Obyčejná práce: Bagrista je prestižní povolání, říká strojník
Ještě koncem minulého století byla práce na bagru velice vyhledávaná. Hrál v tom samozřejmě roli nadstandardní plat i možnost výjezdu na zahraniční montáže. V novém tisíciletí zájem o strojnický průkaz a tím i profesi výrazně ochabl a obsluhy těžkých strojů se dlouhodobě nedostává. Svědčí o tom i fakt, že úřady práce hlásí jen poptávku od firem, ale nabídka z řad nezaměstnaných je nulová. Volný strojník, který nabízí své služby neexistuje.
Z řemeslníků pracujících ve stavebnictví se stává nedostatkové zboží a jejich odměny v posledních letech rostou doslova raketově. Navíc si každý rád za jejich služby připlatí, aby vůbec potřebného řemeslníka sehnal v přijatelném termínu.
Stavební firmy již několik let hlásí výrazný nedostatek zaměstnanců, ale nejzásadnější je problém u obsluhy stavebních strojů. Staří profesionálové postupně odcházejí do důchodu a jejich stroje nemá kdo převzít. Nenahradí je ani agenturní pracovníci, protože v této profesi je zásadní výborná komunikace v českém jazyce. „Není výjimkou, že se na stavbách pohybují náboráři z konkurenčních firem a přetahují k sobě lidi z bagrů,“ popisuje nelehkou situaci Radek Kunc, který provozuje firmu, která se zabývá pozemními pracemi a bagry i posádkou pronajímá stavebním sdružením na velké infrastrukturní stavby.
Plat, jaký si řeknou
Paradoxně je pro české stavební firmy výhodné, že bagristé příliš nevládnou cizími jazyky. Jinak by okamžitě migrovali na západ, kde jsou platy násobně vyšší. I v Česku si však mohou výši odměny v možné míře diktovat, jinak je přeplatí konkurence.
„Když bych mohl někomu z mladé generace doporučit práci, kterou nenahradí umělá inteligence a bude stále prestižnější, tak se vůbec nerozmýšlím a řeknu: Nauč se strojnickému řemeslu, nauč se jazyky a můžeš jít bagrovat s největšími rypadly světa na ropných píscích v Kanadě za 60 dolarů na hodinu,” již před časem uvedl k perspektivě řemesla Miroslav Šmíd ze Svojetic u Říčan, jehož firma na zemní práce začala psát svou historii už v roce 1991 a od té doby výrazně roste.
Malá nabídka vhodných pochutin pro návštěvníky fitness, kde pracoval na recepci, přivedla tehdy dvaadvacetiletého Alexandra Koníčka k nápadu vyrábět zdravé a zároveň výživné produkty z ořechů. V roce 2015 tak po práci začal ručně mlít a vytvářet první experimenty. „Šlo o různé druhy oříšků a po sedmi měsících se zdařilo umlít stoprocentní arašídové máslo. To jsem začal nabízet ve Fitness centru Olympia,“ říká.
Obyčejný byznys: Původně se mi firma vešla do kufru, nyní jsou tržby 150 milionů, říká šéf značky Big Boy
Zprávy z firem
„Přijeď, nehraje to. Holky jedou do práce a tyč bude prázdná. To je katastrofa,“ vzpomíná Jiří Marek na jeden z mnoha telefonických vzkazů, který si poslechl na záznamníku v devadesátých letech. Nešlo o žádnou tajemnou šifru, ale o výzvu k opravě zvukové techniky v jednom z tehdy hojných erotických klubů. „Instalovat ozvučení v klubech byl dobrý kšeft, platili přesně a včas,“ popisuje s tím, že to navíc nebyly technicky příliš komplikované projekty. Další příjmy mu navíc zajišťovaly smlouvy na údržbu. 
Obyčejná práce: Začínal jsem v devadesátkách zvučením nevěstinců a barů, říká technik
Zprávy z firem
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
