Nejsou lidi, a tak české továrny sázejí na roboty. Světová špička nám ale ujíždí
Český průmysl za poslední roky výrazně zrychlil robotizaci. Hustota průmyslových robotů se mezi lety 2017 a 2024 zvýšila o 82 procent a Česko se přiblížilo průměru Evropské unie. Za světovou špičkou ale dál výrazně zaostává – Jižní Korea za stejné období zvýšila počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců o více než pětinásobek českého přírůstku.
České firmy v posledních letech výrazně zrychlily automatizaci výroby. Podle dat Mezinárodní federace robotiky (IFR) vzrostla hustota průmyslových robotů v tuzemském zpracovatelském průmyslu mezi lety 2017 a 2024 ze 119 na 216 robotů na 10 tisíc zaměstnanců. To znamená růst o 82 procent, třetí nejrychlejší mezi 21 sledovanými zeměmi. Rychleji rostly pouze Švýcarsko a Slovinsko.
Česko se díky tomu přiblížilo průměru Evropské unie. Zatímco v roce 2022 dosahovalo 91 procent unijního průměru, o dva roky později už 94 procent. Nad světovým průměrem je dlouhodobě – ten v roce 2024 činil 132 robotů na 10 tisíc zaměstnanců proti českým 216.
Rychlé tempo nestačí, špička ujíždí
Při pohledu na absolutní přírůstky už ale české výsledky vypadají méně působivě. Česku za sedm let přibylo 97 robotů na 10 tisíc zaměstnanců, což znamenalo až třinácté místo z 21 sledovaných zemí. Jižní Korea ve stejné době zvýšila hustotu ze 710 na 1 220 robotů, tedy o 510. Německo se posunulo z 322 na 449 a Japonsko z 308 na 446 robotů.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
Autoprůmysl už neroste. Německé firmy se vrhají na zbraně, roboty a zdravotnictví
Zprávy z firem
„Relativní tempo je hezké číslo do prezentace, ale konkurenceschopnost se měří v absolutních počtech robotů na výrobní hale. A tam nám nejlepší země utíkají,“ upozornil partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.
Rozdíl je vidět i u zemí, které před sedmi lety začínaly poblíž české úrovně. Slovinsko se ze 144 robotů dostalo na 315 a Švýcarsko ze 129 na 294, zatímco Česko skončilo na 216.
Evropa zpomaluje, Asie přidává
Nová data IFR za rok 2025 ukazují, že se rozdíl může dál prohlubovat. V Česku se loni nainstalovalo 2 298 průmyslových robotů, což z něj udělalo sedmý největší trh v Evropské unii. Těsně před Českem skončilo Polsko s 2397 instalacemi.
Evropská unie ale jako celek loni instalovala 60 500 robotů, meziročně o 11 procent méně. V Asii počet nových instalací naopak vzrostl o 14 procent a celosvětově o 11 procent. Podle IFR tak Evropa investuje do automatizace pomaleji než Asie a Severní Amerika.
České firmy robotizují hlavně proto, že nemají lidi
Zajímavé je také to, proč české podniky roboty pořizují. Podle dat Eurostatu uvedla polovina firem využívajících roboty jako jeden z důvodů nedostatek zaměstnanců. V celé EU je průměr 35 procent. Ještě výraznější roli hrají mzdy – vysoké náklady na práci uvedlo 64 procent českých firem oproti unijnímu průměru 47 procent.
„Česká robotizace je z velké části obranná. Firmy nenasazují roboty proto, že by chtěly dělat nové věci, ale proto, že nemají koho postavit k lince, a protože práce zdražuje,“ uvedl Hauk.
BlackBerry našlo další růstovou oblast mimo automobilový průmysl. Robotika patří podle šéfa firmy Johna Giamattea k nejrychleji rostoucím částem portfolia QNX, zatímco celkové nevyřízené objednávky na tento software dosahují 950 milionů dolarů. Akcie společnosti se letos zdvojnásobily.
Šéf BlackBerry: Robotika může růst ještě rychleji než automobilový software
Trhy
Slabší je naopak motivace využívat robotizaci k rozšiřování nabídky výrobků a služeb. Tento důvod uvedlo jen 41 procent českých firem, což znamená 24. místo z 27 zemí EU. Unijní průměr činí 50 procent.
Automatizace ano, ale ne jen kvůli úsporám
Podle Moore Czech Republic tak Česko sice v robotizaci postupuje, ale nemělo by se spokojit s doháněním evropského průměru. Podstatné je podle poradenské společnosti posunout automatizaci od pouhého nahrazování chybějících lidí a snižování nákladů také k vývoji nových výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou.
Veřejnou podporu přitom jako důvod pro nasazení robotů uvedlo jen 11 procent českých firem oproti 16 procentům v EU. Na Slovensku to bylo 59 procent. Podle Hauka proto Česku chybí dlouhodobější strategie, která by firmám usnadnila investice do automatizace prostřednictvím vzdělávání, zvýhodněných úvěrů nebo daňových nástrojů.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
