstnanců, ale nejzásadnější je problém u obsluhy stavebních strojů. Staří profesionálové postupně odcházejí do důchodu a jejich stroje nemá kdo převzít. Nenahradí je ani agenturní pracovníci, protože v této profesi je zásadní výborná komunikace v českém jazyce. „Není výjimkou, že se na stavbách pohybují náboráři z konkurenčních firem a přetahují k sobě lidi z bagrů,“ popisuje nelehkou situaci Radek Kunc, který provozuje firmu, která se zabývá pozemními pracemi a bagry i posádkou pronajímá stavebním sdružením na velké infrastrukturní stavby.
Plat, jaký si řeknou
Paradoxně je pro české stavební firmy výhodné, že bagristé příliš nevládnou cizími jazyky. Jinak by okamžitě migrovali na západ, kde jsou platy násobně vyšší. I v Česku si však mohou výši odměny v možné míře diktovat, jinak je přeplatí konkurence.
„Když bych mohl někomu z mladé generace doporučit práci, kterou nenahradí umělá inteligence a bude stále prestižnější, tak se vůbec nerozmýšlím a řeknu: Nauč se strojnickému řemeslu, nauč se jazyky a můžeš jít bagrovat s největšími rypadly světa na ropných píscích v Kanadě za 60 dolarů na hodinu,” již před časem uvedl k perspektivě řemesla Miroslav Šmíd ze Svojetic u Říčan, jehož firma na zemní práce začala psát svou historii už v roce 1991 a od té doby výrazně roste.
Malá nabídka vhodných pochutin pro návštěvníky fitness, kde pracoval na recepci, přivedla tehdy dvaadvacetiletého Alexandra Koníčka k nápadu vyrábět zdravé a zároveň výživné produkty z ořechů. V roce 2015 tak po práci začal ručně mlít a vytvářet první experimenty. „Šlo o různé druhy oříšků a po sedmi měsících se zdařilo umlít stoprocentní arašídové máslo. To jsem začal nabízet ve Fitness centru Olympia,“ říká.
Obyčejný byznys: Původně se mi firma vešla do kufru, nyní jsou tržby 150 milionů, říká šéf značky Big Boy
Zprávy z firem
„Přijeď, nehraje to. Holky jedou do práce a tyč bude prázdná. To je katastrofa,“ vzpomíná Jiří Marek na jeden z mnoha telefonických vzkazů, který si poslechl na záznamníku v devadesátých letech. Nešlo o žádnou tajemnou šifru, ale o výzvu k opravě zvukové techniky v jednom z tehdy hojných erotických klubů. „Instalovat ozvučení v klubech byl dobrý kšeft, platili přesně a včas,“ popisuje s tím, že to navíc nebyly technicky příliš komplikované projekty. Další příjmy mu navíc zajišťovaly smlouvy na údržbu. 
Obyčejná práce: Začínal jsem v devadesátkách zvučením nevěstinců a barů, říká technik
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
