Čechy v zaměstnání nejvíc trápí, že dělají zbytečné úkoly navíc, vyplývá z Deloitte průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2025. Ten také uvádí, že junioři mají problém. Jejich úkoly totiž hravě zvládne AI.

Přeplněné kalendáře, chození na schůzky a řešení e-mailů jako činnosti, které nemají přidanou hodnotu. To je pro respondenty z Česka a Slovenska nejpalčivější téma v jejich pracovních prostředích. V oblasti lidských zdrojů nyní nejvíc rezonuje, jak ji promění moderní technologie v čele s umělou inteligencí, vychází z průzkumu Trendy v oblasti lidského kapitálu 2025, který vydala poradensko-technologická společnost Deloitte.

Práce bez přidané hodnoty

Jedním z nejdůležitějších pracovních témat pro zástupce firem z Česka a Slovenska je velké množství práce bez přidané hodnoty. Uvolňování kapacit podle tuzemských zaměstnanců nejvíce brání interní překážky – zejména firemní kultura a struktura, příliš mnoho jiných naléhavých potřeb nebo nedostatečné pochopení tématu.

Téměř polovina zahraničních respondentů a bezmála 35 procent respondentů z Česka a Slovenska rovněž považuje za důležité, že firmy mají čím dál vyšší požadavky na juniorní kandidáty, což mladé generaci komplikuje vstup na pracovní trh. „Zatímco dříve mohli mladí nastoupit s minimem zkušeností nebo dokonce bez nich, dnes nutí ekonomické tlaky firmy, aby byly agilnější. To vede k omezení času a kapacit zkušených lidí na rozvoj či zaučování nových pracovníků. Do celé problematiky navíc zasahuje AI, která typicky nahrazuje právě úkoly pro juniory. Mladí ale mají co do firmy přinést, ať už je to silná digitální gramotnost, kreativita, adaptabilita nebo schopnost se na problémy podívat novou optikou,” říká Zuzana Kostiviarová, šéfka poradenského týmu pro oblast lidského kapitálu v Deloitte Česko a Slovensko.

Na brigádu již od čtrnácti. Prázdninová novinka bude pro žáky základek platit od června

Zprávy z firem

Letní brigády budou nově dostupné i pro čtrnáctileté děti, které ještě nemají ukončené základní vzdělání. Změnu přináší novela zákoníku práce, která sníží věkovou hranici pro možnost pracovat. Nová pravidla by měla začít platit od 1. června 2025. Pro mladistvé, stejně jako pro dospělé, v letošním roce činí minimální mzda 124,40 koruny za hodinu.

nos

Přečíst článek

Umělá inteligence razantně změní pracovní trh

Nejdříve nástroj automatizace, následně pomocník rozšiřující lidské schopnosti a dnes hlavně partner pro každodenní práci. A co čekat od AI do budoucna? Podle expertů Deloitte se bude „polidšťovat“ a také konat jménem lidí. To bude podle nich vyžadovat novou filozofii práce a dohodu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Firmy tak čeká důležitý úkol, jak přesvědčit své pracovníky, že AI není soupeřem, který je nahradí, ale naopak nástroj, jenž posílí jejich schopnosti.

„Jen stěží lze zpochybnit rozšiřování spektra přidané hodnoty nových technologií. V posledních letech sledujeme silný trend zaměřený například na rozvoj zaměstnanců nebo technologie usnadňující flexibilitu práce. Rozhodli jsme se například pro zavedení klíčových technologií postavených na umělé inteligenci – AI Chatbotů. Jejich nasazení vede k automatizaci administrativy a umožňuje našim zaměstnancům okamžitý a nepřetržitý přístup k informacím,” říká Kateřina Kytková, personální manažerka Mitsubishi Electric Automotive Czech.

„Zásadním faktorem této transformace je generativní umělá inteligence, která přepisuje pravidla produktivity, automatizace i kreativity. Na trhu obstojí ti, co se naučí tuto technologii efektivně využívat. Získají tím náskok v inovacích, rozhodování i řízení talentů. Implementace Gen AI ale klade i otázky, které je potřeba vyřešit. Jak AI ovlivní tradiční pracovní role nebo jak zajistit, aby se technologie nestaly bariérou, ale naopak posilovaly lidský potenciál,“ říká HR expertka Deloitte Zuzana Kostiviarová.

„Firmy čelí dilematu, zda se orientovat na lidi – na jejich růst a kreativitu, nebo na dosažení výsledků, což ale víc, než leadership připomíná algoritmus. Klíčem je podle našeho výzkumu rovnováha díky získávání dat, zvažování vstupů od různých stakeholderů a rozhodování na správných úrovních,” doplnila Kostiviarová.

Ani to ale podle ní není pro české a slovenské respondenty tolik důležité. Z průzkumu Deloitte vyšlo, že jen pro necelých 40 procent Čechů je důležité organizování a řízení zdrojů v reakci na postupně mizící tradiční hranice mezi funkcemi, pracovními místy a odvětvími.

VIP Eva Talks: Sportovci by si zasloužili rentu za reprezentaci, říká Martin Doktor

Enjoy

Moderátorka Eva Čerešňáková si k rozhovorům zve zajímavé hosty, kteří mají co říct k aktuálnímu dění ve svém oboru. Pro velký zájem uvádíme reprízu březnového rozhovoru se sportovním ředitelem Českého olympijského výboru a olympijským vítězem v rychlostní kanoistice Martinem Doktorem.

Michal Nosek

Přečíst článek

Manažeři pod tlakem

Pod zvýšeným tlakem transformace se ocitají také manažeři. Mnoho firem totiž experimentuje s eliminací středního managementu, aby zvýšily svou efektivitu a agilitu. To ale nemusí být vždy ideální, protože to mnohdy vede k nejasným rozhodovacím pravomocem a dalším nedorozuměním.

„Některé firmy, které škrtly střední management, nakonec zjistily, že větší autonomie paradoxně vedla k vyšší centralizaci rozhodování. Řešením je manažerské role přetvořit. Například umělá inteligence může převzít rutinní úkoly a umožnit manažerům zaměřit se na to nejdůležitější – rozvoj, motivaci a podporu pracovníků, redesign práce, řízení změn nebo inovace a další klíčové výzvy,“ uvádí Kostiviarová.

Jen 15 procent respondentů z Česka a Slovenska uvedlo, že jejich firma pokročila ve využívání nových technologií – například AI - k personalizaci způsobu motivace jednotlivých pracovníků. Přestože jde o zásadní věc a také běžnou praxi například ve spotřebitelském odvětví, která může být podle Ivany Lorencovičové příležitostí pro celý obor, chybí k tomu zdroje i kapacity. Přitom téměř 60 procent zaměstnanců z českých a slovenských firem považuje za důležité přizpůsobit práci lidí podle jejich dovedností, osobnostních vzorců, motivací, zájmů nebo pracovního stylu.

„Klíčovým faktorem je personalizace, tedy pochopení motivace jednotlivých pracovníků při budování angažovanosti a dlouhodobé spokojenosti zaměstnanců. Každý zaměstnanec má různé potřeby, životní situace, hodnoty a důvody, proč je nebo není plně zapojen do své práci. Pracovní týmy jsou navíc stále rozmanitější, ať už z hlediska věku, kultury, původu nebo profesních zkušeností,” myslí si Ivana Lorencovičová, šéfka česko-slovenské pobočky Deloitte.