Reklama

Největší fond světa prodělává. Na Norský penzijní fond dopadá covid i válka

Trond Grande z Norges Bank Investment Management
Norges Bank / užito se svolením
Stanislav Šulc

Za první čtvrtletí letošního roku Norský státní investiční fond vykázal ztrátu 653 miliard norských korun, tedy v přepočtu 1,7 bilionu korun českých. To je téměř stejná částka, kterou činily výdaje celé České republiky za rok 2021.

Reklama

Ne vše lze svalit na válku na Ukrajině. Největší fond světa, kterým je Norský státní investiční fond, měl špatný již začátek roku. Nejprve se na jeho čtvrtetním výsledku podepsal lednový propad akciových trhů, následně se k tomu přidala ruská invaze na Ukrajinu a posléze také čínské uzávěry způsobené novou vlnou koronavirové epidemie v nejlidnatější zemi světa. Ta sáhla k rozsáhlým uzávěrám, které postihly například klíčové přístavy jako Šanghaj nebo ekonomickou zónu kolem Šenčenu.

Výsledek?

Za první čtvrtletí letošního roku Norský státní investiční fond vykázal ztrátu 653 miliard norských korun, tedy v přepočtu 1,7 bilionu korun českých. To je téměř stejná částka, kterou činily výdaje celé České republiky za rok 2021. Rozdíl činí „pouhých“ 200 miliard českých korun. Návratnost investic za leden až březen činila minus 4,9 procenta. Celková aktiva se smrskla na 1,3 bilionu dolarů, tedy více než 29 bilionů korun.

Burza - ilustrační foto

Šéfové fondů mění strategii, chystají se na špatné časy

Problémů z Evropy se bojí i američtí správci aktiv - krize se přenese jako ta finanční z roku 2008. Kontinent doplácí na stagflaci i blízkost válečnému konfliktu.

Přečíst článek

„První čtvrtletí se vyznačovalo geopolitickými turbulencemi, které také ovlivnily trhy," řekl náměstek ředitele správcovské společnosti Norges Bank Investment Management Trond Grande. „Výnos byl záporný u akcií i u cenných papírů s pevným výnosem, ale kladný u realitních fondů neobchodovaných na burze," dodal.

Reklama

Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.

Konec zlatých časů

Loňský rok, byť také poznamenaný pandemií byl pro proslulý norský fond příznivý. Podle dat agentury Bloomberg činil výnos fondu 14,5 procenta. Ve srovnání s rostoucími akciemi či indexy to je sice spíše slabší výsledek, obří fondy se vyznačují spíše stabilitou než růstem srovnatelným s rizikovými aktivy.

CEO správcovské banky Nicolai Tangen již v lednu upozorňoval na skutečnost, že růst, který fond zaznamenal v uplynulých 25 letech, pravděpodobně nebude pokračovat. „V té době byly úrokové sazby rekordně nízko, naopak akcie rekordně vysoko a inflace v současnosti nejspíš bude vysoko výrazně déle, než se předpokládalo,“ uvedl pro Bloomberg Tangen.

Abú Zabí

Konec přátelství. Obří fond z Perského zálivu zastavuje investice v Rusku

Druhý největší suverénní investiční fond Mubadala ze Spojených arabských emirátů oznámil konec investic v Rusku, důvodem je invaze na Ukrajinu. Fond z Abú Zabí, který mimo jiné vlastní téměř tři procenta v těžebním a energetickém ruském gigantu En+ Group spojeného se jménem oligarchy Olega Děripasky, je prvním fondem z Perského zálivu, jenž k takovému kroku přistoupil, uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Miliardy zaparkované v Rusku

A fond v neposlední řadě odepsal některá aktiva, která držel v Rusku. Již 27. února, tedy tři dny po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, Norsko rozhodlo o vyžazení ruských aktiv z fondu. Skutečné provedení této operace však zamrzla, protože Rusko v reakci na podobná rozhodnutí a západní sankce znemožnila zahraničním vlastníkům nakládat s ruskými aktivy. Šlo o zjevnou obranu před případným krachem některých ruských společností.

Norská banka zřizující fond tak prohlásila, že nabídne strategii řešení ve chvíli, kdy budou možnosti nakládat s ruskými aktivy zase standardní. Bloomberg přitom odhaduje, že ruská aktiva fondu mají hodnotu kolem 2,9 miliard norských korun, tedy přibližně 7,4 miliardy korun českých.

Jitka Haubová, členka představenstva Komerční banky

Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí

Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.

Přečíst článek

ruský prezident Vladimír Putin

V Rusku neinvestujte ani dolar, varují ratingové agentury. Země nebude chtít splácet závazky

Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů, do neinvestiční kategorie. Západní sankce podle prohlášení společností zpochybňují schopnost Ruska splácet dluh a oslabují ekonomiku.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme